Český Liberation Day. Vláda zrušila povinný audit pro tisíce firem

Politická reprezentace přinesla tuzemským a zahraničním podnikatelům před volbami dárek ve formě osvobození od nadměrné administrativní zátěže, kterou dle jejich názoru vyvolává povinný audit účetní závěrky. Jako auditor si kladu otázku, od čeho vláda podnikatele osvobozuje? Vždyť audit je služba ve veřejném zájmu, neslouží tedy zájmu podnikatelů, ale zájmu nás všech. Argumentuje se, že je náročné připravovat pro auditory podklady. Jenže vesměs stejné podklady je potřeba připravit pro účely řízení společnosti, přípravu daní a účetní závěrky. Jedná se však o osvobození od zodpovídání nepříjemných otázek, které auditoři kladou. Proč je kladou? Aby mohli předloženou účetní závěrku prohlásit za poctivě připravenou a věrně odrážející finanční situaci auditované firmy.

Co se konkrétně stalo?

Dne 21. srpna 2025 podepsal prezident ČR novelu zákona o účetnictví, která od 1. ledna 2026 osvobozuje nejméně 10 tisíc (tj. polovinu) všech doposud auditovaných účetních jednotek od povinného auditu. Zjednodušeně řečeno: zásadní kritéria pro povinný audit se ztrojnásobují, tj. obrat z 80 na 240 milionů Kč a suma aktiv ze 40 na 120 milionů Kč. Kritérium počtu zaměstnanců se nezvyšuje, zůstává 50 zaměstnanců. Například se tedy firma s obratem 500 milionů Kč, sumou aktiv 110 milionů Kč a se 45 zaměstnanci od auditu osvobozuje, protože překračuje pouze kritérium obratu. K dosažení auditní povinnosti potřebuje ještě překročit buď kritérium stálých aktiv, nebo počtu zaměstnanců, a to ve dvou po sobě jdoucích letech. Poté by ve třetím roce měla povinný audit.

Audit je obchod s důvěrou a prevence před nekalostmi. Není klišé, že důvěra v podnikatelském prostředí je základem prosperity společnosti. Každoroční externí kontrola poskytovala důvěru ve zveřejňované informace. Osvobození od kontroly auditorem snižuje důvěryhodnost zveřejňovaných informací, protože se zvyšuje riziko neúmyslných chyb a záměrných zkreslení ve zveřejňovaných dokumentech. I zde platí rovnice, že za vyšší riziko je třeba zaplatit. To se odrazí ve vyšších úrocích z úvěrů, platbách dopředu, navýšených zálohových platbách, což se v konečném důsledku propíše do vyšších prodejních cen, a tedy ve vyšší inflaci. To je celospolečensky špatně.

Možná si veřejnost, politici a vlastně všichni, kteří s auditem nepřichází do kontaktu, myslí, že když je zpráva auditora skoro vždy stejná a nepíše se v ní o žádných zjištěních, tak je to jen taková zbytečná byrokratická účetní šikana, která se již vyčerpala a patří do minulého století. Ale všichni zainteresovaní vědí, že to tak není! Audit je kolikrát boj, velký boj. Auditor má povinnost předtím, než vydá výrok, vyzvat účetní jednotku k opravám chyb, nesprávných či zavádějících informací a k doplnění chybějících informací. Účetní jednotka zpravidla většinu úprav provede, protože nechce dostat výrok s výhradou. Nikdo externí se nedozví, kolik takových úprav bylo a v jaké výši, než byl auditor ochoten podepsat výrok bez výhrad. Je tedy naprosto zřejmé, že osvobození od auditu sníží správnost, pravdivost a úplnost zveřejňovaných informací.

Firma z „velké čtyřky“ mění po 15 letech šéfa. Mosera v čele PwC v Česku vystřídá transakční expert Bratrych

11. 6. 2025 ▪ 3 min. čtení

Auditor má mnohem více odpovědností, než se všeobecně ví. Že auditor má něco do činění s daněmi? Ano, a nejen s nimi. Dále se věnuje rizikům plynoucím ze zpronevěr a podvodů, zabývá se agendou praní špinavých peněz a sankčními seznamy.

V oblasti daní auditor provede kontrolu významných vstupů a výpočtu splatné a odložené daně, protože často platí, jak zaúčtováno, tak zdaněno. Dnes se také soustřeďuje na férové nastavení převodních cen (tj. předem stanovených cen, za kolik bude česká dceřiná společnost prodávat své zahraniční matce). To znamená, aby dceřiné společnosti neoprávněně nevykazovaly ztrátové hospodaření a daňovou ztrátu. Tímto auditor usiluje o zabránění vyvádění zisků z České republiky.

V oblasti zpronevěr finančních prostředků hraje audit nenahraditelnou preventivní roli před okradením majitelů, popř. věřitelů vlastním managementem. Jak to dělá? V první řadě auditor vyhodnocuje účinnost vnitřního kontrolního prostředí ve firmě, kde zkoumá například kontroly nad schvalováním, účtováním a proplácením faktur. Auditor využívá své poznatky a informace z předchozích auditů a dává je do souvislostí v podobě práce s časovými řadami a nově získanými informacemi, analyzuje změny dodavatelů a odběratelů, konfirmuje údaje s třetími nezávislými stranami, provádí analýzu účetního deníku s cílem identifikovat materiální a podezřelé transakce. Svou každoroční kontrolou auditor identifikuje rizikové oblasti zpronevěr a písemně informuje o rizicích, která mohou vést k podvodu či významným chybám. Tím auditor znesnadňuje zavedení podvodných struktur manažery společností.

V oblasti praní špinavých peněz a agendy sankčních seznamů má auditor oznamovací povinnost Komoře auditorů ČR, Finančnímu analytickému úřadu, popř. České národní bance, a zastává tedy nenahraditelnou roli při identifikaci transakcí souvisejících s trestnou činností praní špinavých peněz a financování terorismu. Tyto transakce často probíhají na barterové bázi s využitím pokladny k dorovnání transakcí, a tedy bez finančních toků přes bankovní účty. Auditoři se věnují identifikaci konečných vlastníků auditovaných společností a porovnávají je se zápisem ve veřejném registru skutečných majitelů.

Od 1. ledna 2026 nebudou muset osvobozené společnosti využívat služeb auditora, jedinou pravidelnou externí kontrolu, která u podnikatelů působí. Vzhledem k výše uvedenému se domnívám, že osvobození je pro celou naši společnost Pyrrhovým vítězstvím.

Autor je auditor a první viceprezident Komory auditorů České republiky