Kupka rozhodl: Vyšehradský most se demolovat nebude. Správa železnic si to ale udělá trochu po svém

Spory o to, jestli se bude Vyšehradský most bourat, nebo opravovat, končí. Tedy alespoň prozatím. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) oznámil, že pražský železniční most se má opravit a zachovat. Zároveň si ale Správa železnic prosadila výrazně větší rozsah oprav, včetně demontáže konstrukce a stavby provizoria.

Zastánci zachování mostu přes Vltavu to kritizují – podle nich jde o zbytečně nákladné řešení. Celkově ale rozhodnutí zachovat most přivítali.

„Ukazuje se, že nejvyšší hodnotou v projektu je pozice té konstrukce na místě,“ řekl novinářům Kupka a představil plán opravy.

Podle harmonogramu by se do roku 2027 měla chystat stavba provizorního mostu. Měl by být založený na pilířích stávajícího mostu, hotový má být v roce 2028. Samotná oprava ocelové konstrukce ze začátku 20. století by potom měla následovat v letech 2029 až 2032.

A k tomu se přistaví ještě konstrukce, která pojme třetí kolej. „Když už jdeme do opravy, tak se vším všudy,“ řekl šéf Správy železnic Jiří Svoboda.

Zbourání původního, památkově chráněného mostu a stavba nového měly stát podle dva roky starého odhadu 3,4 miliardy korun. Jeden z oponentů, kteří byli proti demolici mostu, byl Nadační fond Vyšehradský most – náklady na rekonstrukci odhadoval na 2,5 miliardy, to ale bylo bez stavby provizoria.

Fond dnešní rozhodnutí přivítal. „Děkujeme panu ministrovi i Správě železnic za dosavadní korektní dialog a těšíme se, že v něm budeme s českým státem pokračovat,“ řekl jeden ze zakladatelů fondu Tomáš Bistřický. Spolu s ním se do záchrany mostu zapojili i další podnikatelé: Martin Vohánka (Eurowag) nebo Jan Barta (Pale Fire Capital).

Podle další iniciativy Nebourat je ale stavba provizoria zbytečně nákladná – podle jeho odhadu by stačilo opravit stávající konstrukci, aniž by se musela dočasná náhrada stavět.

„Takové práce byly v minulosti prováděny a jsou prováděny i dnes, protože se jedná o nejlevnější postup,“ tlumočil mluvčí iniciativy stanovisko k mostu, které zpracovával švýcarský expert Eugen Brühwiler.

Správa železnic však tvrdí, že některé práce by dělat na mostě nad vodou nešlo. A že by se jako provizorium mohla postavit rovnou třetí kolej. „Je to jedna z variant, že by posloužila ta třetí kolej. Ale musíme zjistit, jestli se to dokáže časově protnout,“ řekl Svoboda.

Památkáři jsou s dočasným sejmutím mostu srozuměni. „Jsme rádi, že se přístup mění. Dnes už je to jedinečná památka, kterých se už moc nedochovalo. A je nedílnou součástí památkové ochrany UNESCO a říční krajiny Vltavy,“ řekla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková. Most z roku 1901 je dílem inženýra Františka Prášila, který postavil také Petřínskou rozhlednu a Průmyslový palác. 

Petici proti bourání mostu podepsalo podle údaje z letošního března přes 25 tisíc lidí. A k tomu se přidalo angažmá veřejně známých osobností i zmíněných miliardářů, kteří ze svého financovali oponentní studii.

Mělo to vliv? Zjevně ano. „Nebyli jsme nikdy předtím svědky toho, že by občanská veřejnost vložila svoje prostředky do vytvoření alternativy,“ připustil Kupka.