Po většinu období po skončení studené války západní vlády vycházely z jednoduchého přesvědčení: obchod změní autoritářské systémy zevnitř. Tato myšlenka, známá v němčině jako Wandel durch Handel (změna prostřednictvím obchodu), byla ústředním bodem při formování vztahů s Ruskem, Čínou a dalšími autokratickými režimy. Hospodářská integrace měla vést k politické umírněnosti, posílit střední třídu a v průběhu času přimět tyto represivní režimy k dodržování společných pravidel. Prosperita by oslabila autoritářství.
Nestalo se tak. Dravý čínský stranický stát a ruský kleptokratický režim se nereformovaly. Staly se ještě autoritářštějšími. Navíc se autokratům podařilo reverzně inženýrsky upravit ekonomickou integraci tak, aby vyhovovala a podporovala jejich konkrétní zájmy.
Někteří na Západě se z této lekce nepoučili. Navzdory politickým zkušenostem z posledních tří desetiletí s těmito autoritářskými protivníky se politici jako francouzský prezident zdají být odhodláni znovu provést experiment změny prostřednictvím obchodu. Administrativa Donalda Trumpa zase upřednostňuje tvrdou verzi ekonomické diplomacie, která zahrnuje potenciální nové pokusy o obchodní spolupráci s řadou autoritářských režimů. Forma je sice velmi odlišná, ale záměr je velmi podobný.
Co se dočtete dál
- Jak obchodní politika Wandel durch Handel ovlivnila mocenský vzestup Číny a Ruska.
- Proč ekonomická integrace vedla k systémovým závislostem a zranitelnostem demokracií.
- Jaké neekonomické náklady generuje obchod s autoritářskými režimy.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
