Před volbami vzniká vůbec první „linka bezpečí“ pro novináře. Bude řešit online i fyzické útoky, podpořila ji policie

Více než třetina novinářů se minimálně jednou za měsíc setká s nějakou formou útoku na vlastní osobu. V Česku proto vznikla úplně první platforma, která tyto útoky bude monitorovat a zároveň nabídne právní a psychologickou pomoc novinářům ve chvílích, kdy výhrůžkám či právním nátlakům musí čelit. Stojí za ní Český výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI).

Projekt Bezpečná žurnalistika představilo vedení organizace měsíc před sněmovními volbami. Právě období voleb jsou náchylná k vzestupu verbálních útoků nespokojených politiků na novináře. Jedním z příkladů je hrubé napadení v příspěvcích redaktorky Novinek zakladatelem uskupení Stačilo! Danielem Sterzikem. 

„Linka bezpečí pro novináře se spouští poprvé v historii Česka, 35 let po revoluci a symbolicky měsíc před parlamentními volbami. Jsem za to rád, protože se ukázalo, že útoky na novináře v kampani nechyběly, a to ještě nejsme v její horké fázi,“ říká člen správní rady CZ IPI a šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek.

Na webu Bezpečnážurnalistika.cz mohou novináři nahlásit incidenty, které překračují únosnou mez, jako jsou urážky, výhrůžky, právní nátlaky či fyzické zastrašování. Následně jim může být poskytnuta právní či terapeutická podpora.

Vznik projektu předchází průzkum CZ IPI, z něhož vyšlo, že tři čtvrtiny respondentů z novinářské obce by měly zájem o právní pomoc. „Psychologickou podporu by pak ocenilo 42 procent novinářů. Mladší kolegové o ni vyjadřují větší zájem. Z toho jsme usoudili, že nebudeme nosit dříví do lesa, když se do tohoto projektu pustíme,“ zdůvodňuje vznik webových stránek Zuzana Vlasatá, místopředsedkyně správní rady CZ IPI.

Z průzkumu CZ IPI, kterého se účastnilo 232 respondentů, také vyplynulo, že jde nejčastěji o verbální útoky v online prostoru. Nejčastěji jim pak čelí ženy. Dokonce více než dvakrát častěji oproti jejich mužským kolegům. 

Nový web slouží kromě pomoci novinářům také jako průvodce, jak čelit různým formám nátlaku. Incident mohou novináři nahlásit anonymně. „Není to tak, že je pak přímo budeme hlásit na policii, to vždy musí udělat ten, kterého se to týká. Naše forma podpory je poradenská,“ vysvětlil člen správní rady institutu a ředitel strategie a rozvoje České tiskové kanceláře Petr Orálek.

Český výbor Mezinárodního tiskového institutu: Odsuzujeme útoky na novinářku Apolenu Rychlíkovou

11. 7. 2025 ▪ 2 min. čtení

Každý podnět, který se odešle vyplněním formuláře, posoudí zkušený odborník s novinářskou praxí a navrhne další postup. „Pokud podnět nebude podán anonymně, s daným adresátem se spojíme a domluvíme na dalším postupu. V individuálním hovoru se dá odhadnout, jaký typ pomoci ten člověk potřebuje,“ doplnil Orálek.

Statistiky ohledně útoků na novináře policie zatím neeviduje, projekt by tato data mohl nově přinést. „Je to oblast latentní trestné činnosti, kdy se ta trestná činnost neoznamuje, proto je důležité, aby se odhalovala,“ říká ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Vladimír Lukášek.

Projekt je inspirovaný i slovenskou iniciativou, která existuje v reakci na vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. „Útokům na novináře se musí přikládat velká váha. Minulý rok jsme jich na Slovensku zaznamenali 74. A to mluvíme o těch nejzávažnějších, protože spoustu novinářů ty menší ani nenahlašují,“ uvedl šéfredaktor slovenského Investigativního centra Jána Kuciaka Lukáš Diko.

Národní pobočka Mezinárodního tiskového institutu (International Press Institute – IPI) byla v Česku založena v roce 2019. Mezi cíle Českého výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) patří obrana svobody slova, obrana novinářů při svobodném výkonu jejich práce a podpora nezávislých médií.