AI i kryptoměny otevírají auditorům nové směry. Zodpovědnost ale zůstává

Jaké současné výzvy řeší tuzemští auditoři? Na konferenci Komory auditorů se letos probírala umělá inteligence, potřeba spolupráce s experty, nová příležitost týkající se kryptoměn a boj proti praní špinavých peněz.

Je to velmi lákavé. Místo zdlouhavého hledání v zákonech a paragrafech se auditor zeptá umělé inteligence. A ta nadšeně odpoví a shrne fakta, jejichž ruční vyhledávání by zabralo hodiny. Jenže výsledkem může být často nepravda. Varováním před slepou důvěrou v AI začala nedávná první Auditorská konference konaná v prostorách VŠE. Akce, kterou pořádala Komora auditorů, se zúčastnil zástup expertů z celého Česka.

„Umělá inteligence neřekne, že něco neví. Ona odpoví tak, aby vám udělala radost. A když si není jistá, prostě si to vymyslí. Ve světě už jsou známé případy, kdy si AI při psaní analýzy vymyslela paragrafy, které neexistují. Auditorská firma musela následně vrátit peníze klientovi, protože výstup byl chybný,“ varoval prezident Komory auditorů Ladislav Mejzlík.

Ten ve své přednášce upozornil na riziko, které by způsobila skutečnost, kdyby auditoři do veřejných AI modelů nahrávali dokumenty, jež by obsahovaly nejen faktury, ale i jména zaměstnanců, mzdy nebo interní smlouvy. „Nemůžete dávat klientská data do veřejných AI modelů. Nevíte, kde se ta data objeví. Ztratíte kontrolu,“ řekl Mejzlík a vysvětlil, že vložené dokumenty mohou být použity při trénování modelů, a tudíž se snadno objeví na druhé straně zeměkoule.

Jeho rada byla praktická a velmi jednoduchá: „Používejte AI jako polotovar. Výstup vždy zkontrolujte a zdokumentujte stav v daném okamžiku. Stejně jako každý jiný důkaz v auditu,“ řekl prezident komory s tím, že digitalizace spojená s umělou inteligencí je teprve na začátku. AI podle něj není nástroj, kterému lze svěřit odpovědnost. „Je to statistický model. Není to myšlení. Je to vzorec. AI bude tak dobrá, jak dobrá budou data, kterými bude nakrmená,“ vysvětlil Mejzlík.

Komentář

Nulové poplatky, milionové zisky. Na čem brokeři vydělávají a co to znamená pro investory

13. 11. 2025 ▪ 5 min. čtení

Expert zná obor, auditor kontext

Po prezidentovi komory vystoupil Petr Vácha z poradenské společnosti EY. Ten znovu upozornil na úskalí používání AI z hlediska důvěrnosti informací. Nejedná se pouze o riziko sdílení navenek, AI může přinést nechtěné sdílení důvěrných informací i v rámci jedné firmy. S těmito riziky je potřeba pracovat a eliminovat je.

Dále se věnoval problematice expertů v auditu. V této souvislosti zmínil, že AI může do budoucna pomoci lepšímu a efektivnějšímu využití expertů, nicméně vzhledem ke komplexitě podnikání klientů i větší komplexitě samotného auditu se bez expertů není možné obejít a jejich potřeba může klidně do budoucna ještě vzrůstat.

„Bez týmového pojetí a zároveň expertních vstupů si ve většině případů již nelze audit představit,“ upozornil Vácha s tím, že mezi příklady expertů, které auditorské firmy poptávají, jsou specialisté na IT systémy a IT rizika, daňovou problematiku nebo oceňování finančních nástrojů. Mezi klíčový předpoklad úspěšného zapojení expertů do auditu patří, aby si obě strany dopředu vyjasnily, co od sebe očekávají, a expertní zapojení dobře naplánovaly.

Simona Pacáková posunula konferenci do oblasti kryptoměn a digitálních aktiv a představila příležitost, která se nedávno pro auditory otevřela. Od loňského prosince totiž platí evropská regulace MiCA (Markets in Crypto-Assets), která nařizuje poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy nechat auditorem ověřit přiměřenost opatření k ochraně svěřených prostředků klientů a předložit regulátorovi účetní závěrku ověřenou auditorem.

O tom, že na tuzemské auditory čeká spousta práce, svědčí podle Pacákové i fakt, že počet žádostí o licenci v Česku převyšuje jiné evropské země.

„Všechny společnosti v tomto sektoru musí mít nyní auditovanou účetní závěrku. Auditoři musí do této oblasti vstoupit a naučit se s ní nakládat z hlediska auditorských postupů a účetního vykazování kryptoaktiv,“ popisuje nové výzvy Pacáková.

Podobná vlna se blíží i u ESG reportingu. Petra Jirková Bočáková z PwC připomněla, že povinnost sestavovat zprávu o udržitelnosti se pro takzvanou druhou vlnu posouvá díky takzvané „stop the clock“ úpravě o další dva roky. Kdo spadne do druhé vlny, bude ale jasné až v příštím roce.

Za neoznámení až pětimilionová pokuta

Neméně zajímavým tématem se staly požadavky zákona AML, který zabraňuje legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Auditorům totiž tento zákon přikazuje podat takzvané OPO (Oznámení Podezřelého Obchodu) v případě, že během své auditorské činnosti na takový obchod narazí. Pokud tuto skutečnost neoznámí, může auditor jako fyzická osoba dostat maximální pokutu až pět milionů korun.

„Profesní mlčenlivost ustupuje, pokud existuje podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti. Auditor ale není detektiv, proto dál nepátrá, nejde oznámit podezření na Policii ČR, ale posílá oznámení na Komoru auditorů a dál s klientem běžně komunikuje. Komora po posouzení formálních náležitostí posílá oznámení na Finanční analytický úřad (FAÚ), který disponuje řadou nástrojů, jak zjistit, zda byl spáchaný trestný čin,“ popisuje expert Kamil Kouba z AML Academy.

Auditor musí identifikovat skutečného majitele a musí vést systém vnitřních zásad. Podle Kouby by si auditoři měli při komunikaci s klientem všímat případných red flags, mezi které patří například netransparentní firemní struktura, riziková jurisdikce, nevysvětlené zdroje financování, odpor ke kontrole, snaha omezit audit či přímo vznesený požadavek na utajení informací.

Když podává oznámení komoře, nesmí o tom klientovi říci. „Nepřebírejte odpovědnost za klienta a podávejte oznámení. Hospodářská kriminalita je specifická v tom, že se často odhaluje s desetiletým zpožděním. Po deseti letech někdo zapomene na vyplacení společníka a objeví se první střípky nelegální činnosti. Nikdy není pozdě se těmto věcem věnovat,“ popsal Kouba.

I když auditorům budou stále více pomáhat moderní technologie, jejich roli žádná aplikace nepřevezme. Ta totiž spočívá v odpovědnosti, kterou mají v tom, aby přinesli hodnověrný obrázek firem, které auditují.

„V době, kdy AI píše texty a analyzuje smlouvy, je možná největší výhodou auditorů něco velmi staromódního, ale zároveň potřebného v kterékoliv době. Je tím jejich profesní integrita a schopnost říci, že tohle či tohle není v pořádku,“ uzavřel na závěr prezident Komory auditorů Ladislav Mejzlík.

Text vznikl ve spolupráci s Komorou auditorů ČR.