Siemens už po sedmadvacáté ocenil úspěšné studenty, mladé vědce a pedagogy, kteří svým výzkumem přispěli k rozvoji technických a přírodovědných oborů. Odborné poroty vybraly z 598 přihlášek 20 oceněných, kteří si rozdělili jeden milion korun. Ženy letos podaly rekordní počet přihlášek. Slavnostní vyhlášení se konalo 19. března v Betlémské kapli v Praze.
Nejlepší diplomová práce
Jiří Navrátil, Fakulta technologická, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Práce Jiřího Navrátila prohlubuje poznání v oblasti supramolekulární chemie. Ta se zabývá interakcemi molekul za vzniku složitějších systémů, takzvaných komplexů. Lze si je představit jako uskupení, ve kterém jedna molekula (hostitel neboli makrocyklická sloučenina) obsahuje dutinu, do které se váže jiná molekula (host neboli ligand).
„Představa, že mým úkolem bude syntetizovat molekulu s doposud nepopsanou strukturou, a pokud budu úspěšný, budu se moci věnovat studiu jejího supramolekulárního chování, mě ihned zaujala,“ vzpomíná Navrátil.
„Nejvíce překvapivým bylo zjištění, že připravený ligand tvoří stabilní komplexy s hostiteli z rodiny cyklodextrinů, a také skutečnost, že je schopen se v daném okamžiku vázat do dutiny více stejných nebo různých hostitelů. Takové chování doposud nebylo popsáno v odborné literatuře pro žádný ligand na bázi diamantanu (sloučenina vyskytující se v ropě – pozn. red.),“ říká Navrátil. Překvapivé chování půjde brzy využít při přípravě další generace diamantanových ligandů.
Nejlepší disertační práce
Pavel Petráček, Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze
Omezením bezpilotních letounů je jejich nasazení v prostředích bez satelitního signálu a za špatné viditelnosti. Práce Pavla Petráčka dává malým létajícím robotům schopnost vnímat svět pomocí vlastních senzorů, porozumět mu v situacích, kdy je z jejich pohledu částečně skrytý a zkreslený, a schopnost jednat rychle a efektivně na základě omezených informací. Disertace Pavla Petráčka je postavena na šesti článcích publikovaných v impaktovaných časopisech. Výzkum se už uplatňuje v praxi – byl nasazen pro dokumentaci téměř 20 historických budov, včetně dvou památek na seznamu UNESCO, nebo při hledání zavalených lidí při simulovaných přírodních katastrofách. „Je nutné mentálně vydržet, testovat hypotézy a neztrácet hlavu. Tím správným řešením nemusí být více procesorů a více senzorů, ale spíše pochopení dosavadních metod a snaha o co nejlepší využití prostředků, které už máme k dispozici,“ upozorňuje Petráček.
Nejlepší pedagogický pracovník
Jiří Jaroš, Fakulta informačních technologií, Vysoké učení technické v Brně
Je uznávanou osobností v oblasti superpočítačových technologií, jeho kariéra zahrnuje špičkový výzkum, pedagogiku i aktivní roli v akademickém vedení. Je také inovativním pedagogem, který své kurzy průběžně obohacuje o nejnovější poznatky z výzkumu i z praxe. Byl to právě on, kdo zpřístupnil národní superpočítače všem studentům fakulty a tím jim umožnil pracovat se špičkovými technologiemi. „Každou přednášku si pečlivě trénuji, procházím videozáznamy z minulých let, doplňuji nejnovější poznatky a ladím detaily tak, aby vše do sebe hezky zapadalo. V podstatě stavím příběh – s úvodem, zápletkou, rozuzlením i ponaučením,“ říká Jaroš.
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
Elena Tomšík a Iryna Ivanko, Ústav makromolekulární chemie a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského, Akademie věd ČR
Práce Eleny Tomšík a Iryny Ivanko navrhuje, jak využívat ke skladování energie superkapacitory na bázi vodivých polymerů. Nejslabší stránkou těchto látek je jejich nízká elektrochemická stabilita, která omezuje jejich větší nasazení v praxi. Tomšík a Ivanko si vzaly jako základ vodivý polymer PEDOT a vymyslely způsob, jak vylepšit jeho vlastnosti – zvýšit stabilitu a snížit rychlost samovolného vybíjení. Jejich řešení spočívá v přidání kyseliny mravenčí. Ta vytvoří v látce vodíkové můstky, které zpevní výslednou krystalickou strukturu. Takto vylepšený PEDOT už lze použít jako základ pro výrobu superkapacitorů, tedy úložišť energie. „Mým cílem je vyrobit takový polymer, který by byl použitelný pro skladování energie například v domácnostech nebo pro malá a přenosná zařízení,“ doplňuje Elena Tomšík.
Nejlepší diplomová práce zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou
Petr Stejskal, Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze
Diplomová práce se zabývá simulací hybridního zdroje elektrické energie, složeného z plynových turbín a bateriového systému. Cílem práce bylo vytvořit digitální dvojče elektrárny tohoto typu. Po úspěšném dokončení digitálního dvojčete Petr Stejskal navrhl a vytvořil vhodný způsob řízení této elektrárny, který je v současnosti nasazen v elektrárně Energy nest ve Vraňanech na Mělnicku.
„S pomocí digitálního dvojčete bylo možné na počítači vyvíjet a testovat řízení bez nutnosti přístupu k reálným zařízením. Po jeho dokončení stačilo jen několik krátkých testů, že vše funguje, jak bylo specifikováno, a elektrárna vzápětí mohla být spuštěna,“ doplňuje Petr Stejskal.
Nejlepší disertační práce zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou
Jan Koudelka, Fakulta elektrotechniky a komunikačních studií, Vysoké učení technické v Brně
Disertační práce Jana Koudelky se zabývá problematikou stability v moderních elektrizačních soustavách, ve kterých rychle přibývá podíl obnovitelných zdrojů. Koudelka se zaměřuje hlavně na přípravu vhodných modelů pro výpočetní zkoumání této problematiky. Přínosné je, že autor již rovnou tyto modely rozšiřuje o nová zařízení a technologie, například o dobíjecí stanice pro elektromobily.
Nejlepší diplomová práce na téma průmysl 4.0
Marina Ionova, Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické
Diplomová práce Mariny Ionové zkoumá potenciál spolupráce robota s člověkem a otázku, jak co nejlépe využít silné stránky obou. Řešení, které oceněná vědkyně navrhla, se skládá z online rozhodování a reaktivního řízení robota. V rámci online rozhodování se vytváří počáteční rozvrh úkolů mezi člověkem a robotem, který se následně upravuje na základě zpětné vazby. Cílem je zkrátit čas potřebný k dokončení úkolu. Přínosem je nejen efektivní koordinace, ale také odolnost vůči nepředvídaným změnám. Navržené výsledky byly ověřeny na reálném robotickém systému a také pomocí rozsáhlé simulace s více než 56 tisíci experimenty.
Nejlepší disertační práce na téma průmysl 4.0
Roman Parák, Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně
Disertační práce obsahuje návrh robotického pracoviště s vertikální systémovou integrací, které umožňuje vzájemnou spolupráci a inteligentní propojení různých druhů zařízení. K návrhu nového pracoviště využívá pokročilé simulace, které pracují s virtuálními modely jednotlivých komponent. Díky tomu je možné celý návrh pracoviště a jeho optimalizace předem připravit ve virtuálním prostředí a do fyzické reality překlopit až výsledek. Klíčovou roli hraje zapojení umělé inteligence pro plánování pohybu, která využívá kombinaci hlubokých neuronových sítí a zpětnovazebního učení. „Všechny výsledky mého výzkumu jsou veřejně dostupné prostřednictvím projektů s otevřeným zdrojovým kódem. Tento přístup považuji za klíčový pro zabezpečení dalšího rozvoje výzkumu a posílení spolupráce vědecké komunity,“ říká Roman Parák.
Připraveno ve spolupráci se společností Siemens
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
