Zemřela dlouholetá šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Měl jsem ji rád za její odvahu, napsal prezident

Málokterý člověk se stal v Česku takovým symbolem jaderné energetiky jako Dana Drábová. Jaderná inženýrka šéfovala Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) od roku 1999. Byla teprve druhou předsedkyní úřadu v moderní historii Česka. Po vážné nemoci Drábová v pondělí ve věku 64 let zemřela. V posledních třech letech byla Drábová také silným českým hlasem podpory ruským agresorem napadené Ukrajině.

„Odešla osobnost, která pro bezpečí naší země vykonala opravdu výjimečnou práci. Měl jsem ji rád za její odvahu, lidskost, smysl pro humor,“ řekl prezident Petr Pavel.

Drábovou do čela úřadu jmenoval ještě jako premiér Miloš Zeman. A to v době, kdy se teprve stavěly dva bloky Jaderné elektrárny Temelín, které byly dokončeny v letech 2002 a 2003. Naposledy jí přede dvěma lety mandát prodloužila vláda Petra Fialy. Měl trvat pět let, jeho konce se ale Dana Drábová už nedožila.

Drábová, která sama sebe neváhala označovat za „atomovou babu“, zažila během čtvrtstoletí všechny vzestupy a pády tuzemské jaderné energetiky. Od dokončení zmíněných temelínských bloků přes zrušení tendru na stavbu dvou dalších v roce 2014. Až po několikaletý „tanec“ spojený s tendrem na stavbu jednoho a později dvou bloků v Dukovanech, který nakonec letos zakončil podpis dohody mezi společností ČEZ a jihokorejskou KHNP. 

„Odešla jedna z tváří české energetiky. Odešel člověk a expert, s nímž jsme dlouhá léta úzce spolupracovali. Žena, která se výraznou měrou zasloužila o popularizaci jaderné energetiky v České republice,“ uvedl Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ.

Drábová se narodila v roce 1961 v Praze. V první polovině 80. let minulého století studovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT, již dokončila jen rok před jadernou havárií v Černobylu (1986). Pracovně se zabývala dozimetrií a aplikací ionizujícího záření. Proto asi začala na svém účtu používat v souvislosti se svými komentáři k Ukrajině svou častou větu „radiační situace na Ukrajině zůstává normální“. Trpělivě také vysvětlovala dění kolem Rusy okupované jaderné elektrárny v Záporoží, která hodně laiků (a nejen jich) znervózňovala. A znervózňuje.

Vedle českého SÚJB zastávala Drábová řadu funkcí i v mezinárodních organizacích – byla členkou Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nebo v letech 2006 až 2009 předsedkyní Západoevropské asociace jaderných dozorových orgánů (WENRA).

rozhovor

Green Deal je ideologicky načasovaný. Tak rychle se energetika změnit nedá, říká Drábová

11. 11. 2021 ▪ 11 min. čtení

Drábová se jako šéfka úřadu vždy zasazovala o další rozvoj jaderné energetiky a také její popularizaci. „Dokázala uklidnit, všechno jasně vysvětlit a stát si za svým. Když chtěla, aby ji lidé poslouchali, skutečně poslouchali. Bez ohledu na to, ke komu mluvila. Nebála se mluvit jasně a k věci. A tím hrozně moc pomáhala,“ komentoval na síti X její odchod vědecký redaktor České televize Daniel Stach. Měla ale řadu kritiků z řad ekologů. I ti na ní však oceňovali, že dokázala vést debaty s respektem a bez předsudků.

Drábová nebyla jen vysoký státní úředník. Angažovala se také v komunální politice. Od roku 1998 byla zastupitelkou a posledních 15 let rovněž místostarostkou dvoutisícové obce Pyšely na Benešovsku. „V našich srdcích zůstane navždy,“ uvedla obec na svém webu. Krátce byla také zastupitelkou Středočeského kraje.

Drábová obdržela během života řadu ocenění. Mimo jiné od prezidenta Václava Klause v roce 2011 stříbrnou plaketu prezidenta republiky, jeho nástupce Miloš Zeman jí v roce 2014 udělil medaili Za zásluhy.

Hospodářské noviny ocenily Drábovu v roce 2018 v anketě TOP ženy Česka, kde ovládla kategorii Veřejná správa. O dva roky později byla Dana Drábová uvedena do Síně slávy TOP žen.

Na jejím účtu X, kde pravidelně komentovala dění, se 6. října objevila zpráva, že odešla doma po krátké těžké nemoci v kruhu nejbližších. S dodatkem: „Hlášení o radiační situaci budou již navždy jiná“.