Bateriové vlaky zvedají na Ostravsku zájem o železniční dopravu. Počítají s nimi i další kraje

Nejhustší železniční síť v Evropské unii má Česko. Tuzemské obce propojuje více než 200 tisíc kilometrů tratí, jen zhruba třetina z nich je však elektrifikovaná, což je v porovnání se zahraničím naopak velmi malý podíl. Většinu regionálních úseků české železnice stále obsluhují motorové vlaky, které jsou z hlediska emisí, hluku i provozních nákladů do budoucna nežádoucí.

Pokrýt celou železniční síť trakčním vedením je ale technicky i ekonomicky nemožné, součástí řešení tedy mají být vlaky na alternativní pohon, tedy vodík nebo baterie. A zatímco kolem vodíkových vlaků probíhají prozatím jen předběžné studie, první bateriové soupravy už od konce loňského roku vozí cestující na trase z Ostravy přes Studénku do Veřovic.

Bateriové RegioPantery, které si Moravskoslezský kraj objednal u společnosti Škoda Transportation, zatím jezdí na zmíněné trati čtyři, zbylých patnáct jednotek by se mělo do roku 2027 objevit na linkách, které propojují další oblasti regionu s Ostravou. Cestujícím to kromě zlepšení životního prostředí přinese i větší pohodlí a více přímých spojů do krajského města. „Nové soupravy nabízejí výrazně více komfortu, navíc odpadla nutnost přestupu ve Studénce mezi elektrickým a motorovým vlakem,“ potvrzuje mluvčí Českých drah Filip Medelský s tím, že tato změna zvýšila i zájem cestujících o cestování vlakem. V prvních měsících po nasazení bateriových vlaků zaznamenal dopravce na lince z Ostravy do Veřovic zhruba patnáctiprocentní nárůst počtu cestujících.

Potichu a bez emisí

Výhody bateriového vlaku jsou jednoznačně v jeho ekologickém provozu. Funguje vlastně jako elektrický vlak, který má navíc na střeše akumulátory a ty mu umožňují pokračovat v jízdě další desítky kilometrů bez trakčního vedení. Baterie se nabíjí během jízdy nebo při stání pod trolejovým vedením a díky rekuperaci se dál dobíjí i při brzdění vlaku. Podle odhadu výrobce ušetří nasazení prvních bateriových vlaků v Moravskoslezském kraji 200 tisíc litrů nafty ročně a emise oxidu uhličitého sníží o 500 tun.

Ke zlepšení životního prostředí přispívá i fakt, že bateriové vlaky jsou méně hlučné. „To přináší cestujícím oproti motorovým vlakům tišší jízdu a obyvatelům aglomerací ležících poblíž železniční trati nižší hlukovou zátěž,“ dodává Medelský.

Vlak na baterie ale není všespásným řešením. Kvůli nabíjení se vyplatí hlavně na kratších úsecích železnice, které navazují na hlavní elektrifikovanou trať. „Dojezd bateriových jednotek, které jsou momentálně k dispozici, je při využití energie z baterií přibližně 80 kilometrů. Potom je potřeba nabíjet. Buď při jízdě z trakčního vedení, nebo tam, kde trakční vedení není, na stacionárních dobíječkách v obratových stanicích,“ vysvětluje náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy Správy železnic Mojmír Nejezchleb.

Odklon od uhlí je až přehnaně rychlý a náhrada vázne, říká šéf ČD Cargo. Z evropské deprese přitom vycházíme ještě dobře

10. 6. 2025 ▪ 6 min. čtení

Trakční vedení by na mnoha tratích v Česku mělo v příštích letech přibývat, což by nasazení bateriových jednotek usnadnilo. „Ministerstvo dopravy počítá s elektrifikací 2500 kilometrů tratí do roku 2035, což je velmi ambiciózní zadání. Znamená to, že celkově bude elektrizováno přes 60 procent železniční sítě,“ upřesňuje Nejezchleb.

Správa železnic postupně zajišťuje projektovou přípravu a realizaci těchto projektů, podle Nejezchleba ale postup komplikují povolovací procesy i omezené kapacity projektantů. „Bude rovněž nezbytné zajistit v jednotlivých letech finanční krytí,“ dodává náměstek.

Za pár let i v dalších regionech

S nasazením bateriových vlaků do budoucna počítají i ostatní kraje. Motivací je pro ně mimo jiné dotační program TRANSGov, který v rámci Modernizačního fondu nabízí žadatelům až sedmdesátiprocentní finanční podporu na nákup bezemisních železničních souprav, tedy elektrických, bateriových nebo vodíkových vlaků. Státní fond životního prostředí v tomto dotačním programu nabízí celkem 15 miliard korun. Kraje mohou podat žádost o dotaci do konce července a většina z nich potvrdila, že s podáním žádosti a nasazením bateriových vlaků počítá. V mnoha případech se ale plány krajů odvíjí od toho, jak rychle se podaří slibované tratě elektrifikovat.

Nejméně elektrifikovaným krajem je Liberecký, kde není trakční vedení ani nad jednou železniční tratí. Hlavním předpokladem pro zahájení provozu bateriových vlaků je tedy elektrifikace trati z Prahy do Liberce a vybudování liberecké napájecí stanice, která by zajišťovala dobíjení vlaků i pro mezinárodní spoje do Německa. O vytvoření potřebné infrastruktury jedná Liberecký kraj s ministerstvem dopravy i se Správou železnic dlouhodobě a usiluje o obměnu vozového parku v roce 2031. „Nejdále jsou úvahy o využití bateriových vozů na přeshraničních linkách z Liberce do Drážďan a do Seifhennersdorfu, na ty ovšem dotaci čerpat nelze,“ říká mluvčí Libereckého kraje Jan Mikulička. O dotační podporu chce požádat společně s Ústeckým krajem a nasadit bateriové vlaky na dvě trati propojující oba regiony.

Olomoucký kraj už má připravený projekt na pořízení jedenácti bateriových vlaků, které chce uvést do provozu v roce 2029. Ve stejném roce počítá se zahájením provozu dvanácti bateriových jednotek i Pardubický kraj, který je využije na Kralicku a Českotřebovsku.

Budoucnost železnice

Stáhněte si přílohu v PDF

Největší nákup bateriových vlaků chystá Středočeský kraj, který chce nasadit 22 jednotek na linky z Prahy do Mělníka a do Čerčan. I tady je naplánováno, že se bateriové vlaky objeví na kolejích v roce 2029. „Projekt je ve fázi přípravy zadávacího řízení na výběr dopravce pro uzavření smluv. Aktuálně probíhají předběžné tržní konzultace s výrobci vozidel,“ upřesňuje krajská mluvčí Zuzana Žídková.

Pozadu nezůstává ani Zlínský kraj, který jedná o zakoupení čtrnácti jednotek BEMU a rovněž se připravuje na podání žádosti o dotační podporu. „S nasazením těchto jednotek počítáme postupně od platnosti nových jízdních řádů v prosinci 2029, tedy v rámci nově vysoutěžených smluv s drážními dopravci pro období let 2029 až 2039,“ potvrzuje mluvčí Zlínského kraje Soňa Ličková.

O rok později mají vlaky na baterie začít jezdit i v Plzeňském kraji, kde propojí linku z Rokycan do Příkosic s linkou Nýřany – Heřmanova Huť do jedné trasy přes dopravní uzel v Plzni. „České dráhy v této souvislosti připravují vyhlášení soutěže na akutrolejové vlaky, abychom na poptávku ze strany regionů byli připraveni,“ uzavírá Medelský.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost železnice.