Trump se chystá na summit, kde chce zatlačit na Putina. USA zřejmě nabízí příměří výhodné pro Rusko

I když se chce vyhnout dohodě ve stylu „o nás bez nás“, tak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potřebuje, aby se Donald Trump a Vladimir Putin na předpokládané schůzce příští týden na něčem ohledně Ukrajiny domluvili. Zelenského domácí situace se zhoršuje, jeho popularita rekordně klesá a nejnovější průzkum agentury Gallup poprvé od ruské invaze v únoru 2022 ukázal, že víc Ukrajinců si přeje mír dohodou, nikoli dosažení vojenského vítězství.

Názor, že Ukrajina má válčit do konečného vítězství, nyní zastává jen 24 procent oslovených, zatímco 69 procent si přeje ukončení války co nejdříve. Na začátku ruské invaze byl poměr téměř přesně opačný.

Moskva a Washington se podle poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova nyní domlouvají na detailech summitu obou prezidentů příští týden. Přičemž podle ruské strany už je sjednané místo, které ale bude oznámeno až později. Rusové nepočítají s tím, že by se schůzky účastnil ukrajinský prezident, zatímco Trump ve svých vyjádřeních v posledních dnech psal o tom, že  lídry obou válčících zemí ke společnému setkání chce donutit.

Lhůta na ukončení války končí

V pátek 8. srpna končí lhůta, kterou dal Trump Rusku, aby ukončilo válku. Moskva evidentně udělala ústupek a souhlasila se schůzkou, čímž vzbudila ve Washingtonu naděje. Vzhledem k dosavadní zkušenosti s ruským vyjednáváním je ale nutné počítat s tím, že Putin, jehož vojáci sice pomalu, ale postupují na Ukrajině, s příměřím souhlasit nebude.

Na druhou stranu, přímá schůzka s Trumpem je podle analytiků citovaných listem New York Times, pro Putina cestou, jak si zajistit geopolitické vítězství bez ohledu na stav na bojišti. Trumpa totiž Putin považuje za muže, který mu v potenciální mírové dohodě vyjde vstříc ohledně teritoriálních zisků a uzná Rusko za rovnocenného partnera, s nímž je možné „dělat byznys“.

Tomuto názoru by odpovídal návrh, který Američané podle polského serveru Onet.pl nabízejí Rusku. Je vůči Kremlu velmi vstřícný, zahrnuje příměří, ale nikoli trvalý mír, faktické uznání ruských teritoriálních zisků s odložením jejich řešení na 49 nebo 99 let, zrušení většiny sankcí uvalených na Rusko kvůli invazi, možnost dovozu ruského plynu a ropy do USA.

analýza

Patriot sám není řešení. Ukrajinci budují obranu před ruskými drony a raketami ze všeho, co je k mání

18. 7. 2025 ▪ 4 min. čtení

Není tam ovšem záruka, že NATO se nebude dále rozšiřovat, což je často opakovaný požadavek Ruska. Tyto podmínky měly být podle zdrojů Onet.pl domluveny s evropskými spojenci a měl je Putinovi předložit při svém středečním jednání v Moskvě Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Moskva kromě vyloučení ukrajinského členství v alianci ještě požaduje drastické omezení počtu vojáků a zbraní ukrajinské armády. 

Sankce a cla jako nástroj geopolitiky

Trump, jehož rétorika i některé kroky se v posledních týdnech obrátily proti Rusku, drží v rukou rozhodující karty tlaku na Kreml. „Kromě vojenské pomoci Ukrajině má Trump v rukou možnost tvrdších sankcí vůči Rusku a přesunutí ruských aktiv zmražených na Západě na Ukrajinu,“ zdůraznil v deníku Kyiv Independent Gregory Wilson, bývalý americký náměstek ministra financí.

Putin svolil ke schůzce poté, co Trump zavedl vysoká cla na Indii kvůli dovozu ruské ropy a pohrozil dalšími sekundárními sankcemi na ruský vývoz. Americký prezident tak předvádí, jak se cla stala denním nástrojem geopolitiky, který může aplikovat výběrově.

Největším odběratelem ruské ropy totiž není Indie, kam míří asi 25 procent ruského vývozu fosilních paliv, ale Čína, která bere kolem 40 procent. Ale na Čínu Trump zatlačit nechce kvůli probíhajícímu vyjednávání o clech a Trumpově touze po setkání s čínským lídrem Si Ťin-pchingem. Trump totiž, jak míval ve zvyku coby newyorský developer, doufá, že zásadní problémy, jako je mír na Ukrajině, vyřeší pouze osobní jednání s autoritářskými vládci, k nimž vzhlíží s obdivem.

Na Putina by mohla zapůsobit hrozba dalších sankcí, protože Trump od svého návratu do Bílého domu žádné vůči Rusku nezavedl. Kreml za vývoz fosilních paliv získal od roku 2022 téměř jeden bilion dolarů a jen 200 miliard se čeká, že utrží v letošním roce. Polovina z tohoto příjmu míří přímo na vojenské výdaje.

Ruská ekonomika se sice přepnula do válečného módu, ale má stále řadu slabých míst, na která by se mohly zaměřit nové sankce. Podle analýzy expertů amerického think-tanku CSIS by to mohlo být třeba na vývoz kovů, hnojiv a dalších zemědělských produktů.

Sami Ukrajinci jsou k Trumpově snaze o summit s Putinem spíš skeptičtí. „Nevíme, jaké podmínky dal ve středu Putin (Trumpovu vyjednávači) Witkoffovi. Putin může využít schůzku s Trumpem k prolomení diplomatické izolace Ruska, což by bylo jeho vítězství. A Trump se vystavuje nebezpečí posměchu na světové scéně, pokud schůzka nepřinese jasný výsledek, který by se dal vykládat jako jeho úspěch. Je tedy možné, že se nakonec neuskuteční, pokud Trump nebude mít dojem, že bude úspěšná,“ domnívá se například ukrajinský komentátor Vitalij Portnikov.