Babišova vláda systematicky likviduje strategickou komunikaci státu. Na Úřadu vlády skončil od 1. ledna odbor strategické komunikace, podobné kroky se dějí na ministerstvu zahraničí i v dalších úřadech. Budí to nadšení u představitelů a příznivců nové moci, kteří mluví o konci ideologické propagandy minulé vlády. Ve skutečnosti jde ale o krajně pochybný a potenciálně nebezpečný postup, který je dokonce i v rozporu s platnou strategií obrany země. A může pomoci nepřátelským mocnostem. Je to to nejhorší, co vláda zatím udělala.

Strategická komunikace není nějaký výmysl Fialovy vlády, je běžnou součástí administrativy v mnoha zemích. Za příklad se často dává Finsko či pobaltské země, které mají bohaté zkušenosti s ruským hybridním působením a obranou proti němu. Celá Severoatlantická aliance pak má Centrum strategické komunikace se sídlem v Rize. Jeho mottem je věta ze zakládající listiny UNESCO z roku 1946: „Protože války začínají v myslích lidí, právě v myslích lidí musí být vybudovány základy obrany míru.“

Nejde tedy o žádné „prosazování jednoho názoru“ nebo „státní ideologickou propagandu“, jak tvrdí třeba ideolog Motoristů Jan Zahradil. Jde o součást civilizační obrany Západu, součást snahy o zachování svobodné společnosti.

České provedení Stratkomu samozřejmě nebylo ideální. Odbor byl podfinancovaný, lidé, kteří v něm pracovali, byli spíše nadšenci než špičkoví profesionálové. Výstupy byly někdy podivné. Koordinátor komunikace Otakar Foltýn působil svými razantními výroky jako neřízený buldozer v hračkářství. Vysloveně hloupě působilo například vydávání „komunikačních kartiček“ pro poslance k výročí upálení Jana Palacha. Někdy si úředníci pletli komunikaci státu s komunikací úspěchů vlády. A někdy byli úplně mimo, protože co má se strategickou komunikací společného například sdílení radosti z úspěchu českých hokejistů, tuší asi jen autoři nápadu. Ovšem upozorňování na nepřátelské dezinformace bylo užitečné a výkon týmu se postupně zlepšoval.

Bylo velmi pravděpodobné, že Stratkom postupně začne naplňovat přesně to, s čím počítá platná Obranná strategie České republiky schválená v roce 2023. Ta říká doslova: „Významným nástrojem posilování odolnosti státu a společnosti je strategická komunikace. Protivníci využívají k prosazování svých cílů stále sofistikovanější metody hybridního působení včetně vedení nepřátelských informačních a psychologických operací s cílem oslabit důvěru veřejnosti ve státní instituce a demokratické zřízení, šířit napětí a ochromit fungování a rozhodování státu. Strategická komunikace je klíčovým nástrojem pro efektivní a transparentní komunikaci cílů v oblasti obrany a bezpečnosti a omezování vlivu nepřátelského informačního působení.“

Ne, tento dokument nikdo nezrušil, stále platí. Nyní ovšem Babišova vláda místo aby strategickou komunikaci státu vylepšovala, rozhodla se ji zcela zlikvidovat. Je to vlastně neuvěřitelné. Nejde ani tak o to, že její krok je v rozporu s obrannou strategií. Jde především o to, že ruské hybridní útoky jsou každodenní realitou, na sociálních sítích působí armády trollů, probíhá na nich rekrutace low cost teroristů útočících na české cíle. A vláda se přesto rozhodla zbavit se jediného nástroje, který proti těmto nepřátelským aktivitám stát má. Je to podobné, jako kdyby ideálně nefungovala protivzdušná obrana a vláda by řekla: „O. K., pojďme ji zrušit.“ Prakticky to znamená, že se rozhodla lehnout před nepřátelským hybridním působením na záda.

Vládní politici se pokoušejí rámovat zrušení strategické komunikace státu jako krok proti cenzuře. „Demokratický stát nepotřebuje hlídače názorů. Potřebuje, aby občané směli svobodně mluvit, souhlasit či nesouhlasit bez nátlaku,“ napsal například místopředseda SPD Radim Fiala. Zní to hezky. Ovšem kromě toho, že v případě strategické komunikace o žádné hlídání názorů nejde, znělo by to mnohem lépe, kdyby výrok nepocházel z úst politika strany, která všemožně nahrává Rusku a snaží se zabránit ve svobodném vyjádření názoru vlastnímu ministrovi obrany, který se odvážil Rusko označit za agresora.

Nebo jiný výrok: „Sebevědomý demokratický stát buduje důvěru občanů podporou svobodné diskuse, nepotřebuje žádné vykladače ‚jediné pravdy‘,“ napsal Radek Vondráček. Kromě toho, že smyslem Stratkomu není nějaká libovolná „jediná pravda“, ale obrana základních hodnot demokratického právního státu, znělo by to mnohem lépe, kdyby výrok nepocházel z úst představitele strany, která chce zestátnit klíčová média, patrně proto, aby na „svobodnou diskusi“ mohla řádně dohlížet.

Těžko říci, zda jsou politici současné vlády hloupí, nebo navedení. Případně jestli sami podlehli ruskému dezinformačnímu tlaku, zaměřenému mimo jiné na to, aby západní společnosti nebyly ochotné bránit se destrukci zevnitř. Co je jisté: v bouřlivém jásotu nad likvidací českého Stratkomu má Babišova vláda samozřejmě tiché sekundanty. A ano, sedí mimo jiné v Kremlu.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist