Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). S odvoláním na své zdroje v německé vládě o tom informovaly agentury DPA a Reuters. Už letos by obranné výdaje měly dosáhnout 2,4 procenta HDP. Ministr financí Lars Klingbeil hodlá v úterý představit rozpočet na letošní rok a základní body rozpočtu na rok 2026.
Německé výdaje na obranu by podle zdrojů agentur obeznámených s návrhem rozpočtu na letošní rok měly vzrůst v příštích čtyřech letech z 95 miliard eur (2,4 bilionu Kč) až na 162 miliard eur (čtyři biliony Kč).
Informace o rozpočtových plánech agentury zveřejnily krátce před summitem členských zemí Severoatlantické aliance (NATO), který se uskuteční v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Generální tajemník aliance Mark Rutte navrhl zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Námitky proti pětiprocentnímu cíli má několik zemí, zejména Španělsko. Německá vláda, v jejímž čele od počátku května stojí konzervativec Friedrich Merz, naopak hodlá do obrany výrazně investovat. V květnu Merz prohlásil, že jeho vláda vynaloží všechny nutné finanční prostředky, aby z německého bundeswehru vytvořila nejsilnější konvenční armádu v Evropě.
Merz v pondělí v projevu na hospodářské konferenci řekl, že Evropa musí přestat být černým pasažérem ve zbrojení, musí zvýšit investice do vlastní obrany a snížit závislost na USA. „My Evropané se musíme spolehnout sami na sebe. Musíme posílit,“ uvedl. Válka na Ukrajině, kterou zahájilo v roce 2022 Rusko, bude podle Merze ještě nějakou dobu trvat. „Je proto třeba naší výdrže – nejen vojenské, ale i politické,“ řekl.
Strany současné německé vlády – Merzova konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) – se už před vznikem samotné vlády dohodly na reformě takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo především zajistit dostatek peněz na obranné výdaje.
Kromě zvýšení výdajů na obranu se CDU/CSU a SPD dohodly také na vytvoření zvláštního fondu na investice do infrastruktury, v němž má být 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionu Kč).
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
