Od nepaměti byl běh světa takový, že mocní ničili slabé. Jeden stát, v momentě, kdy nabyl vědomí, že je silnější, byl v pokušení přemoci, obsadit, či udělat ze svých okolních států vazaly. Ty si možná mohly udržet svou válku, kulturu a možná i zdání svobody, ale ve věcech důležitých musely (volky, nevolky, veřejně či potají) dělat to, co dělají vazalové: poslouchat.

Dějiny mezinárodních vztahů byly dějiny expanzí – ať už válečných a násilných nebo skrze většinou nedobrovolně pro(v)dané manželky (v zájmu státu!). Skoro každá velmoc expandovala ven, do nových zemí – nebo držela své (obsazené) země v područí násilně.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak EU zabránila velmocenské expanzi a válečnému řádu.
  • Proč evropský model funguje bez jedné vládnoucí velmoci.
  • Jak obchod s uhlím a ocelí položil základy integrace a míru.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.