Cenu Wernera von Siemense získává stále více žen

Výzkum v oblasti technických a přírodovědných oborů posouvají i nápady studentů a mladých vědců. Jejich poznatky přispívají třeba k inovacím v lékařství, k rozvoji stále sofistikovanějších robotických systémů nebo k chytřejší elektrifikaci dopravy. Český Siemens jim za to už 28 let uděluje ceny, jež jim přinesou prestiž i finance na další výzkumnou práci. Oceňuje také práci jejich pedagogů.

V letošním ročníku soutěže odborné poroty hodnotily 662 přihlášek a mezi 22 oceněných opět rozdělily jeden milion korun. Nejvíc za práci v přírodních vědách, především v chemii, fyzice a medicíně. „Oblasti, kterými se autoři a autorky prací zabývají, jsou fascinující: od nových materiálů pro fúzní reaktory přes revoluční metody zobrazování ve vzorcích biologických tkání po nové potenciální metody léčby rakoviny,“ vyjmenovává příklady aktuálních projektů generální ředitel společnosti Siemens Česká republika Eduard Palíšek.

Nejvíc ocenění za rok 2025 získala Univerzita Karlova, úspěšní byli také zástupci Akademie věd ČR, Českého vysokého učení technického v Praze a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

BeNative

28. ročník Cen Wernera von Siemense

▪ 6 min. čtení

Věda, nebo rodina?

Jestli byl předchozí ročník soutěže unikátní vysokým zastoupením žen, ten letošní ho v počtu přihlášených i vyznamenaných vědkyň ještě překonal. Ženy, které tento rok získaly Cenu Wernera von Siemense, tvoří 36 procent oceněných, což je za celou dobu konání soutěže nejvyšší podíl. „Mám z toho velkou radost, protože situace mladých žen ve vědě stále není ideální. Pořád jsou to ony, kdo nese největší část mateřských a především rodičovských povinností, což jim komplikuje kariérní růst, který je pro úspěch ve vědě nezbytný,“ říká Palíšek.

Ocenění za nejlepší disertační práci letos získala Adéla Šimková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která se zaměřila na vývoj nové látky umožňující přesnou lokalizaci nádoru a adresné doručení léčiva selektivně do nádorové tkáně. Kvůli své postdoktorandské stáži se Šimková přestěhovala i s rodinou do německého Heidelbergu. K tématu skloubení rodinného a pracovního života říká, že především záleží na domluvě mezi partnery. „Ve svém společenském okolí s radostí pozoruji, že rovnocenné zapojení partnerů do péče o děti začíná být trendem a přestává být výjimkou,“ říká oceněná vědkyně.

I se spolupracujícím partnerem jsou však ženy často v těžší situaci, když se své akademické kariéře chtějí věnovat naplno. „Náročné může být už samotné těhotenství, které ženu na přechodnou dobu vyřadí z provozu. Rozhodujícím aspektem je také bezpečnost – například v mém oboru organické chemie nemůže žena během těhotenství v laboratoři plné toxických a karcinogenních látek pracovat vůbec,“ dodává Šimková.

Nespoléhat na AI

Z technických oborů, kterým Siemens věnuje zvláštní pozornost, si každoročně odnesou cenu inovátoři zaměření na průmysl 4.0 a na chytrou infrastrukturu a energetiku. Letošní vítězové těchto kategorií se věnovali například kolaboraci robotů s lidmi a optimalizaci využití elektrické sítě.

Vojtěch Blažek z ostravské Vysoké školy báňské přišel s dalším vylepšením postupu, jak využít elektromobily jako „pojízdné baterie“, které mohou významně přispět ke stabilitě energetické sítě, optimalizaci spotřeby a lepšímu využití obnovitelných zdrojů.

Jakub Rozlivek z ČVUT v Praze zase vylepšil „smyslové vnímání“ robotů, aby dokázaly reagovat na nepředvídatelné situace a nebyly nebezpečné pro člověka, který se pohybuje v jejich těsné blízkosti. Průmyslovým robotům se věnovala i Elizaveta Isianova, která ve své diplomové práci vylepšila jejich schopnost uchopovat různé předměty za pomoci vizuálně‑jazykových modelů.

Využití umělé inteligence je samozřejmě stále významnějším tématem u řady inovativních projektů. „Důležité jsou však nejen její možnosti a systém fungování, ale také její odvrácená strana, o které se pořád moc nemluví,“ míní Palíšek a připomíná, že umělá inteligence má lidem sloužit, a ne je ohrožovat. „V této souvislosti považuji za klíčové, aby se lidé nenaučili na umělou inteligenci příliš spoléhat, protože by to způsobilo ztrátu schopnosti kriticky myslet. A ta je základem veškerého pokroku,“ dodává Palíšek.

Dobří žáci dobrých učitelů

Za mimořádné úspěchy vděčí studenti a studentky často také svým pedagogům. „Jejich práce je pro společnost nenahraditelná, přesto se na ně často zapomíná,“ upozorňuje Palíšek.

Siemens proto tradičně oceňuje i kvalitní práci pedagogů, za minulý rok tuto cenu obdržela Zuzana Wichterlová z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Její aktivity přesahují do různých disciplín od techniky a technologií přes řemeslo až po umění. Pro studenty je příkladem moderního interdisciplinárního přístupu, který dokáže propojit výtvarné umění s humanitními a materiálovými vědami. I Wichterlová při hodnocení své pedagogické dráhy zmiňuje otázku rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem: „Musím říct, že mám úžasně emancipovaného muže, který se opravdu se mnou dělil o péči zcela samozřejmě a v mé profesi mě vždycky naplno podporoval.“

Význam, kvalita a motivace pedagogů v akademické sféře je pro rozvoj vědy rozhodující. Dalším palčivým tématem, které si vyžaduje pozornost a systémové řešení, jsou platové podmínky doktorandů. „V současném systému záleží na škole nebo vědeckém ústavu, jak je dokáže zlepšit. Některým organizacím se to daří, jiným méně. Systémová změna je každopádně potřebná,“ zdůrazňuje Palíšek. Uvítal by také lepší prostupnost mezi akademickou a komerční sférou: „Stále je velmi málo odborníků, kteří mají zkušenosti z obou světů, dokážou je propojovat a využívat.“

Siemens mladé vědce a pedagogy oceňuje od roku 1998, za tu dobu už laureáti získali celkem 18,5 milionu korun. „Díky soutěži udržujeme kontakt s českými technickými a přírodovědnými vysokými školami. To nám pomáhá lépe nastavovat formy spolupráce – společné projekty, výukové programy a praxe,“ hodnotí přínos soutěže ředitel českého Siemensu.

Připraveno ve spolupráci se společností Siemens