Odvolací soud poslal Peltu na pět a půl roku do vězení za machinace se sportovními dotacemi

Pelta musí také zaplatit pět milionů korun, odvolací senát mu ale zrušil pětiletý zákaz působit ve vedení korporací. Kratochvílová dostala dvoumilionový peněžitý trest a šest let nesmí působit ve vedoucích funkcích veřejné správy, které zahrnují správu majetku. Dvojice ovlivnila v roce 2017 přidělení peněz ministerstva školství 18 konkrétním žadatelům programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů. Pelta údajně Kratochvílové předložil seznam žádostí, které preferoval.

Vrchní soud se zabýval případem potřetí. V minulém rozhodnutí uložil pražskému městskému soudu lépe vyhodnotit důkazy a závěry přesvědčivě odůvodnit. Podle předsedy odvolacího senátu Milana Štejra tak učinil. „Podle názoru vrchního soudu městský soud náležitě vysvětlil, na základě jakých důkazů považuje obhajobu obžalovaných za vyvrácenou,“ uvedl soudce.

Prvoinstanční soud podle Štejra správně rozhodl i o tom, jak dvojici potrestat. „Tresty odnětí svobody byly uloženy v rámci trestní sazby, blízko dolní hranice,“ uvedl. Peltovi a Kratochvílové přitížila zejména výše škody, prospělo jim naopak, že do doby trestné činnosti vedli řádný život a že již od spáchání skutků uběhla dlouhá doba.

Pražský městský soud vyšel z policejních odposlechů z bytu, kde se dvojice scházela, dále z výpovědí svědků i z listinných důkazů. Dvojici uznal vinnou z pokusu o tři trestné činy – zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Pelta Kratochvílovou podle verdiktu k těmto skutkům navedl.

Obžaloba původně mířila nejen na Peltu s Kratochvílovou, ale kvůli údajnému rozsáhlejšímu zmanipulování dotací také na předsedu České unie sportu (ČUS) Miroslava Janstu, sekretáře unie Jana Boháče, šéfa ministerského odboru Zdeňka Břízu, ČUS a Fotbalovou asociaci ČR. V této části případu soudy všechny obžalované včetně Pelty s Kratochvílovou osvobodily s tím, že popsané skutky se sice staly, nejsou ale trestnými činy. Bývalý nejvyšší státní zástupce Igor Stříž s tímto závěrem nesouhlasil a v neprospěch všech obžalovaných se dovolal k Nejvyššímu soudu.