Spor o kriminalitu v Plzni. Primátor chce přitvrdit proti bezdomovcům, neziskovky poukazují na žonglování s čísly

Na prostranství za plzeňským divadlem J. K. Tyla postávají tři muži. Na první pohled je na nich vidět život na ulici. Mají zarudlé neoholené tváře, zašlé sportovní oblečení i řeč těla, která dává najevo, že nemají kam spěchat.

„Jsou případy, že nás kdosi zbije, to se ale neřeší. To strážníci nevidí. Ale jak otevřeme krabicák na lavičce, za chvíli jsou u nás. A teď nás ještě chtějí politici posílat do vězení. Chybí trochu úcty, jsme přece taky lidi,“ říká osmačtyřicetiletý muž v modrém kulichu a s krvácejícím zraněním na ruce, který se představuje jako Alexander Pulko. Vypadá mnohem starší, než by odpovídalo jeho věku. Na plzeňských ulicích prý žije už 15 let, jen občas přespává v azylových domech.

Vášnivé spory o přístupu k bezdomovectví vyvolal v Plzni razantní návrh primátora města Romana Zarzyckého (ANO) na změnu trestního zákoníku. „Dnes jsem na ministerstvo vnitra odeslal návrh na legislativní změnu. Konkrétně vložení nového ustanovení do trestního zákoníku a paragrafu výtržnictví, který by trestal opakované narušování veřejného pořádku. Kdo se dopustí více než deseti přestupků, byl byl postihován ve formě trestného činu,“ sdělil v únoru ve videu na Facebooku Zarzycký. Za 11. přestupek, třeba popíjení alkoholu na ulici, by podle něj hrozily až dva roky vězení. 

Bezdomovectví se dotýká stále více dětí a žen. Čelí mu už 60 tisíc nezletilých, trojnásobek oproti roku 2018

8. 3. 2025 ▪ 13 min. čtení

Primátor svůj návrh vysvětluje množstvím problémů, které podle něj městští strážníci a obyvatelé města mají zejména s přebýváním lidí bez domova v centru města. A narůstajícími obavami obyvatelů Plzně o bezpečnost. „Náš cíl je jasný a stále stejný. Chceme zatočit s těmi, co nerespektují pravidla. Je jen na vládě, na čí stranu se postaví. Jestli na stranu slušných občanů, nebo na stranu těch, kteří si z vyhlášek a zákona dělají trhací kalendář,“ dodal na Facebooku.

V rozhovoru pro místní tisk ještě uvedl, že osmnáct největších přestupců (v drtivé většině lidí bez domova) za poslední rok spáchalo 2321 deliktů. „Průměrně to vychází zhruba na 128 deliktů na osobu. Sankce jsou nevymahatelné a frustrace městské policie je obrovská. Zasahují několikrát denně u stejných případů a dávají sankce, které nepadají na úrodnou půdu.“

Lidé se bojí, data je uklidňují  

Že se lidé v Plzni o své bezpečí strachují v posledních letech více, konstatuje na základě dotazování mezi více než dvěma tisíci obyvateli i Koncepce prevence kriminality města Plzně na roky 2023 až 2028. „Pocitově obyvatelům Plzně připadá, že se míra kriminality za posledních pět let zvyšuje. Největší strach mají z vandalismu, fyzického napadení nebo loupežného přepadení,“ píše se v dokumentu.

Oficiální čísla o počtu trestných činů evidovaných státní policií ale mluví jinak. Podle nich byl naopak rok 2024, kdy policie eviduje 4303 trestných činů, druhým nejbezpečnějším od roku 2016. V nejhorším roce 2019 byl jejich počet o více než sedm stovek vyšší.

Bezdomovci v Plzni

Další 3
fotografie

Podle organizací, které se ve městě snaží lidem bez domova pomáhat, není vytváření dojmu, že jsou bezdomovci pro své okolí nebezpeční, fér. „Oni se v drtivé většině proviňují jen tím, že popíjí na veřejnosti, čímž porušují městskou vyhlášku zavedenou v roce 2022. A že venku vykonávají potřebu,“ upozorňuje například ředitelka neziskové organizace Tady a teď Michaela Stehlíková.

Podle prohlášení plzeňského občanského spolku Food not bombs, které se také v problematice bezdomovectví angažuje, primátor „žongluje“ s fakty. „Svými manipulativními prohlášeními sám přispívá k šíření atmosféry strachu v Plzni. Vytváří zkreslený mediální obraz snížené bezpečnosti ve městě, který neodpovídá realitě ani statistikám městské policie a Policie ČR. Občané se pak vlivem těchto zpráv cítí ohroženější,“ píše se v prohlášení spolku.

Data uváděná Zarzyckým pak rozporují i na základě statistik městské policie. „Není pravda, že zmíněných 18 osob spáchalo přes 2300 přestupků. Toto číslo vyjadřuje počet tzv. událostí, které strážníci evidují. Pojem událost však zahrnuje i více než tisíc úkonů, při kterých strážníci pouze zjišťovali totožnost daných osob a k přestupkovému jednání nedošlo.“

Skutečný počet přestupků tak přesáhl 1200. „Většinou jsou to porušení protialkoholní vyhlášky, která je vymáhána selektivně s pozorností zaměřenou téměř výhradně na lidi bez domova,“ upozorňuje na Americké třídě, která je jedním z míst, kde bezdomovci tráví čas, mluvčí spolku Ondřej Dvořák.

Vyhláška tak podle něj přinesla zejména číslo do statistiky, kterou primátor používá jako důkaz, že je v Plzni nebezpečno. „Předtím běžné jednání se stane přestupkem, a div se světe, najednou je více přestupků. Na základě toho pak primátor navrhuje další represivní opatření, která však nebojují s alkoholismem nebo závislostmi, ale s pár vybranými lidmi, kteří těmito nemocemi trpí,“ píší aktivisté.

Podle dat státní i městské policie však narostl celkový počet přestupků z více než osmi tisíc v roce 2021 na více než 12 tisíc v loňském roce. Významný vliv na to ovšem podle mluvčí plzeňské městské policie Terezy Schlikové mělo právě zavedení městské vyhlášky zakazující na mnoha místech Plzně pití alkoholu na veřejnosti. 

„Po odečtení přestupků evidovaných na základě uvedené vyhlášky se počet ostatních přestupků v období let 2022 až 2024 meziročně výrazně nemění. Kromě toho nelze opomenout ani širší společenské okolnosti, mezi něž patří například začátek války na Ukrajině v roce 2022 a následné navýšení počtu obyvatel v Plzni,“ uvedla Schliková. Zatímco u státní policie se tak počet zjišťovaných přestupků zvýšil od roku 2021 jen asi o pět stovek (z 5958 na 6471), u plzeňských strážníků téměř na trojnásobek (z 2286 na 6003).

Primátor ale poukazuje na to, že je třeba vnímat rozdíl mezi bezpečností jako takovou a pocitem bezpečí. „A ten se snižuje, což souvisí i s neustálým nárůstem počtu cizinců v našem městě,“ říká. Opatření by se podle něj dotklo nižších desítek osob. „Ty páchají velké množství přestupků a výrazně snižují pocit bezpečí u našich občanů a turistů. Bohužel odmítají veškerou pomoc a sankce se v jejich případě míjí účinkem,“ napsal HN Zarzycký.

Náporu na kapacity vězení se podle svých slov neobává: „Existují i tresty, jako jsou veřejně prospěšné práce nebo ochranné léčení.“

Pomoc místo kriminalizace 

Ve skoro 180tisícovém městě jsou aktuálně zhruba čtyři stovky lidí bez domova. A experti před jejich kriminalizací varují. Vyzývají spíše k nabídce širších služeb pro ně a lidštějšímu přístupu. „Přineslo by to jen ohromnou zátěž pro systém, vězení jsou plná, soudy přetížené, lidi bez domova by to poslalo ještě více na dno. Spíš bychom měli rozšířit služby pro ně. Ve srovnání se zahraničím se tady ani nemají kde denně najíst teplého jídla. Měla by se spíše posilovat prevence, otevřít nové programy, služby, centra, kde by se mohli také umýt a zároveň by tam byla nějaká tolerance alkoholu,“ míní Stehlíková z neziskové organizace Tady a teď.

Připomíná také, že politici a veřejnost by neměli zapomínat na to, čím si většina lidí na ulici prošla. „Většina z nich zažila v dětství traumata, násilí v rodinách, sexuální násilí, vliv alkoholu, opuštěnost, trpí často psychickými poruchami. Sami se vrátit do společnosti často neumí. Ta jim přitom neuměla pomoci a měla by vůči nim cítit spíše dluh než se je snažit odsouvat úplně na okraj,“ dodala.

Podle primátora však Plzeň pomáhá dostatečně. „Ať už prostřednictvím zřízených odborů nebo podporou neziskových organizací a konkrétních projektů. Bohužel u některých jednotlivců ani dlouhodobě nabízená pomoc k ničemu nevede. Jsem proto přesvědčen, že vedle prevence musí existovat i represe. V současnosti cítím podporu naší iniciativy jak ze strany strážníků, tak státní policie a ministerstva vnitra,“ uvedl. 

Ministerstvo vnitra se podle svého mluvčího Ondřeje Krátošky podnětem vážně zabývá: „Byl již diskutován na expertní pracovní skupině ministerstva, nad rámec toho byli ze strany města Plzně, resortu vnitra a sněmovny nominováni experti na věcnou i legislativní stránku.“ V pondělí podle něj navíc proběhlo jednání i o dalších návrzích a příkladech dobré praxe z jiných měst. „Na základě schůzky připraví příslušný odbor ministerstva podklad s argumenty pro politické rozhodnutí,“ dodal. 

Mezi samotnými plzeňskými bezdomovci se už kvůli možné novince šíří obavy. „Doslechl jsem se, že pro nás jen za to, že jsme bezďáci, chystají kriminál. Je to kruté,“ říká slovensky jednatřicetiletý David Slivočka, který se svým mnohem starším kolegou sedí na lavičce na náměstí Republiky. Pozorují blízký kolotoč s výskajícími dětmi.

Muž o sobě prozrazuje, že se protlouká ulicemi Plzně už řadu let. „Přišel jsem za prací a měl zaměstnání, bydlení i auto. Kvůli alkoholu jsem ale o všechno přišel, jsem černá ovce rodiny. Chtěl bych zase žít normálně, ale nezvládám to,“ přiznává.