Co bude s Ukrajinci v Česku? Chtějí zůstat, nový pobyt má ale šanci získat jen menšina. Stát přitom jejich práci potřebuje

Mezi Kyjevem a Moskvou se objevují první náznaky budoucích mírových jednání. Pokud by skutečně v dohledné době došlo k ukončení války, musely by evropské státy řešit klíčovou otázku: co dál s miliony uprchlíků, kteří před ruskou invazí utekli ze svých domovů. Pro český pracovní trh, který průběžně trpí nedostatkem lidí, by jejich odchod představoval vážný problém. Zaměstnavatelé proto stále hlasitěji volají po tom, aby stát přehodnotil svůj přístup a uprchlíkům nabídl stabilnější podmínky pro dlouhodobý pobyt. Znevýhodněné jsou hlavně ženy s malými dětmi. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznává, že systém je nastaven přísně.

Po vypuknutí války na Ukrajině utekla Olha Berdnyk z města Čerkasy do Česka – sama, jen se dvěma dětmi a téměř bez znalosti češtiny. Doma pracovala jako lékařka v porodnici a gynekologii a stejnou práci si brzy našla v sokolovské nemocnici. Zvládla si zařídit ověření diplomu a následně složila aprobační zkoušky. „Bylo to fajn, že jsem nastoupila hned do práce, protože bez každodenního používání češtiny by to bylo mnohem těžší,“ dodává.

Spotlight

Ruské návrhy jsou výsměchem Trumpovi. Ukrajinci budou bojovat i s nožem, pokud by prohráli, můžou umírat miliony

2. 5. 2025 ▪ 2 min. čtení

Brzy po složení zkoušek se Olha rozhodla zůstat v Česku natrvalo, a proto přivítala zprávu, že se stát chystá nabídnout ukrajinským uprchlíkům možnost zvláštního dlouhodobého pobytu. Tento nový status prodlužuje povolení k pobytu na pět let a následně umožňuje žádat o klasický dlouhodobý pobyt. Podle vlády má držitelům přinést „větší stabilitu a právní jistotu“.

Získat ho ale mohou jen ti, kteří mají roční příjem nad 440 tisíc korun. Tato částka se navíc zvyšuje o 110 tisíc za každého dalšího člena domácnosti – bez ohledu na to, zda jde o dítě, partnera nebo jiného blízkého.  Pro matku se dvěma dětmi to znamená požadovaný měsíční příjem zhruba 55 tisíc korun. Olha, která pracuje v soukromé nemocnici, na tento limit těsně dosáhla. „Bylo to tak akorát,“ říká.

Příliš drahý pobyt

Na rozdíl od Olhy většina ukrajinských uprchlíků požadovaný příjem nemá. Patří mezi ně i Tetiana Malyk (55) a Halyna Sirychenko (44) z města Krolevec v Sumské oblasti, jen čtyřicet kilometrů od ruských hranic. Z domova utekly společně asi dva týdny po zahájení invaze. Evakuace byla tajná – jejich město už tehdy okupovala ruská armáda. „V pět ráno jsme nasedly do autobusu, který nás vezl přes pole a lesy, mimo oficiální trasy. Byl plný dětí, žen a starších lidí. Všichni se báli,“ popisuje Tetiana.

Jelikož její dcera už v té době žila v Česku, zamířily obě ženy právě sem. S sebou si odvezly jen to nejnutnější – peníze, pasy a důležité dokumenty. V Krolevci nechaly nejen svůj byt, ale i nejbližší příbuzné. Halyna tam má stále maminku a bratra.

Tetiana i Halyna pracovaly v jedné firmě – kontrolovaly kvalitu při výrobě parket. Po příjezdu do Česka se díky pomoci Tetianiny dcery uchytily jako pomocné síly v kuchyni v luhačovických lázních. „Umýváme nádobí, uklízíme, pomáháme kuchařům,“ říkají.

Na životě v Česku oceňují hlavně klid a pohodu. „V Luhačovicích jsme našly nový domov. Zůstat zde natrvalo jsme se rozhodly půl roku po útěku. I kdyby válka skončila, nechceme se vrátit. Bojíme se, že na Ukrajině nebude práce, nebudou peníze a že se situace bude stále opakovat a bude se zhoršovat, i kdyby slíbili mír,“ svěřují se.

I ony by proto rády požádaly o zvláštní dlouhodobý pobyt. Hlavní podmínku v podobě minimálního ročního příjmu nicméně nesplňují. „Ten požadavek nám připadá nesmyslný. Abychom dosáhly na takový příjem, musely bychom si najít další práci nebo brigádu. Ale to bychom pak neměly vůbec žádný volný čas,“ říkají Tetiana a Halyna.

I Olha, která příjmový limit splnila, připouští, že většina uprchlíků má smůlu. „Znám spoustu žen, hlavně s malými dětmi, které pracují na pomocných pozicích. Na tyto podmínky prostě nedosáhnou,“ upozorňuje.

Stát chce omezit počet žadatelů

Příběhy Olhy, Tetiany a Halyny nejsou výjimečné. Patří téměř ke 400 tisícům uprchlíků, kteří před válkou našli útočiště v Česku a žijí tu v režimu takzvané dočasné ochrany. Podle dat Sociologického ústavu plánuje v Česku nebo jinde v zahraničí zůstat až 80 procent z nich – buď se nemají kam vrátit, nebo si tu našli práci, založili rodinu či začali podnikat.

Ministerstvo vnitra přiznává, že nastavení příjmové hranice je záměrně přísné. Cílem je zabránit tomu, aby se úřady v první fázi zahltily – nový pobyt by mělo získat jen 15 až 20 procent ekonomicky aktivních uprchlíků. Resort zároveň upozorňuje, že nejde o náhradu za dočasnou ochranu, ale o doplňkovou možnost pro ty, kdo jsou ekonomicky soběstační.

Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se podmínky mohou časem zmírnit. „Uznávám, že jsme to nastavili přísně. Ale jsme připraveni sledovat zájem a případně pravidla upravit,“ uvedl.

„Diskriminace a krátkozrakost“

Přístup státu kritizují někteří zaměstnavatelé z oborů, které jsou na práci uprchlíků nejvíce závislé. „Vláda se chová diskriminačně – jinak přistupuje k lidem s vyšším příjmem než k těm s nižším. Diskriminace je v tomto případě zcela zjevná,“ kritizuje postup Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní. Podle něj stát udržuje uprchlíky záměrně v nejistotě a odkládá řešení. „Každý, kdo si tady buduje život, posílá děti do škol a plní si své povinnosti, by měl mít jasno, zda zde bude moci zůstat.“

Bláha upozorňuje, že stát by měl být vstřícnější například k ukrajinským lékařům a sestrám, kteří pomáhají řešit nedostatek personálu. „Vidíme, jak je těžké udržet ordinace v regionech jako Aš. V ukrajinských odbornících je obrovská příležitost,“ říká. Podobně to vidí i HR ředitelka Penta Hospitals Alice Švehlová. Podle ní stát nedostatečně podporuje zaměstnávání kvalifikovaných cizinců. „Potřebujeme méně byrokracie a rychlejší uznávání kvalifikací. To nás nejvíc brzdí,“ uvedla pro HN. Penta Hospitals provozuje jedenáct nemocnic a zaměstnává desítky Ukrajinců.

Odchod pocítí nemocnice, hotely i fabriky

Podle ministerstva zdravotnictví by případný odchod ukrajinských zdravotníků neměl zásadní dopad na celý systém, ale mohl by být znát v konkrétních regionech nebo zařízeních, kde pomáhají řešit nedostatek personálu. „Jejich návrat na Ukrajinu po skončení války by mohl zvýšit vytíženost českých zdravotníků, zvlášť tam, kde je personální situace už teď napjatá. Na druhou stranu by šlo o pochopitelný krok vzhledem k nutnosti obnovy ukrajinského zdravotnictví a ten plně podporujeme,“ uvedl resort pro HN.

Ukrajinci ale hrají důležitou roli i mimo zdravotnictví – například v pohostinství a ubytovacích službách, kde dlouhodobě chybí až třetina zaměstnanců. „Jejich odchod bychom určitě pocítili,“ říká prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „Ještě důležitější ale je, aby se tito lidé mohli svobodně rozhodnout, kde chtějí žít a pracovat.“ Minimální příjmový limit pro získání nového pobytu označuje za zbytečnou bariéru. „Mnoho Ukrajinců, kteří u nás legálně pracují, to upřímně vyděsilo. Podle mě by mělo stačit, že tu člověk pracuje a platí daně – kolik vydělává, už by stát nemělo zajímat,“ uzavírá.

Obavy z odchodu ukrajinských pracovníků má i Tomáš Belza, ředitel otrokovické továrny Barum Continental. Firma aktuálně zaměstnává kolem 200 Ukrajinců. „Jsou šikovní, spolehliví a velmi motivovaní. Pokud se po skončení války začnou vracet domů, může to znamenat výrazný výpadek, který nebude snadné nahradit,“ řekl nedávno pro HN.

Čeká se na celoevropské řešení

Další postup bude podle mluvčího ministerstva vnitra Adama Rözlera záviset na vývoji situace. „Dočasná ochrana je vázaná na dobu trvání konfliktu a po jeho skončení by už neměla platit. Zároveň ale není možné ukončit pobyt milionům lidí ze dne na den. Bude nutné najít evropské řešení – ať už formou návratových programů nebo přechodu na běžné typy pobytů,“ uvedl pro HN.

Do debaty ale může promluvit i domácí politika – Česko letos na podzim čekají volby do Poslanecké sněmovny. Stínová ministryně vnitra za hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová pro HN uvedla, že by rozvolnění podmínek pro získání zvláštního pobytu podpořila. „Pokud je tu třeba maminka s více dětmi, těžko může splnit příjmový limit. Mluvila jsem například s lékařkou, která zaměstnává paní v této situaci. Pokud lidé pracují a plní si povinnosti, určitě bych to podpořila. Ale pravidla musí být jasná, přehledná a platná pro všechny,“ zdůraznila.