Nejen výroky politiků. Akcie ČEZ rostou i díky prodeji jaderného projektu státu

Akcie evropských firem poskytujících energie, vodu, plyn a další komunální služby zaznamenávají od začátku letošního roku asi patnáctiprocentní růst. Málokterý z těchto podniků ale dosáhl takového výkonu jako ČEZ, který za tuto dobu posílil o 25 procent. „Mezi srovnatelnými společnostmi patří ČEZ od začátku roku k premiantům a dosáhl jednoho z nejlepších výkonů v tomto sektoru,“ hodnotí letošní růst polostátního podniku analytik Komerční banky Bohumil Trampota.

Ceny akcií ČEZ se aktuálně vyrovnávají maximům z roku 2022, tedy úrovni 1200 korun. Tehdy za jejich prudkým nárůstem stálo dramatické zdražení elektřiny. Následovalo období vysoké volatility způsobené zavedením windfall tax (mimořádná daň – pozn. red.) a také opakovanými pokusy vlády o úpravu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, takzvaného lex ČEZ.

Konec mimořádné daně

Jedním z klíčových témat posledních let byl nový jaderný blok v Dukovanech. „Otázka financování tohoto projektu byla z mého pohledu důvodem, který růst akcie tlumil. Investoři pravděpodobně nerozuměli, nebo nechtěli rozumět tomu, že projekt bude financovat stát,“ odhaduje Trampota.

Obavy se však rozplynuly letos na jaře, kdy ČEZ prodal státu 80 procent společnosti EDU II, která má stavbu nového jádra na starosti. Jaderná energetika a dostavba Dukovan tak nemají na vývoj cen akcií ČEZ zásadnější dopad. „Po odprodání osmdesátiprocentního podílu ve společnosti EDU II již ČEZ nenese žádná rizika související s tímto projektem. Investice do modernizace a prodloužení životnosti stávajících jaderných zdrojů pak jsou již zahrnuty v investičních plánech a investorům známy,“ potvrzuje analytik J&T Banky Milan Lávička.

Překážkou v ještě větším růstu pak mohla být v uplynulých letech daň z neočekávaných zisků. „Česká vláda ji v rozporu s doporučením Evropské komise zavedla i pro výrobce elektřiny,“ připomíná Lávička. Za tři roky, kdy je windfall tax v platnosti, vybere stát od ČEZ přibližně 100 miliard korun, což je 200 korun na každou akcii. „To jsou peníze, které by si jinak kromě státu, jenž drží sedmdesátiprocentní podíl v ČEZ, rozdělili prostřednictvím dividend i ostatní akcionáři. Případně by zůstaly ve společnosti na budoucí investice,“ pokračuje Lávička.

Situaci šlo přitom vyřešit i jinak. „Pokud by neplatila tato daň, stát by si velmi snadno odhlasoval stoprocentní dividendu z ČEZ. Nevybral by sice tolik jako z windfall tax, ale bylo by to naprosto srozumitelné a transparentní. Investoři totiž daleko lépe porozumí stoprocentní dividendě než speciální dani,“ dodává Trampota.

Navíc by se tím nezhoršil kredit českého investičního prostředí, který kvůli zavedení speciální daně utrpěl především v očích zahraničních investorů.

Windfall daň každopádně letos končí a její dopad experti odhadují na 4–5 procent tržní hodnoty firmy. „Investoři už se dívají za horizont letošního roku, tedy na vývoj ceny elektřiny a očekávanou politickou situaci po volbách,“ přidává svůj komentář hlavní akciový analytik České spořitelny Petr Bártek.

Grafika uvnitř

ČEZ pozitivně překvapil čtvrtletními výsledky. Základní byznys výroby elektřiny se ale propadl

16. 5. 2025 ▪ 5 min. čtení

Efekt Babiš a další velký investor

Právě do predikcí povolebního vývoje nejvíc zasáhl šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který vloni prohlásil, že pokud bude vládnout, ČEZ zestátní. To minoritním akcionářům přineslo naději na mimořádně výhodný prodej jejich akcií a debaty o případných výkupních prémiích měly na burze citelnou odezvu. „Spekulacím o znárodnění firmy a odkupu podílů menšinových akcionářů připisuji velkou část současné výkonnosti ČEZ. Akcie se obchodují s prémií zbytku sektoru, což ale příliš udržitelné není,“ hodnotí situaci Bártek.

Zda se ze strany politiků jedná o pouhé předvolební výkřiky, nebo k odkupu minoritních akcií ČEZ státem skutečně dojde, ovšem nejde s jistotou říci. Zároveň je těžké odhadnout případnou cenu vykupovaných akcií. Když se před několika lety rozhodla svou energetickou společnost EDF zestátnit Francie, akcie se prodávaly s dvacetiprocentní prémií k tržní ceně.

Dalším faktorem, který mohl mít vliv na vývoj cen akcií největší energetické společnosti v Česku, jsou nedávné velké nákupy cenných papírů ze strany podnikatele Tomáše Kaňky. Ten na konci února oznámil vlastnictví více než 5,24 milionu akcií ČEZ a zařadil se tak mezi kvalifikované akcionáře. Jeho krok rozpoutal mezi investory další úvahy o tom, jakým směrem se cena akcií bude dál ubírat a zda se jim vyplatí také přikupovat.

Podle Lávičky lze spíše než o růstovém trendu mluvit o vysoké volatilitě způsobené spekulacemi a předvolební rétorikou. „O tom, zda je tento vývoj udržitelný, rozhodnou spíše politici svými dalšími kroky než samotný fundament a finanční výkonnost společnosti,“ odhaduje expert.

Energetická revoluce je na obzoru

První čtvrtletí letošního roku přineslo akcionářům ČEZ dobré výsledky. Provozní zisk EBITDA překonal očekávání analytiků a vyšplhal se na 43 miliard korun. Predikce ale musejí počítat s klesajícími prodejními cenami elektřiny, v příštím roce by podle Bártka mohl být pokles EBITDA zisku čtvrtinový. „U čistého zisku by proto podle našich odhadů i po konci windfall daní nemělo dojít k růstu,“ předpovídá expert.

O dlouhodobém vývoji pak bude rozhodovat budoucí transformace výrobního portfolia firmy. V posledních dvou letech ČEZ vyrobil 59 procent elektřiny v jaderných elektrárnách, 30 procent v uhelných, čtyři procenta v plynových a sedm procent z OZE. „Výraznější změny nastanou v následujících letech, kdy se plánuje přechod z uhelných zdrojů na plynové a postupně poroste podíl obnovitelných zdrojů,“ předpokládá Lávička.

Těžiště výroby je pro ČEZ nadále v jádru a proměna portfolia bude záviset na tom, jak dobře bude skupina stávající jaderné zdroje udržovat a o kolik let prodlouží jejich provoz. Společnost plánuje i výstavbu malých modulárních reaktorů v Temelíně a v lokalitách stávajících uhelných bloků. „To je ale ještě vzdálená budoucnost, aktuální cenu akcií to příliš neovlivňuje,“ domnívá se Bártek.

Střednědobě je podle něj podstatnější přechod výroby z uhlí na zemní plyn a obnovitelné zdroje. Zatímco ceny elektřiny jdou dolů a ČEZ v tomto segmentu výrazně klesají zisky, po loňské akvizici většinového podílu plynárenského distributora GasNet firma tyto ztráty vyrovnává rostoucím ziskem z distribuce plynu.

Výhled na uspokojivé hospodaření slibuje i schválení dotační podpory pro investice v teplárenství. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji už ČEZ zahájil modernizaci zdrojů tepla a postupnou přestavbu uhelných tepláren na biomasu a zemní plyn. V severozápadních Čechách zase plánuje výstavbu velkých solárních parků v areálech bývalého dolu Tušimice a lomu Bílina. Klíčové budou také investice ČEZ do distribučních sítí. „Tyto investice mají v součtu stát firmu do roku 2030 přes 400 miliard korun, tedy zhruba stejně, kolik mají stát nové bloky v Dukovanech,“ porovnává Bártek.

Text vznikl ve spolupráci se společností ČEZ.