Americká administrativa prezidentu Donaldu Trumpovi navrhla, aby uvalil cla na desítky zemí kvůli tomu, že údajně nedostatečně bojují s nucenou prací. Mezi zasaženými jsou i státy Evropské unie, na které má dopadnout desetiprocentní clo. Jde o další pokračování celních válek, které Trump s oblibou používá. Čína zase do světa masově vyváží svou výrazně dotovanou nadvýrobu. Měla by na to EU odpovědět a má k tomu vůbec nástroje? „Uplatnění takových nástrojů bude nezbytné, protože jinak bude pokračovat úpadek evropského průmyslu,“ říká v rozhovoru s HN docent Michal Parízek, odborník na mezinárodní obchod. Vysvětluje, jak by měly státy EU reagovat.
Podle loňské dohody dosahují cla na většinu evropského dovozu do USA 15 procent. Jak to evropské firmy zasáhlo?
Nedá se říct, že by evropský byznys tou dohodou nějakým zásadním způsobem trpěl. Ve skutečnosti to zatížení americkými cly není tak vysoké. Sazba ve výši 15 procent je jen na papíře. Díky nejrůznějším výjimkám pro různé kategorie zboží jsou faktická cla podle různých odhadů výrazně nižší, někde pod 10 procenty. Jejich dopad není až tak zásadní. Každopádně důležité je pořád si uvědomovat, jaká byla alternativa té dohody. Šlo o cla ve výši 30 procent, případně ještě víc.
Dá se říct, že důležitější než samotná výše amerických cel na evropský vývoz je to, že konkurence z jiných částí světa má cla stejná, nebo dokonce vyšší?
Co se dočtete dál
- Co Evropě kvůli krokům USA a Číny hrozí.
- Jak by na to měla reagovat.
- Jaké jsou největší problémy, kterým v tom EU a Česko čelí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
