Každý, kdo se někdy potkal s ekonomií – i kdyby jen kolem něj prošla po chodníku –, zná koncept negativní externality. Když továrna vypouští zplodiny do ovzduší, její provoz vytváří společenské náklady, které nenese ona, ale lidé, kteří dýchají znečištěný vzduch. Vláda by proto měla vypouštění zplodin zdanit a továrna se pak rozhodne, jestli je nejefektivnější platit daň ze znečištění, investovat do ekologičtějších technologií, nebo zastavit výrobu.

Externality ale mohou být i pozitivní. Představme si firmu, která několik let platí mzdy a vybavení výzkumníků, aby vyvinuli nový druh elektronického mikroskopu. Možná výzkumníci skutečně vyvinou nový mikroskop, podnik si ho patentuje a následně z něj bude mít zisk. Možná ale výsledky výzkumu zkopíruje konkurence (patentová ochrana zdaleka není dokonalá). Možná nová technologie inspiruje výzkumníky v úplně jiném odvětví. Možná výzkumníci odejdou k novému zaměstnavateli a znalosti získané během výzkumu si odnesou s sebou.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké jsou důvody nízkého využívání daňových odpočtů pro výzkum a vývoj?
  • Jak se plánuje změnit míra podpor na odpočty?
  • Jaké zkušenosti mají firmy s uplatňováním odpočtů?
  • Jaké přínosy mohou mít navrhované změny pro podniky?
  • Jaký vliv má ztrátovost na možnosti čerpat daňové odpočty?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.