Prodejna potravin, která na sídlišti slouží pro tři tisícovky lidí, má špinavou výlohu místy nahrazenou překližkovými deskami a sotva čitelné označení. Opotřebovaná, popsaná omítka a několik popraskaných okenních tabulí hyzdí i panelák v těsném sousedství obchodu. A na svahu nad ním se tyčí dva zcela vybydlené domy bez oken i omítky.

Na konci osmdesátých let přitom bylo sídliště horní Maršov v severočeské Krupce chloubou minulého režimu. Vzniklo pro horníky z blízkých povrchových dolů na úpatí Krušných hor, obklopené lesy, s působivým výhledem na vrchy Českého středohoří. Během devadesátých let se ale proměnilo v neupravenou, takzvaně vyloučenou lokalitu. Dnes už sice má většina panelových domů zánovní omítky, prostranství mezi nimi, odkud zmizela dětská hřiště, jsou ale dál zanedbaná. Obyvateli čtvrti jsou z více než poloviny chudí, často nezaměstnaní a zadlužení Romové.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké mají volební preference lidé, kteří žijí v takzvané vyloučené lokalitě v části severočeského města Krupka?
  • Proč tolik věří Andreji Babišovi?
  • A proč jich velká část nevolí?

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.