Teplo pro pravou polovinu Prahy budou vyrábět nízkoemisní zdroje

Kondenzační elektrárna spalující hnědé uhlí ze severočeských a západočeských dolů byla v Mělníku budována od konce 60. do 80. let 20. století. Kromě výroby elektřiny postupně přešla na teplárenský provoz a dnes vyhřívá asi polovinu Prahy, tedy téměř celý pravý břeh Vltavy a také Mělník a Neratovice. „Celkem jde o zhruba 230 tisíc domácností, ale i školy, úřady nebo nemocnice,“ upřesňuje Miroslav Krpec, předseda představenstva společnosti Energotrans ze Skupiny ČEZ, která mělnickou elektrárnu provozuje.

Teplo z Mělníka putuje do Prahy unikátním horkovodem o délce 34 kilometrů. Horká voda v něm protéká rychlostí až dva metry za vteřinu, takže jí trvá zhruba osm hodin, než doteče z teplárny na místo spotřeby. Mezitím se asi o jeden stupeň ochladí, v zimě o něco více, ale obvykle tepelné ztráty nepřekročí čtyři procenta.

Centrální systém vytápění chce provozovatel zachovat i po současné modernizaci a pokračovat má také společná výroba energie a tepla. Nežádoucí uhlí ale vystřídají nové zdroje, které méně zatěžují životní prostředí oxidy síry, oxidy uhlíku i prachem a rozpočet elektrárny emisními povolenkami.

BeNative

ČEZ postaví u elektráren velké FV parky. Budou se obracet za sluncem

▪ 6 min. čtení

„Po kompletní transformaci budou jako náhrada uhlí sloužit paroplynové zdroje a zařízení na energetické využití odpadů, to vše doplněné o výkon v plynové kotelně a elektrokotlích. Mezi nové technologie v této lokalitě patří ale i fotovoltaická elektrárna a v přípravě jsou i projekty na akumulaci energie,“ představuje plánované změny Jan Kalina, člen představenstva skupiny ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.

Paroplynový zdroj má první část uhelné výroby v Mělníku nahradit v roce 2029 a nejpozději v roce 2030 má výroba elektřiny a tepla z uhlí v mělnické elektrárně definitivně skončit. Dodávky tepla do Prahy posílí i modernizovaná plynová kotelna v Třeboradicích.

Místo uhlí širší výrobní mix

Hlavním zdrojovým palivem v lokalitě bude po roce 2030 zemní plyn, který se bude spalovat až ve třech paroplynových zdrojích. Ty jsou v transformaci lokality základním stavebním kamenem a umožní v dlouhodobém horizontu přechod na bezemisní technologie.

Kvůli velkému odběru plynu se elektrárna přímo napojí na páteřní plynovodní síť firmy Net4Gas. Plyn bude sloužit ke kombinované výrobě tepla a elektřiny a kotle jsou připravené i na budoucí využití LNG, bioplynu a vodíku.

Mix energetických zdrojů v Mělníku doplňuje fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu téměř 7,3 MWp, která byla vloni uvedena do provozu na bývalé skládce uhlí. V její těsné blízkosti má být instalováno bateriové úložiště s kapacitou přibližně 16 MWh.

Dalším důležitým zdrojem pak bude zařízení pro energetické využití odpadu, takzvané ZEVO. Příprava jeho výstavby už v lokalitě probíhá a uvedení do provozu se plánuje na přelom let 2027/2028. „Kapacita tohoto zařízení bude 320 tisíc tun odpadu, předpokládaná dodávka 1901 terajoulů tepla a 146 gigawatthodin elektřiny za rok. ZEVO svým provozem uspoří 46 tisíc tun CO₂,“ uvádí technický ředitel a člen představenstva společnosti Energotrans Martin Hora. Mělnické ZEVO se tak stane třetím největším zařízením svého druhu v Česku, větší fungují jen v Brně a v pražských Malešicích, kde končí odpad z celého hlavního města.

V Mělníku má skončit pouze zbytkový odpad, který už není možné dál třídit ani recyklovat. Zpracování odpadu tu bude probíhat na dvou linkách s technologií roštového spalování s dvoustupňovým čištěním spalin a parní kondenzační odběrovou turbínou. Emise bude systém kontinuálně měřit, oproti současnému stavu má ZEVO významně přispět k nižšímu vypouštění znečišťujících látek do ovzduší.

Jako o dalším zdroji tepla se podle Hory dá uvažovat i o využití odpadního tepla pomocí tepelných čerpadel, která by získávala zbytkovou energii ze systémů chlazení paroplynových zdrojů i zařízení ZEVO. Mezi další doplňkové technologie, se kterými se v rámci transformace lokality počítá, patří plynová kotelna a elektrokotle.

Unikátní solné baterie

Aby mohl celý systém složený z mnoha zdrojů fungovat v provozu a reagovat na potřeby elektroenergetické i teplárenské sítě, potřebuje ještě systémy akumulace. Těmi hlavními budou bateriová úložiště a velké horkovodní akumulátory. Provozovatel elektrárny chce ale experimentovat i s novými způsoby ukládání energie a tepla. „Ve spolupráci s Centrem výzkumu Řež probíhá příprava projektu vysokokapacitní akumulace tepla do roztavených solí,“ prozrazuje Hora. Teplo vyrobené z přebytečné elektřiny je totiž možné ukládat do soli ohřevem až na 550 stupňů. Při této teplotě je takzvaná solární sůl v tekutém stavu a pomocí výměníku dojde uvolněním akumulované energie k výrobě páry pro další zařízení. Tento princip už využívají některé zahraniční elektrárny, v Česku se ale jedná o první použití v praxi.

Celkové investice v lokalitě Mělník dosáhnou více než 50 miliard korun. Na přestavbu uhelných kotlů na plynové získala skupina ČEZ dotační podporu z Modernizačního fondu ve výši 7,26 miliardy a provozní podporu ve formě aukčního bonusu na elektřinu po dobu 15 let od zprovoznění. Další dotace ve výši 6,1 miliardy půjde do stejného areálu na zařízení pro energetické využití odpadu. Stavební práce už začaly během letošního léta, zatím jde o zřízení staveniště a demolice stávajících objektů, které uvolní místo nové stavbě.

Kromě Mělníka skupina ČEZ modernizuje další teplárny, například v Prunéřově, v Tušimicích, v Ústí nad Labem nebo v Dětmarovicích. Navíc počítá s využitím tepla z jaderných elektráren, od podzimu 2023 je v provozu propojení Temelína s Českými Budějovicemi.

„Benefity modernizace teplárenství pro zákazníky jsou stabilní, ekologické a bezpečné dodávky tepla na další desítky let, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší a minimální zátěž pro městské rozpočty. Unikátní český systém centrálního zásobování teplem tak bude připraven dál sloužit i v nové éře bezemisní energetiky,“ hodnotí proměnu teplárenství Kalina.

Text vznikl ve spolupráci se společností ČEZ.