Šéf americké centrální banky Jerome Powell na sympoziu v Jackson Hole naznačil, že snižování úrokových sazeb se konečně stává reálnou možností. Trhy sice již z velké části počítaly s tím, že k prvnímu kroku by mohlo dojít v září, ale Powellův projev jejich očekávání ještě posílil. To je v kontrastu s jeho červencovým vystoupením po zasedání guvernérů Fedu, kdy naopak nepřímo naznačil, že sazby se už nyní pohybují na poměrně nízké úrovni.
Do situace razantně vstupuje Donald Trump, který se stále více vměšuje do nezávislosti Fedu. Usiluje o to, aby postupně nahradil guvernéry, kteří mu nejsou nakloněni, a nakonec i samotného Powella člověkem ochotným k rychlejšímu snižování sazeb. Trump tím pravděpodobně chce vyrovnat zpomalování ekonomiky způsobené celními válkami a zároveň snížit dluhové náklady USA. Pokud se to provede citlivě, může takový postup fungovat. Pokud však tlak přežene, hrozí opačný efekt: oslabení důvěry v americké instituce a Fed. To by paradoxně mohlo americký dluh prodražit a v případě nutnosti vyšších sazeb dokonce roztočit inflaci.
Akcie jsou dražší než v éře dotcom bubliny. Ekonomové varují, že investoři podceňují jednu důležitou věc
Podle ekonomických teorií nižší úrokové sazby podporují hospodářský růst, obvykle se zpožděním 12 až 18 měsíců, zejména pokud klesnou pod rovnovážnou úroveň. Historie ale ukazuje, že Fed obvykle přistupuje k razantnímu snižování sazeb až v okamžiku, kdy se ekonomika propadá do recese. Tím se přirozeně udržuje cykličnost hospodářství, která je zdravá a nezbytná. V posledních dekádách proto centrální banka výrazně snižovala sazby převážně jen během recesí.
Za předpokladu, že si ještě pořád Fed uchovává svou nezávislost, by tak nový zářijový cyklus snižování mohl být signálem blížící se recese. Už dnes je totiž vidět, že americký pracovní trh není v nejlepší kondici a soukromý sektor se potýká s dlouhodobým útlumem. Tento útlum je zatím do značné míry vyvažován masivními výdaji státu, což se odráží i ve statistikách, které na první pohled vypadají relativně příznivě.
Pokud by ale o snížení sazeb nerozhodovala pouze ekonomická logika, nýbrž také politický tlak z Trumpovy administrativy, pak by tento krok nemusel nutně signalizovat blížící se recesi. Trhy sice aktuální vývoj vítají a sázejí na něj, nicméně se domníváme, že samotné snižování úrokových sazeb nebude pro americkou ekonomiku tak výraznou podporou, jak mnozí nyní očekávají.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
