V pondělí se poprvé od voleb sešla nová sněmovna a čerství poslanci složili slib. Zástupci rodící se vládní koalice z ANO, SPD a Motoristů sobě také podepsali koaliční smlouvu. V ní se například zavázali, že post šéfa sněmovny náleží hnutí SPD. Jejich nominantem je jejich předseda Tomio Okamura, který tvrdí, že chce být oproti své předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové konsenzuální.
„Zásadní rozdíl by měl být v tom, že se budu snažit vycházet dobře se všemi, aby tu bylo co nejméně hádek,“ řekl Okamura HN. Podle něj takové kroky Pekarová Adamová nedělala. „Protože problém paní Pekarové byl ten, že hned onálepkovala opoziční voliče a opozici, že to jsou populisté a extremisté. Hodila hlasy půl milionu voličů SPD do koše. Řekla, že ti voliči jsou méněcenní,“ uvedl Okamura v rozhovoru.
Krátce předtím na tiskové konferenci k podepsání koaliční smlouvy však konfrontační rétoriku používal i on sám. Na dotaz, zda změní něco na svém vystupování, jednomu z novinářů před televizními kamerami vpálil, že „prohrál volby“. A že jestli se někdo změnil, tak to není on sám, ale dotyčný novinář – a spíš „k horšímu“.
Okamura tvrdí, že chce dávat prostor všem – včetně opozice. A je také s ní připraven jednat o podpoře programu vznikající vlády. Například jeden z klíčových bodů programu SPD, obecné referendum, k němuž je potřeba ústavní většina, se podle svých slov chce pokusit prosadit i díky pirátským hlasům.
„Jestli Piráti opět nezradí program, jako to udělali v minulém volebním období, když měli ve svém programu v roce 2017 referendum i o mezinárodních závazcích, tak by měli být pro. Ale je otázkou, jestli tady nebudou hrát zase nějakou šarádu,“ prohlásil Okamura. Piráti v programu k Okamurou zmiňovaným volbám podporu referenda sice mají, neuvádí v něm však, že by se mělo týkat i mezinárodních závazků.
„Jsem připraven jednat. Za nás je ale důležité, aby referendum nebylo možné vyhlašovat na otázky, které by zasahovaly do mezinárodních smluv a ústavy,“ řekl předseda Pirátů Zdeněk Hřib s tím, že referendum v té podobě, jak si představuje SPD, je pro jeho stranu neakceptovatelné.
Spor o rozpočet
Po podepsání koaliční smlouvy se věnoval pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) zejména rozpočtu. Právě tam má spor s dosluhující vládou. Končící premiér Petr Fiala (ODS) totiž nechtěl návrh se schodkem 286 miliard korun poslat znovu do sněmovny. Podle posledních vyjádření by ale rozpočet mohla vznikající vláda i přes prvotní kritiku, že v něm chybí finance, schválit. Babiš dříve avizoval, že by neměnili výši schodku a peníze hledali v rámci přesunů mezi kapitolami. Řekl také, že cílem jeho hnutí je mít schválený rozpočet do 17. prosince a vyhnout se tak rozpočtovému provizoriu.
V Česku vzniká vláda trapné negace a ignorování výzev budoucnosti. Ještě trapnější je ale možná někdo jiný
Volba předsedy sněmovny proběhne ve středu. Lidovci se snaží ještě zvrátit zvolení Okamury nasazením protikandidáta, poslance Jana Bartoška. Doufají, že ten by mohl v tajné volbě oslovit některé poslance z řad hnutí ANO, kterým vadí Okamura.
Ve stejný den by se poslanci měli zabývat i první obměnou dolní komory v tomto volebním období. Na poslanecký mandát totiž rezignovali už tři lidé – hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec, primátor Plzně Roman Zarzycký a sokolovský starosta a náměstek hejtmana Karlovarského kraje Petr Kubis – všichni z hnutí ANO.
Jména ministrů nikdo z ANO, SPD ani Motoristů sobě komentovat nechtěl. Babiš pouze uvedl, že se k nim budoucí vládní strany vrátí koncem listopadu a následně seznam odnese na Hrad prezidentovi Petru Pavlovi. Šéf ANO zmínil jako možné datum pátek 28. listopadu. „Budu to projednávat s panem prezidentem , který si přál s každým kandidátem na ministra osobně mluvit,“ dodal Babiš.
Motoristé budou mít ve vládě čtyři ministerská křesla. Zatím je ale nejasné, co bude s postem ministra zahraničních věcí. Nominantem je čestný prezident Motoristů a poslanec Filip Turek, po zveřejnění jeho rasistických příspěvků na sociálních sítích ale není jasné, jestli ho prezident jmenuje do funkce.
HN během pondělí žádaly Turka i šéfa Motoristů Petra Macinku o vyjádření k nominaci – oba to však odmítli.
„Omlazená“ sněmovna
Nová sněmovna je také výrazně mladší, což se projeví i v tématech, která se budou řešit v následujících čtyřech letech. Mladí poslanci se plánují také pravidelně scházet a věří, že mohou napříč stranami prosazovat témata, která trápí jejich generaci.
„Naší velkou výhodou je to, že se už známe z různých akcí, které jsme měli v rámci mládežnických organizací, takže bude komunikace jednodušší,“ uvedla například poslankyně, která zároveň patří do generace Z, Lucie Bartošová (ODS).
Podle ní budou mladí poslanci hledat prvotní spojence zejména mezi sebou. „Abychom vytvořili sílu a mohli je tlačit,“ říká. Takovým tématem bude duševní zdraví, které chce řešit většina mladých poslanců.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist











