Paní Anička váží 35 kilo a svůj den nejraději tráví stáním ve dveřích a dirigováním všech ostatních. Pan Václav je na vozíku a rád na něm jezdí po chodbách, než najde jiný podobný stroj, který pak někomu vezme. Oblíbenou činností pana Arnošta je zase nakukování do ženských pokojů.

Tyto mikropříběhy obyvatel domu pro lidi s pokročilou kognitivní poruchou mohou vyznít i vážněji. Třeba tak, že jde o lidi, kteří si nepamatují své blízké – nejen jejich jména, ale často ani jejich existenci. Nejsou schopní naformulovat větu, někdy ani slovo. Mnozí zapomněli, jak se chodí. Nevědí, že musí na toaletu. Jejich soběstačnost je nulová. Stejně tak jejich ekonomický přínos společnosti. Je jim přes osmdesát, mnozí míří ke stovce.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Kdo doplatí na zavedení eutanazie?
  • Proč má dobrovolná smrt tolik příznivců?
  • Má Česko zavést dobrovolný odchod ze života za pomoci lékaře?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.