Cla na dovoz do USA jsou hlavním nástrojem politiky Donalda Trumpa. Jako hlavní důvod uvádí americký prezident snahu o narovnání dosud vysoce záporné bilance zahraničního obchodu, cla ale nezřídka využívá i jako prostředek pro vyjednávání dalších cílů. Dovozy zboží do USA v roce 2024 nejvíce převyšovaly jeho vývozy v případě Číny, hned druhá v pořadí byla Evropská unie.

V případě Česka je přímá zahraničněobchodní směna se Spojenými státy malá, a to jak z hlediska objemu, tak i samotné bilance. Do USA v roce 2024 směřovala zhruba tři procenta tuzemských vývozů a Česko odtamtud dováželo přibližně tři procenta zboží. Tuzemská obchodní bilance s USA byla loni kladná, když činila 3,9 miliardy korun. Na celkovém přebytku zahraničního obchodu se zbožím, který v Česku loni dosáhl 228 miliardy korun, se tak USA podílely pouze necelými dvěma procenty.

Zatímco přímý obchod mezi Českem a USA je zanedbatelný, tak pro Evropskou unii, kam směřuje většina tuzemských vývozů, je americký trh důležitý. Do Spojených států v loňském roce mířila přibližně pětina všech vývozů zboží z EU. Podíl EU na celkových tuzemských vývozech zboží pak v roce 2024 dosáhl 78 procent. Nepřímá expozice české ekonomiky vůči americkým clům zprostředkovaná jednotným trhem EU je tak mnohonásobně větší než ta přímá.

Současná podoba ohlášených opatření vůči dovozům z EU implikuje souhrnnou efektivní celní sazbu ve výši 10 až 15 procent. To by podle našich odhadů vedlo k poklesu tuzemského HDP o jedno až tři procenta. Původní varianta zahrnující nulovou sazbu na dovozy farmaceutických výrobků, vyšší 25procentní sazbu na produkty automobilového průmyslu a plošnou 20procentní sazbu na většinu ostatního zboží by konkrétně představovala efektivní celní sazbu ve výši přibližně 15 procent. Ta by podle našich výpočtů způsobila pokles českého HDP o 1,5 až tři procenta.

V případě nižší, desetiprocentní plošné sazby na ostatní zboží, která by měla platit během moratoria v délce 90 dnů, souhrnná efektivní sazba na dovozy z EU činí zhruba 10 procent a rozsah možných dopadů na českou ekonomiku se snižuje na jedno až dvě procenta. Nejvíce zasažena by zřejmě byla odvětví s vysokým podílem na tuzemských vývozech, jako je automobilový, strojní a elektrotechnický průmysl.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam