Nesmiřitelný boj proti korupci je dost výběrový. Čínský lídr Si a jeho rodina mají v USA „ulité“ miliony

Když se Si Ťin-pching v listopadu 2012 stal generálním tajemníkem všemocné Komunistické strany Číny, údajně vyzval členy své rodiny, aby omezili své majetkové účasti v USA. Ale přesto tam stále mají „zaparkovány“ nemalé sumy – v akciích i dalších nástrojích kapitálového trhu. Ve zprávě, kterou nyní odtajnila, to uvádí zpravodajská agentura americké vlády „Director of National Intelligence“ (DNI). Zároveň se v této zprávě snaží osvětlit kořeny rozsáhlé korupce ve státním a stranickém aparátu ČLR.

Šéfkou zmíněné agentury DNI je od 12. února Tulsi Gabbardová, podléhající přímo Donaldu Trumpovi. Bývalá členka Sněmovny reprezentantů, jež loni přešla z řad Demokratické strany k republikánům, a také podplukovnice v záloze, která sloužila mimo jiné v Iráku, má podle listu The Wall Street Journal minimální zkušenosti se zpravodajskou činností. Přesto jí Trump svěřil odpovědnost za veškerou síť bezpečnostních a zpravodajských institucí v USA, takže jí reportují mimo jiné CIA, FBI nebo DIA (Defence Intelligence Agency). Má pod palcem „špionážní rozpočty“ zhruba za 100 miliard dolarů.

Podnětem byla novinářská investigace

Čínské partajní špičky podle zprávy v roce 2012 zneklidnila zpráva zahraničních investigativních novinářů, podle které se tehdejší čínský premiér Wen Ťia-pao (ve funkci od března 2003 do března 2013) a také Si Ťin-pching, který byl tehdy šéfem ústředního sekretariátu strany, domohli značného majetku. O jaké sumy šlo, však nebylo upřesněno.

„Když se Si Tin-pching stal v listopadu 2012 generálním tajemníkem strany, pravděpodobně naléhal na rodinné příslušníky, aby omezili své obchodní aktivity a investování v USA, uvádí DNI ve zprávě nazvané „Bohatství a korupční aktivity vedení Komunistické strany Číny“.

Podle ní ale má jeho širší rodina v USA stále „milionové obchodní zájmy“. Důkazy, jež by vedly přímo k Si Ťin-pchingovi, nejsou. Nelze ale vyloučit, že tento majetek je jeho jménem spravován nepřímo (přes různé firmy).

Čím vyšší funkce, tím větší možnosti

Zpráva se také zabývá „strukturálními rysy“ vládní moci v Číně, včetně její armády. Snaží se odpovědět na otázku, co vlastně umožňuje rozbujelou korupci, které přitom Si Ťin-pching vyhlásil „nesmiřitelný boj“ po 19. sjezdu komunistické strany v říjnu 2017. Jeho tažení bylo ale „výběrové“ a v mnoha případech mu posloužilo spíše jako záminka k odstranění „nepohodlných“ lidí na všech úrovních stranické hierarchie, dodává japonský server Asia.Nikkei.com.

Spojené státy rozšířily exportní černou listinu o 80 subjektů. Většina je z Číny

26. 3. 2025 ▪ 2 min. čtení

Čínské úřady v období 2012–2022 kvůli podezření z korupce vyšetřovaly skoro pět milionů lidí – hlavně vysokých úředníků i partajních funkcionářů na různých úrovních. Z toho většina (4,7 milionu) byla shledána vinnými a postavena před soud.

Vyšetřovaným mnohdy nepomohly ani konexe na ta nejvyšší politická místa, což se týká i několika lidí majících úzké osobní vazby na samotného Si Ťin-pchinga. To se přihodilo například ministru obrany generálu Li Šangovi-fuovi, který byl náhle odvolán v říjnu 2023, když předtím se asi dva měsíce vůbec neobjevil na veřejnosti. V červenci téhož roku skončil ministr zahraničí a bývalý velvyslanec Číny v USA Čchin Kang.

„Tvrdě centralizovaná moc, nedostatek nezávislého kontrolního systému i neprůhlednost financí, zejména na úrovni provincií, vedly k tomu, že příjmy státních činitelů se zásluhou korupce zvýšily čtyřikrát až šestkrát,“ konstatuje zpráva DNI. Podle ní je zřejmé, že funkcionáři v těch nejvyšších patrech se mohou úplatky obohatit mnohem více než ti dole. Vše závisí na přístupu k informacím, kontaktech a rozhodovací pravomoci.

Velkou šanci dostat se díky korupci k penězům dává také zisk poslaneckého křesla v celostátním parlamentu – Všečínském shromáždění lidových zástupců, jež je považováno za „vytoužený klub“ zhruba pro 2280 vyvolených. Poslanci v něm mají přístup k důležitým, mnohdy citlivým vládním dokumentům obsahujícím cenné informace, které lze zpeněžit. Třeba takovým, které se týkají udělování státních zakázek.

Peking zvažuje blokádu Tchaj-wanu

Americká zpráva o kořenech rozsáhlé korupce v Číně byla zveřejněna v době, kdy je její armáda lépe a důkladněji než kdy jindy připravena blokovat ostrov Tchaj-wan, samostatný stát, který se odtrhl od pevninské Číny. Peking ho ovšem neuznává, považuje ho za „odštěpeneckou provincii“ a nedílnou součást Čínské lidové republiky. Opakovaně mu vyhrožuje vojenskou silou.

„Čínská armáda je připravena obklíčit Tchaj-wan a plně si ho podřídit,“ píše list The Wall Street Journal. To by podle něj byl „válečný akt“, znamenající začátek globální krize. Tchaj-wan by nejspíš odpověděl vojenskou silou a prezident USA, které dosud drží nad ostrovem ochrannou ruku, by musel rozhodnout, zda mu Spojené státy přijdou na pomoc.

Si Ťin-pching před časem nařídil, že čínská armáda se musí do roku 2027 zásadně modernizovat. Její cvičení na souši i na moři jsou podle citovaného listu „stále komplexnější“ a námořnictvo již několikrát „simulovalo“ blokádu nezávislého Tchaj-wanu.