Kdyby hrozilo přetížení z Německa, ČEPS to zastaví, říká o výpadku Sedlák ze Svazu moderní energetiky

V pátek krátce po poledni zasáhl Českou republiku jeden z nejrozsáhlejších výpadků elektřiny v historii. Bez proudu se ocitl až milion odběrných míst, nefungovaly vlaky, výtahy, čerpací stanice, část městské dopravy ani některé výrobní provozy. Výpadek postupně paralyzoval dopravu i infrastrukturu v řadě krajů. Nejvíce zasažené byly Ústecký, Liberecký a Středočeský kraj.

Podle premiéra Petra Fialy byla příčinou události technická závada. „Přestože systém funguje, pořád zůstává otázka, na kterou je třeba, aby odborníci odpověděli, a sice proč to má takový dramatický dopad, když spadne jeden drát,“ uvedl po zasedání Ústředního krizového štábu. Možnost kybernetického útoku či zásahu cizí moci vláda vyloučila.

Online reportáž

Výpadek proudu postihl milion odběrných míst. Je třeba vysvětlit, proč má spadlý drát takový dopad, říká Fiala

4. 7. 2025 ▪ 1 min. čtení

Společnost ČEPS upřesnila, že výpadek způsobil pád fázového vodiče, který odstartoval řetězec dalších poruch. Následná obnova trvala několik hodin.

Co událost ukazuje o stavu české přenosové soustavy, jak je možné, že jeden vodič vyřadí část státu z provozu, a co může Česko udělat pro větší odolnost své energetiky? Téma jsme rozebrali s Martinem Sedlákem, programovým ředitelem Svazu moderní energetiky.

ČEPS v pátek odpoledne oznámil, že za výpadkem stojí pád fázového vodiče a následná řetězová reakce v přenosové soustavě. Co přesně to znamená?

Představit si to můžeme jako poruchu na jinak spolehlivém autě, třeba když praskne klínový řemen. Česká přenosová soustava je velmi stabilní a robustní, ale i v ní může dojít k technické závadě. V tomto případě se porouchal jeden z vodičů, což spustilo kaskádu dalších problémů. 

Jak je možné, že pád jednoho vodiče ochromí tak velkou část přenosové sítě?

Šlo pravděpodobně o souhru okolností. V daný moment mohly být některé části soustavy odstavené kvůli plánovaným rekonstrukcím nebo údržbě. Detaily ještě musí ČEPS a distributoři analyzovat, ale zřejmě se sešlo několik faktorů, které za běžného provozu nenastávají.

Lze v tak rozsáhlém výpadku číst něco o stavu a odolnosti české energetické infrastruktury?

Paradoxně to ukázalo spíš její sílu než slabinu. Operátoři ČEPS i distribučních společností zvládli situaci velmi rychle a profesionálně a během několika hodin se podařilo obnovit dodávky elektřiny do celé republiky. Už v 18 hodin byla síť znovu stabilní, což ukazuje, že i na mimořádné situace jsme dobře připraveni.

Zároveň je ale jasné, že do budoucna bude stále důležitější digitalizace energetiky. Letos Česko začalo pracovat s agregací flexibility, tedy nástrojem, který může pomoci lépe řídit přenosové i distribuční soustavy. Vedle toho se do sítě zapojují i nové moderní zdroje, které pomáhají s její stabilizací. I když aktuální výpadek byl způsoben čistě technickou poruchou, podobná řešení budeme v budoucnu potřebovat častěji.

Znamená to, že je česká přenosová síť zranitelnější, než se předpokládalo?

Dnešní výpadek ukazuje, že za určitých okolností může být soustava zranitelná. Může ale jít i o výjimečnou souhru technických a provozních faktorů, které se běžně nesejdou. Klíčové je, že i ve chvíli, kdy k takové události dojde, je systém schopen velmi rychle reagovat. Provoz se podařilo obnovit v řádu hodin, což potvrzuje vysokou úroveň připravenosti i schopnosti operátorů řešit krizové situace v reálném čase.

Kde vidíte největší slabinu současné přenosové infrastruktury v Česku?

Jednoznačně je potřeba posílit přeshraniční propojení – jak s Německem, tak s Polskem. Mnoho projektů je sice připravených, ale vázne jejich povolování. Například některá vedení směrem do Německa se plánují už od konce 90. let, ale dodnes nestojí. Bez rozvoje sítí – a to jak přenosových, tak distribučních – nebude možné efektivně připojovat nové zdroje, které Česko nezbytně potřebuje.

Zásadní roli bude hrát i akumulace. Až do letošního roku chyběl právní rámec, podle kterého by bylo možné bateriová úložiště rozvíjet. To se změnilo přijetím zákona lex OZE III, díky němuž už nic nebrání jejich rozvoji, a stát připravil i podporu z Modernizačního fondu. Právě kombinace nových kapacit, moderních sítí a akumulace může do budoucna výrazně přispět ke stabilitě celé soustavy.

Je namístě po dnešku přehodnotit plány nebo zrychlit některé investice?

V tuto chvíli bych z jedné mimořádné události nedělal dalekosáhlé závěry. Pořád neznáme všechny detaily a je otázka, zda výpadek souvisel se stářím infrastruktury, nebo například s extrémními teplotami v posledních dnech. To ukáže až podrobnější technická analýza. Z toho důvodu bychom se měli zdržet unáhlených soudů.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček označil spekulace o tom, že by za poruchou stály obnovitelné zdroje z Německa, za nesmysl. Dodal, že soustava je technicky vybavená tak, aby takovým situacím zabránila. Co tím myslel?

Tady lze ministra Vlčka jednoznačně podpořit. Česká republika má už od roku 2017–2018 na hranicích s Německem instalované transformátory. Pokud by hrozil problém, může je ČEPS využít k omezení nebo zastavení přeshraničního toku elektřiny. A vzhledem k tomu, že v tomto případě použity nebyly, ukazuje se, že problém byl skutečně na technické české straně.

Může být podobná událost, ať už v Česku nebo třeba nedávno ve Španělsku, impulzem k urychlení modernizace a digitalizace přenosové soustavy?

Příklad Španělska ukazuje, jak zbrklé mohou být první reakce. I tam se zpočátku ukazovalo prstem na obnovitelné zdroje. Ale kdo si počkal na finální report, viděl, že šlo o souběh vícero faktorů. Jedním z nich bylo i to, že španělský operátor pracoval od roku 2020 na úpravách pravidel řízení sítě, ale ještě je nestihl dokončit. Dá se tedy čekat, že právě tato událost povede ve Španělsku ke zrychlení úprav a modernizace.

V českém případě se vracíme k tomu, co už zaznělo, tedy že šlo zřejmě o technický problém, možná spojený s životností konkrétního vedení. Nedá se z toho vyvozovat obecný závěr o nestabilitě přenosové nebo distribuční soustavy. Ale zároveň je jasné, že ji musíme dál průběžně posilovat. Potřebujeme dotáhnout přeshraniční propojení s Německem a Polskem, dobudovat vnitrostátní vedení a vytvořit podmínky pro připojování nových obnovitelných zdrojů nebo kogeneračních jednotek.