Od nepaměti byl běh světa takový, že mocní ničili slabé. Jeden stát, v momentě, kdy nabyl vědomí, že je silnější, byl v pokušení přemoci, obsadit, či udělat ze svých okolních států vazaly. Ty si možná mohly udržet svou válku, kulturu a možná i zdání svobody, ale ve věcech důležitých musely (volky, nevolky, veřejně či potají) dělat to, co dělají vazalové: poslouchat.

Dějiny mezinárodních vztahů byly dějiny expanzí – ať už válečných a násilných nebo skrze většinou nedobrovolně pro(v)dané manželky (v zájmu státu!). Skoro každá velmoc expandovala ven, do nových zemí – nebo držela své (obsazené) země v područí násilně.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak EU zabránila velmocenské expanzi a válečnému řádu.
  • Proč evropský model funguje bez jedné vládnoucí velmoci.
  • Jak obchod s uhlím a ocelí položil základy integrace a míru.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.