Jak žít co nejdelší, ale přitom kvalitní život? Na tuto otázku hledali odpověď přední odborníci i zástupci firem na druhém ročníku Health & Longevity Summitu 2025, který pořádaly Hospodářské noviny ve spolupráci s klinikou EliteMedical.

Proč není přerušovaný půst tak dobrý nápad a je naopak správné mít hnědou tukovou tkáň? A jak bychom se mohli z hlediska dlouhověkosti inspirovat u slonů? Přinášíme některé z postřehů, které zazněly od řečníků.

Dlouhověkost je něco, s čím evoluce nepočítala. „To, že stárneme, je předem stanovený program, kterým máme uvolnit místo pro další generace. V evoluci člověka ale došlo k unikátu, protože projevil zájem o to žít déle,“ řekl v úvodu své přednášky imunolog a biolog Jan Černý, který loni obdržel Cenu Neuron za rozvíjení lásky k vědě.

Co můžeme závidět slonům

Pokud chtějí lidé v pozdějším věku žít kvalitně, musí tomu pomoct. Z pohledu biologie na tom totiž zatím lidé nejsou tak dobře jako třeba sloni – ti se sice dožívají podobného věku, ale jsou daleko odolnější vůči rakovině, která stojí za čtvrtinou všech úmrtí v Česku. „Příroda si najde způsob, jak žít dlouho. Sloni žijí z onkologického hlediska déle, než by měli. Slon má sice stokrát více buněk než my, je stokrát těžší, a měl by tedy mít i stokrát vyšší šanci na onkologické onemocnění, ale není to tak,“ řekl Černý.

Díky evoluci se totiž u slonů vyvinul nástroj, kterému se přezdívá „strážce genomu“. „Je to několikrát zmnožená molekula, která hlídá poškození genetické informace. Umí rakovinné buňky opravit nebo usmrtit. Zatímco my se dostáváme do stavu, kdy biologicky přesluhujeme, slon si vyvinul geniální strategii, jak být velký, dlouho žít a zároveň mít méně rakoviny, než máme my,“ popsal Černý.

Prodlužování věku pak podle něj představuje výrazný náklad pro zdravotní systém. Lidé by se proto měli daleko více soustředit na prevenci a péči o vlastní zdraví. „Mezi svými přáteli jsem považovaný trochu za lesního muže, ale za sebe můžu doporučit se trochu odcivilizovat,“ řekl Černý s tím, že podle vědeckých studií vychází jako ideální aktivita pro dlouhověkost zahradničení.

„Je tam neustálý pohyb, řada z nich maximalizuje flexe jednotlivých kloubů, je tam také odolnost a očekávání, neustále o něco pečujete. Kdybych vám měl něco doporučit, nebudou to potravinové doplňky, ale sehnat si zahrádku a chovat se jako homo sapiens před mnoha lety. Nechci to bagatelizovat, jen připomenout ten základ,“ popsal.

Dobře se najíst a dost se hýbat

S touto myšlenkou souhlasila například i lékařka Marie Skalská, která založila Pro Fit Institut. „Současná doba sociálních sítí nahrává zázračným řešením, vidíme obrovskou oblibu doplňků stravy. Složení jídelníčku pro dlouhověkost je ale jednoduché: ovoce, listová zelenina, celozrnné obiloviny, zdravé tuky, případně nízkotučné mléčné výrobky. Z tohoto výčtu asi nikomu z vás nespadne brada, je to známá věc,“ řekla v rámci diskuse o stravě.

Takový jídelníček by měla doplnit dostatečná fyzická aktivita, kterou lidé přirozeně zařadí do svých dní. A která, jak se shodli přítomní odborníci, musí člověka hlavně bavit. „Já každé ráno běhám, protože se budím velmi brzy. Zároveň cvičím a pořídil jsem si do kanceláře hrazdu, to moc doporučuju. Nejdříve jsem na ní jen tak visel, začátky byly těžké,“ sdílel například přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík.

Ten připomněl, že mají dvě třetiny české populace nadváhu, nebo dokonce obezitu. Nezdravá váha přitom zvyšuje riziko více než dvou stovek dalších onemocnění, jako jsou cukrovka, infarkt, mozková mrtvice či právě některé typy rakoviny. A může tak vést k předčasnému úmrtí.

„Velká část obézních lidí ani neví, že něco nedělá správně. Slyším v ordinaci, že už moje babička a prababička byla pořádná a nedá se s tím nic dělat. Ale není to tak,“ popsal Haluzík s tím, že ačkoli pro všechny lidi existují základní doporučení stejná, nejúčinnější je péči udělat na míru každému pacientovi. A velké části z nich mohou pomoci nové inovativní léky na hubnutí, které mají sílu naprosto změnit chuťové preference. „Pacienti pak nechtějí tučné jídlo nebo nemají chuť na alkohol, z toho jsou občas až zděšení.“

A ačkoli jsou v posledních letech populární, nepomáhají z hlediska dlouhověkosti přerušované půsty. Pro ty se podle obezitologa Martina Matoulka ve vědeckých studiích nenašly dostatečné důkazy. Podobně jako v případě hladovek, které byly podle něj ještě na přelomu tisíciletí oficiálním lékem právě na obezitu, ale upustilo se od nich.

Základem zdravého životního stylu by tak podle Matoulka stále měla být správná kombinace kvalitní a dostatečné stravy a efektivního pohybu. A tuk jako takový není vždy špatně. „Když se hýbeme, přeměňujeme bílou tukovou tkáň na hnědou tukovou tkáň a pak lépe spalujeme. Možná je klíčem se dobře najíst a pak se dost hýbat,“ dodal s tím, že zásadní je pro zdraví také podíl svalů v těle.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam