Marketingová oddělení firem i kreativní agentury masivně nasazují nástroje generativní umělé inteligence. Co začalo jako experiment s texty, dnes pokračuje tvorbou videí a grafik, které jsou pro běžného diváka buď k nerozeznání od skutečných záběrů, nebo jsou naopak natolik vizuálně surrealistické a šílené, že by si je člověk ještě nedávno nedokázal ani představit. Na rostoucí oblibu těchto nástrojů samozřejmě musí reagovat i právní předpisy. Tím hlavním je evropské nařízení o umělé inteligenci (AI Act), které nastavuje pravidla hry a je založeno na tom, že používání AI musí být transparentní.

Povinnost transparentně označovat obsah vytvořený umělou inteligencí se týká zejména tzv. deepfaků. Co tedy znamená, pokud dnes vytvoříte a veřejně šíříte obrazový, zvukový nebo video obsah vytvořený či upravený pomocí AI, který se natolik podobá reálným lidem, objektům, místům, událostem, že by pro běžného člověka mohl falešně působit jako autentický a pravdivý?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Kdo musí označovat obsah vytvořený nebo upravený AI podle AI Actu?
  • Jaké konkrétní požadavky na transparentní označení deepfaků platí?
  • Jaké sankce hrozí za nedodržení pravidel transparentnosti?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.