Kdy v Česku prší nejvíc? Když přijde vodní masa od Středozemního moře. A zastaví se

Nad Středozemním mořem nasála obrovské množství vody. A pak se tlaková níže Boris vydala nad střední Evropu, kde se zastavila. Spustily se extrémní srážky. Na stanici Loučná nad Desnou, Švýcárna v Jeseníkách napršelo 14. září 2024 za jediný den celkem 385,6 milimetru, což je nejvyšší hodnota, kterou kdy meteorologové v Česku naměřili. Zejména severovýchod republiky po intenzivních srážkách zasáhly velké povodně. Při jejich vzniku se tak zopakoval prakticky stejný mechanismus, který způsobil i předchozí ničivé záplavy v letech 1997 či 2002.

Zmíněný rok 2024, kdy zemi zasáhla tlaková níže Boris, byl na území Česka také jedním z nejdeštivějších v posledních letech s průměrným úhrnem srážek 776 milimetrů. Absolutní rekord drží další povodňový rok 2010, kdy napršelo na území republiky v průměru 867 milimetrů.

Budoucnost vody a vodárenství

Stáhněte si přílohu v PDF

Naopak nejméně (504 milimetrů) zaznamenali meteorologové v roce 2003, kdy velkou část území republiky zasáhlo výrazné sucho. Stalo se tak jen jeden rok po ničivých povodních z roku 2002, kdy záběry zatopené Prahy a dalších míst z Česka obletěly celý svět.

Z dlouhodobých dat vyplývá, že každý rok nejvíce prší na návětrných stranách pohraničních hor. Nejvyšší průměrný úhrn srážek vykazují dlouhodobě Jizerské hory, v okolí tamní obce Bílý Potok se jedná ročně o více než 1700 milimetrů.

Nejsušší místa v Česku zase leží na závětrných stranách hor, například v takzvaném srážkovém stínu Krušných hor. Nejmenší roční úhrn srážek mívají Libědice v okrese Chomutov – kde spadne ročně průměrně jen pouhých 410 milimetrů, tedy čtyřikrát méně než ve zmíněném Bílém Potoku.

Nejdeštivějšími měsíci jsou ty letní, červenec a červen, naopak nejméně srážek spadne v zimních měsících, zejména v únoru.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost vody a vodárenství.