Ve sněmovně prošel v druhém čtení návrh nového zákona o vědě a stojí za to se na něj podívat blíže. Především na to, zda vůbec může splnit deklarované cíle.

Návrh zákona původně vznikl v týmu ministryně Heleny Langšádlové (TOP 09), ale akademické instituce z něj moc nadšené nebyly – vzniklo k němu přes 1500 připomínek. Následně ho „zdědil“ ministr Marek Ženíšek (TOP 09), který se s většinou připomínek vypořádal tak, že nejvíce problematické části z návrhu zákona vypustil. Podle bohaté PR prezentace pana ministra má zákon přinést méně byrokracie, usnadnění transferu aplikovaných výsledků do soukromého sektoru, podporu mladých talentů nebo flexibilnější granty. Bohužel o tom ale lze dost pochybovat.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké jsou hlavní cíle nového zákona o vědě?
  • Jaké jsou skutečné problémy českého aplikovaného výzkumu?
  • Proč se obáváme návratu ke ‚kafemlejnku‘ v oblasti kvalitních publikací?
  • Jaké politické vlivy mohou ovlivnit směr českého výzkumu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.