Nemůžeme mít stejné limity hluku jako kavárna, říká majitel autodromu

Nedávno dokončil Josef Zajíček třetí ročník Czech Oldtimer Express, dálkové jízdy s historickými vozy, která letos zamířila z Prahy na francouzskou Riviéru. Pořadatele akce a majitele Autodromu Most ale brzo čeká mnohem delší cesta. Se starou Tatrou chce dojet až do Japonska. V rozhovoru popisuje, jaké budou největší výzvy 16 tisíc kilometrů dlouhé jízdy přes 12 zemí, co nového letos čeká návštěvníky Autodromu Most a jak se jeho byznysu dotkne prohraný soudní spor se sousedy.

Všechny dosavadní jízdy Czech Oldtimer Express měly kolem 2500 kilometrů. V červnu se ale vydáváte na téměř sedminásobně delší cestu do Japonska. Není to pro oldtimery už příliš veliké sousto?

Do Japonska vyrážíme s o něco mladšími auty – ze šedesátých a sedmdesátých let. Jsou to vozy, které jsou ve výrazně lepším technickém stavu, i když jsme je samozřejmě museli na takto dlouhou cestu lehce upravit – zvětšením palivových nádrží, instalací pohodlnějších sedaček, bezpečnostních pásů, vylepšením podvozků, brzdového systému a chlazení. Úpravy byly nezbytné, protože budeme projíždět oblastmi, kde teploty v létě dosahují až 40 stupňů.

Kolik pojede vozů?

Sedm.

Co bude největší výzva?

Tou nejsou samotné vozy, ale složitá administrativní stránka cesty. Trasa vede přes postsovětské státy, Čínu a Koreu, což s sebou nese řadu byrokratických překážek. Do Číny je nutné zajistit turistickou agenturu, která nás bude doprovázet a organizovat průjezd. A nedávno jsme zjistili, že ani do Koreje nelze vjet s vlastními auty, takže i zde budeme potřebovat speciální agenturu, která nám pomůže vyřídit vstupní formality a bude nás doprovázet. Je to nesrovnatelně náročnější než plánování cesty po Evropské unii, kde stačí mít auto, platební kartu a prostě vyrazit. Přesto jsme optimisticky naladěni a věříme, že vše klapne, získáme potřebná povolení a dorazíme do Ósaky podle plánu.

Takže máte vše dopředu naplánované, počítáte s určitými podmínkami, ale pak se vše najednou změní?

Harmonogram jsem sestavil už o Vánocích, kdy jsem si vzal volno a vytvořil časový plán, abychom věděli, do čeho jdeme. Od té doby se změnil snad stokrát a já doufám, že už ho nebudu muset měnit. Na jeho dodržení je totiž navázána spousta věcí, například setkání s českými velvyslanci v jednotlivých zemích. Nemůžete říct, že dorazíte v úterý, a objevit se až ve čtvrtek.

Zvládnou auta 16 tisíc kilometrů?

Jede s námi servisní tým, ale samozřejmě že se po cestě může stát cokoli, nevíme například, v jakém stavu budou silnice. Jsme optimističtí a podle potřeby budeme improvizovat.

Je cílem cesty „jen“ zastavit před Expo v Ósace, nebo je v tom i osobní motivace?

Je to samozřejmě osobní výzva – dokázat, že se starým autem lze zvládnout tisíce kilometrů v krátkém čase. Druhým cílem je aktivně šířit pozitivní energii a dobrou náladu. Nechceme si nechat zkazit zážitek překážkami, které se mohou objevit. Cestu jsme nazvali expedicí míru a přátelství, protože chceme navázat přátelství a rozdávat cestou pozitivní energii. Finálním cílem je dorazit na Expo a vystavit historické vozy u českého pavilonu, což pro návštěvníky bude jistě zajímavým zpestřením.

Přesuňme se teď k událostem pro vás méně pozitivním. Nedávno jste prohráli soudní spor se sousedy. Jak to zkomplikuje byznys Autodromu Most?

Situace komplikuje nejen náš byznys, ale také atmosféru ve městě, regionu, a dokonce v rámci státu. Nepříznivě to ovlivňuje nejen motoristické akce, ale i sportovní události obecně. Jako závodní okruh máme určité parametry, ale i když se snažíme hluk eliminovat, jsme v údolí, kde je bezvětří, a to znamená, že stanovené limity je mnohdy nemožné dodržet. Rozhodnutí soudu samozřejmě respektujeme, ale protože ho považujeme za bezprecedentní a nelogické, plánujeme podat dovolání k Nejvyššímu soudu.

Možnost žalobě vyhovět si odvolací soud otevřel na základě údajné administrativní chyby z roku 1978, kdy podle některých tvrzení nebylo ze strany Národního výboru města Most správně zveřejněno stavební řízení. Nikdo – ani my, ani protistrana – dnes nedokáže doložit, zda bylo skutečně vyvěšeno, či nikoliv. A vzhledem k tomu, že se jedná o událost starou téměř 50 let, působí celá situace absurdně. Místo hledání společného řešení se problém pořád rozšiřuje. Stále si myslím, že jednání mělo probíhat mezi všemi klíčovými stranami – sousedy, městem, krajem, státem. Jedním z mých cílů je najít u kulatého stolu nějaký kompromis. Doufám, že se podaří takové setkání uspořádat.

Rád byste se tedy domluvil s protistranou?

Jsem otevřený jakékoli konstruktivní debatě, ale pokud mi někdo přijde říct, abych omezil provoz o 50 procent – jeden den jezdil a druhý den ne –, je obtížné hledat kompromis. My jsme udělali první vstřícný krok tím, že jsme omezili provoz do 18. hodiny. Teď čekám, zda druhá strana také přijde s návrhem na kompromis. Věřím, že když dva chtějí, najdou k sobě cestu.

V jednom rozhovoru jste řekl, že to může znamenat i konec autodromů v Česku. Opravdu vnímáte situaci jako natolik vážnou?

Celá situace je plná absurdit. O víkendu nesmíme z areálu vypouštět více než 50 decibelů směrem k sousedům, zatímco přímo mezi námi vede komunikace, kde je povoleno až 68 decibelů. Navíc jsme zkolaudováni na 70 decibelů, ale hygiena nám celoročně nařizuje dodržovat limit 50 decibelů. Různé normy se vzájemně překrývají, jsou protichůdné. Naším cílem je uspět u soudu, aby se konečně začalo systémově řešit zařazení sportovišť do samostatné kategorie. V současnosti spadáme do stejné skupiny jako kavárny, kanceláře nebo logistické firmy, což nedává smysl. Místo, kde je deset tisíc lidí, přece nemůže mít stejná pravidla jako malá kavárna s jedním stolečkem.

Součástí autodromu je i polygon – výcvikový areál, kde zájemci mohou absolvovat kurzy bezpečné jízdy. Jak se toho opatření dotkne?

To je další vtipná věc. Ze strany sousedů slyšíme, že jim polygon jako takový nevadí, ale mají problém s komerčními akcemi na závodním okruhu. Přesto se žaloba týkala i pozemku polygonu, což znamená, že bychom ho neměli plně využívat nebo omezit hluk. Ačkoliv si myslím, že polygon sám o sobě není hlavním problémem, rozsudek se na něj vztahuje.

Jak vnímáte mezinárodní význam Autodromu Most?

Když se u nás koná mistrovství světa motocyklů, sleduje ho celý svět – desítky milionů lidí. Je to obrovská prestiž nejen pro nás, ale i pro celé Česko. Tisíce návštěvníků utrácejí peníze přímo na místě, to přináší ekonomický přínos Mostu i ústeckému regionu. Z akce těží místní hotely, restaurace a služby. Navíc je to skvělá marketingová příležitost – ukazuje světu, že Česko hostí významnou mezinárodní akci. Závody přilákají turisty, kteří zde nejen sledují sport, ale často zůstávají i několik dní.

Pro letošní rok máte na autodromu v plánu několik velkých akcí. Tou nejbližší je závod superbiků WorldSBK Czech Round, který se uskuteční 16. až 18. května. Na co se mohou návštěvníci těšit?

Při mistrovství světa superbiků budou mít návštěvníci nově možnost dostat se za jednotné vstupné 1100 korun do celého areálu. Budou mít přístup nejen k tribunám, ale i do zázemí týmů. Mohou se setkat s jezdci, získat autogram, vyfotit se u motorek a být plně vtaženi do dění. V sobotu večer pak otevřeme brány a fanoušci budou moct vstoupit na závodní trať a projít cílovou rovinkou až na startovní rošt. Na trati na ně budou čekat vystavené závodní motorky a nejlepší jezdci.

Jakou očekáváte celkovou návštěvnost?

Kolem 60 tisíc návštěvníků.

Jaké další velké akce diváky letos na autodromu čekají?

Na konci srpna nás čeká mistrovství Evropy okruhových tahačů Czech Truck Prix. Největším lákadlem bude účast Martina Macíka, dvojnásobného vítěze Dakaru. Pro návštěvníky jsme připravili speciální vstupenku Martin Macík VIP, která jim umožní stát se součástí jeho týmu a nahlédnout do jeho stáje. Souběžně s trucky se fanoušci mohou opět těšit i na NASCAR Euro Series. V říjnu se opět uskuteční sraz historických vozidel The Most Classic. V loňském roce bylo k vidění na 350 vozů a věříme, že jejich počet letos poroste.

Text vznikl ve spolupráci se společností Autodrom Most.