Soudy se opět neshodly, zda je SPD extremistická a vyvolává nenávist

Ministerstvo vnitra neoprávněně zařadilo hnutí SPD do monitorovací zprávy o extremismu za druhou polovinu roku 2020. Potvrdil to pravomocně Městský soud v Praze, když zamítl odvolání ministerstva proti dřívějšímu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7. Požadovanou omluvu ale SPD nepřiznal, podle předsedkyně senátu Markéty Wildové stačí, že soud konstatoval, že vnitro porušilo práva SPD.

Paradoxně ale ve stejný den a jen o několik hodin později Obvodní soud pro Prahu 7 u jiné zprávy za druhou polovinu roku 2022 řekl, že SPD je na seznamu oprávněně. Soudkyně Jitka Poláchová uvedla, že si je vědoma rozhodnutí městského soudu, ale že se jí projednávaná žaloba týká jiného období.

„Soud dospěl k závěru, že žalobce (SPD) se ve sledovaném období ve veřejném prostoru dlouhodobě prezentoval výroky, které lze označit za předsudečně nenávistné,“ konstatovala podle ČTK Poláchová. U soudů jsou přitom ještě žaloby SPD kvůli dalším dvěma obdobím – v jednom případě soud dal nepravomocně za pravdu vnitru, v dalším zase SPD.

Jeden xenofob není celá strana. Vnitro se musí omluvit SPD za zmínku ve zprávě o extremismu

11. 4. 2024 ▪ 3 min. čtení

V první zmíněné zprávě za rok 2020 ministerstvo zmínilo několik případů, kdy představitelé či příznivci hnutí skončili před soudem. Ať už to byl důchodce Jaromír Balda, který se, vystrašen protimigrantskou rétorikou SPD, pokusil vykolejit vlak na Mladoboleslavsku. Či asistent poslance SPD Jaroslava Foldyny Michal Kraft, jenž byl za šíření nenávisti ve svých textech pravomocně odsouzen. 

Jenže podle dnešního rozhodnutí odvolacího soudu ministerstvo ve zprávě mělo hodnotit jen projevy, které zazněly v uvedené druhé polovině roku 2020. A většinu těch, které vnitro dávalo hnutí k tíži, proto soud neuznal – z více než stovky jich zbylo 37.

Nedodržená metodika jako argument

Ministerstvo vnitra navíc nedodrželo svoji vlastní metodiku o zařazování subjektů do monitorovacích zpráv o extremismu. V ní je totiž uvedeno, že do této škatulky je možné dát pouze ty subjekty, u kterých projevy předsudečné nenávisti „reálně představují dominantní složku jejich rétoriky a aktivit“.

A předsedkyně odvolacího senátu Wildová poukázala na to, že je nutné vzít v potaz i další činnost hnutí, například konkrétní legislativní návrhy a politická usnesení, týkající se například zvyšování důchodů, zajištění trvalé stability důchodového systému, podpory snížení daní či šetření na dávkách pro takzvaně nepřizpůsobivé. 

„Nelze tak učinit závěr, že by kontinuálně převažovaly tvrzené nesnášenlivé útoky proti Romům, imigrantům, muslimům i jiným skupinám osob,“ poukázala Wildová. Podle ní nelze ani říkat, že projevy SPD směřují k postupnému oslabení demokratického systému, podněcují k nenávistným aktivitám, šíří strach ve společnosti nebo ji štěpí.

Válka na Ukrajině vyostřila rétoriku SPD

Naopak podle dnešního druhého rozhodnutí, které se týká druhé poloviny roku 2022, je nutné vycházet podle prvoinstanční soudkyně Poláchové ze situace, kdy do vyjadřování SPD vstoupila válka na Ukrajině a téma ukrajinských uprchlíků.

„Každý, kdo se rozhodne vystupovat veřejně, každý, kdo zastupuje hlasy občanů, by měl dbát na kulturu, obsahovou správnost a korektnost svého vystupování,“ uvedla. Představitelé politických stran podle ní mají velký prostor v médiích, vyjadřují své názory na sociálních sítích a promlouvají k velkému množství občanů, proto by měli vážit každé slovo a snažit se vyvarovat konfliktních, kontroverzních a necitlivých projevů. „Což podle názoru soudu žalobce a jeho představitelé dlouhodobě nečinili,“ dodala soudkyně.

„Vítáme to, že v období druhého pololetí roku 2022 soud vnímal tu rétoriku proti ukrajinským uprchlíkům v obecné rovině jako nenávistnou a důvodnou pro zařazení hnutí SPD do zprávy,“ uvedl po jednání zástupce ministerstva Lubomír Janků, podle něhož by soudy měly své rozhodování sjednotit. Proto zřejmě v prvním případě podají nejspíš dovolání. „Opravdu je v těch sporech rozdílná soudní praxe,“ konstatoval.

SPD zmiňuje i poslední zpráva o extremismu za rok 2024. Připomíná stíhání předsedy hnutí Tomia Okamury za loňskou kontroverzní předvolební kampaň, která měla podle policie i žalobců rasistický a xenofobní podtext. Za podněcování k nenávisti hrozí Okamurovi až tři roky vězení. Jeho stíhání je ale nyní přerušeno kvůli imunitě, kterou získal opětovným zvolením do parlamentu. Policie již požádala o jeho nové vydání ke stíhání.