„Obchod je skvělý pro urovnávání válek.“ Trump pohrozil uvalením sankcí na Rusko, když nebude do 50 dní příměří na Ukrajině

Donald Trump pohrozil Rusku sekundárními sankcemi, pokud do 50 dnů neuzavře příměří. Americký prezident nový postoj vůči válce na Ukrajině oznámil na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bílém domě. Trump také slíbil Ukrajině nejmodernější zbraně, které ovšem zaplatí evropští členové NATO. První dodávky mají dorazit brzy a budou v nich i rakety a baterie Patriot.

Na základě dohody budou Spojené státy dodávat členským zemím aliance zbraně, které za ně zaplatí, řekl Trump. Rutte na společném briefingu uvedl, že v rámci první vlny dodávek vojenského vybavení bude odesláno obrovské množství zbraní, včetně systémů protivzdušné obrany, raket a další munice. Podle Trumpa bude toto vybavení včetně systémů Patriot odesláno velmi brzy.

Výměna v křesle premiéra

Zároveň se také potvrzují už delší dobu kolující zprávy o zásadní rekonstrukci ukrajinské vlády, což souvisí s domácí politikou i vztahem ke Spojeným státům.

Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí oznámil, že parlamentu navrhne výměnu v křesle premiéra. Do čela vlády by měla nastoupit Julia Svyrydenková, devětatřicetiletá ekonomka, která jako ekonomická vicepremiérka vyjednávala například s Američany jarní dohodu o využití ukrajinského nerostného bohatství.

Svyrydenková je považovaná za blízkou spojenkyni Andrije Jermaka, šéfa kabinetu prezidenta Zelenského, který je nyní například podle týdeníku Economist v nejsilnější politické pozici doma od zvolení Zelenského hlavou státu. Jermak byl dříve televizím a filmovým producentem spojeným se Zelenského kariérou a například americké partnery svým neurvalým přístupem k diplomacii přiváděl k šílenství.

O odchodu premiéra Denyse Šmyhala se spekulovalo už dlouho. Jmenování Svyrydenkové musí potvrdit parlament, kde má prezidentova strana pohodlnou většinu. Nyní ukrajinskou vládu čekají podle některých pozorovatelů největší změny od počátku ruské invaze v únoru 2022 s tím, že součástí rošády je i výměna velvyslance ve Washingtonu, což je pro Kyjev naprosto klíčový post. Podle nejčerstvějších spekulací médií by tam měl zamířit dosavadní ministr obrany Rustem Umerov.

komentář martina ehla

Pomůže Trump konečně Ukrajině? Ta chvíle se zřejmě přiblížila, ale má to ještě pár háčků

9. 7. 2025 ▪ 3 min. čtení

Schůzka s Kelloggem

Předtím než oznámil jmenování Svyrydenkové, se Zelenskyj setkal s americkým vyjednávačem Keithem Kelloggem. Schůzky s Američany už mají jinou atmosféru, protože si Zelenskyj při setkáních s Trumpem na summitu NATO a předtím na pohřbu papeže Františka vyjasnili svoji hádku z února letošního roku, po níž na Ukrajinu přestaly proudit americké zbraně i zpravodajské informace.

S Kelloggem se podle oficiální zprávy Zelenskyj bavil o protivzdušné obraně, kterou Kyjev nyní potřebuje ze všeho nejvíc, protože Rusko v posledních týdnech zvýšilo počty vzdušných útoků na ukrajinská města. Prezident Zelenskyj uvedl, že za minulý týden vyslali během rekordních vln útoků Rusové na ukrajinská města 1800 dronů, 1200 klouzavých bomb a 83 raket různých typů.

Američané před Jermakovou snahou ještě víc zvýšit svůj vliv chrání i šéfa vojenské rozvědky HUR Kyryla Buďanova. Ten měl být podle některých médií také součástí současné rošády, ale signály z Washingtonu byly jasné – a Zelenskyj si kvůli špatné situaci na frontě v současné době nemůže dovolit Trumpa a jeho poradce proti sobě opět obrátit.

Ukrajina tak podle rozsáhlé analýzy deníku Kyiv Independent ukázala, že se umí přizpůsobit nepředvídatelnostem americké politiky pod vedením Trumpa. „Pořád ale visí ve vzduchu rozsah americké podpory a ochota zvýšit tlak na Rusko,“ upozornil deník.

Co chce Rusko?

Rusko přitom od počátku letošního roku zvyšuje počet leteckých útoků i územní zisky a zatlačuje ukrajinské obránce. Podle některých zdrojů je nyní oficiálním cílem ruského velení nejen ovládnutí regionů Donbasu, ale i vytvoření nárazníkového pásma uvnitř Dněpropetrovské oblasti, kam ruské jednotky pronikly poprvé před pár týdny.

Evropští politici mezitím nejsou schopni zvýšit potřebné vojenské dodávky pro Ukrajinu, protože nebyli schopni zatím donutit evropský průmysl k vyšším výkonům. Německo sice oznámilo, že v blízké budoucnosti s jeho pomocí bude mít Ukrajina zbraň s delším doletem, ale zároveň ministr obrany Boris Pistorius v rozhovoru pro deník Financial Times vyloučil vyslání raket Taurus. Pistorius také kritizoval evropské firmy, že i když mají od politiků peněz dost, nejsou schopny rychleji navyšovat výrobu.

Německo navyšuje obranné výdaje do roku 2029 o 70 procent v porovnání se stavem v roce 2024. Berlín tak bude za čtyři roky vydávat ročně na obranu 162 miliard eur (4 biliony Kč). Francouzský prezident Emmanuel Macron u příležitosti oslav státního svátku také oznámil rychlejší zvýšení obranných výdajů, než se plánovalo – do roku 2027 by se měly oproti roku 2017 zdvojnásobit na 64 miliard eur (1,6 bilionu Kč).