Všimli jste si? Už nevolíme, ale protestujeme. V letošních sněmovních volbách si většinově zvolíme politické strany, jejichž hlavním programem je protest. Hnutí ANO Andreje Babiše protestuje proti čemukoliv, co udělá vládní koalice. SPD Tomia Okamury protestuje proti vládě, EU, proti pomoci Ukrajině, proti migraci. Stačilo! komunistky Kateřiny Konečné protestuje proti Západu a proti demokracii. Motoristé Petra Macinky a Filipa Turka protestují proti Bruselu, proti elektroautům a proti boji s klimatickou změnou. A někde dole kolem dvou procent preferencí zapalují sociální demokraté ohníčky zloby proti tomu, že „tu lidé nemají co jíst!!!“

Už dlouho nevolíme tak, že bychom si pročítali volební programy, studovali rozhovory se stranickými lídry a zvažovali, která politická nabídka se nám líbí víc. Místo hlasování pro něco jdeme do volebních místností demonstrovat proti něčemu. Letos to platí dokonce i pro voliče vládních stran – ty jsou tu dnes totiž především PROTI tomu, aby zemi ovládly „proruské“ a „nedemokratické“ síly, jak v kampani straší politici stran vlády Petra Fialy. Mnoho přesvědčivě pozitivního, PRO co by bylo možné s radostí hlasovat, totiž po svém funkčním období nezanechávají.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se změnil volební přístup českých občanů?
  • Jaký vliv má protestní politika na volební preference?
  • Jak se v minulosti projevoval politický protest?
  • Jak moderní technologie ovlivňují politickou soutěž?
  • Co přináší kombinace protestu a moderního světa?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.