Marketingová oddělení firem i kreativní agentury masivně nasazují nástroje generativní umělé inteligence. Co začalo jako experiment s texty, dnes pokračuje tvorbou videí a grafik, které jsou pro běžného diváka buď k nerozeznání od skutečných záběrů, nebo jsou naopak natolik vizuálně surrealistické a šílené, že by si je člověk ještě nedávno nedokázal ani představit. Na rostoucí oblibu těchto nástrojů samozřejmě musí reagovat i právní předpisy. Tím hlavním je evropské nařízení o umělé inteligenci (AI Act), které nastavuje pravidla hry a je založeno na tom, že používání AI musí být transparentní.

Povinnost transparentně označovat obsah vytvořený umělou inteligencí se týká zejména tzv. deepfaků. Co tedy znamená, pokud dnes vytvoříte a veřejně šíříte obrazový, zvukový nebo video obsah vytvořený či upravený pomocí AI, který se natolik podobá reálným lidem, objektům, místům, událostem, že by pro běžného člověka mohl falešně působit jako autentický a pravdivý?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Kdo musí označovat obsah vytvořený nebo upravený AI podle AI Actu?
  • Jaké konkrétní požadavky na transparentní označení deepfaků platí?
  • Jaké sankce hrozí za nedodržení pravidel transparentnosti?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.