V posledních měsících je to stále častější model. Nespokojený politik osočí konkrétního novináře, zveřejní jeho e-mail, případně i číslo, a vyzve své fandy, ať „zaútočí“. Výhrůžky se pak jen hrnou. Podobný postup zvolil nedávno například i zakladatel Stačilo! Daniel Sterzik, který v několika příspěvcích hrubě napadl redaktorku Novinek.

Podle agentury Ipsos jsou verbální útoky na novináře stále častější a setkalo se s nimi skoro 80 procent žurnalistů. I kvůli tomu má vzniknout webová platforma, která bude útoky monitorovat a proti agresorům bojovat.

Za vznikem platformy stojí Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu. Ten chce web spustit ještě před volbami, novináři budou moci útoky nahlásit, výbor je pak vyhodnotí a poskytne případně právní i psychologickou pomoc. „Nevím, proč by měli novináři a novinářky snášet něco, co je v jiných povoláních považováno za zcela nepřijatelné, navíc předpokládáme, že před volbami se situace určitě nezlepší,“ říká Robert Čásenský, předseda správní rady Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). Jejím členem je i šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek. 

Tiskový institut zároveň sepsal otevřený dopis adresovaný politikům, ve kterém je vyzývá, aby zvlášť během volebního roku nepodněcovali k násilí vůči novinářům. Projekt s názvem Bezpečná žurnalistika podpořily mimo jiné Bakala Foundation, Nadace Tipsport nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky.

Výzkum, který tiskový institut zadal, ukázal, že s agresí, útokem nebo jinou formou ohrožení se v Česku setkalo téměř 80 procent novinářů. Nejčastěji, v téměř dvou třetinách případů (62 procent), šlo v posledním roce o verbální napadení na internetu, nejvíce na sociálních sítích nebo e-mailem. Dvě procenta útoků měla formu fyzického napadení. Přes 60 procent novinářů se shoduje, že agresivita vůči nim se zvyšuje.

V 18 procentech případů šlo v posledních 12 měsících o osobní verbální útok. S tím se častěji setkali fotografové a regionální zpravodajové. V desetině událostí šlo o vyhrožování nebo zastrašování a pět procent tvořily právní hrozby.

Na novináře v 61 procentech případů útočili běžní lidé, z deseti procent to byli příznivci některé politické strany a v osmi procentech případů aktivisté nebo členové protestních hnutí. Tři čtvrtiny útoků směřovaly na osobu novináře a 28 procent na médium, které zastupují.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam