Česká ekonomika loni rostla třikrát rychleji než slovenská a karta se neobrátí ani letos. Co je za tím?

Loňský hospodářský vývoj v Česku a na Slovensku byl a nejspíše dále bude velice odlišný. Zatímco česká ekonomika patřila k nejrychleji rostoucím mezi vyspělými zeměmi nejen v rámci Evropské unie, hospodářství slovenské fakticky stagnovalo. A podobný vývoj bychom měli pozorovat i v roce letošním, jak vyplývá z prognóz různých institucí.

Hrubý domácí produkt České republiky v loňském roce meziročně stoupl o 2,6 procenta, což byla shodou okolností stejná hodnota jako v samotném čtvrtém kvartále loňského roku. Podle českých statistiků za tímto solidním růstem stály především investice, které meziročně stouply o 5,3 procenta, pomohla rovněž spotřeba domácností se svým růstem o více než tři procenta.

Česká ekonomika tak v loňském roce spoléhala dominantně na růst domácí poptávky, a to jak ze strany domácností, firem, tak vládního sektoru. Příspěvek čistého exportu ke tvorbě HDP byl loni totiž záporný. Ne snad kvůli slabé zahraniční poptávce (ta meziročně stoupla o 5,1 procenta), ale spíše kvůli silné poptávce domácí, která vedla k meziročnímu zvýšení dovozů o 5,3 procenta.

Solidní kondici si české hospodářství nejspíše přeneslo i do roku 2026, a pokud nenastanou nějaké nepředvídatelné negativní okolnosti, i letošní rok se ponese ve znamení růstu HDP bezpečně nad hranicí dvou procent.

České ministerstvo financí očekává růst HDP (v reálném vyjádření) na úrovni kolem 2,5 procenta a s podobným růstem počítá i pro roky 2027 a 2028. Také letos má růstu nejvíce přispívat domácí poptávka v čele investicemi a výdaji domácností na spotřebu.

Podle aktuální prognózy České národní banky má české hospodářství letos vzrůst dokonce o 2,9 procenta (a stejně tak v roce 2027). Také ČNB přisuzuje hlavní motor růstu HDP spotřebě domácností a investiční aktivitě soukromého a veřejného sektoru. To prognóza České bankovní asociace se se svým odhadem růstu HDP nachází mezi oběma zmíněnými institucemi, když očekává zvětšení hospodářství o 2,6 procenta v roce 2026 (a rovněž i v roce 2027).

Srovnání

Kde se žije lépe než v Česku? Porazilo nás přes dvacet zemí, nejlákavějších je těchto osm

27. 2. 2026 ▪ 5 min. čtení

Naopak hospodářství Slovenska má za sebou z pohledu vývoje HDP de facto promarněný rok. Slovensko zaznamenalo loni růst HDP jen o 0,8 procenta, jak uvedl tamní statistický úřad. Největším přispěvatelem k růstu slovenského HDP byly investiční výdaje, naopak spotřeba domácností meziročně o více než procento klesla. Zbývající složky měly jen zanedbatelný vliv na celkový výsledek růstu HDP.

Slovenské hospodářství se ale k výraznějšímu růstu nemá nadechnout ani v roce 2026. Národní banka Slovenska očekává růst HDP pro letošní rok jen na úrovni 0,6 procenta, přičemž tahounem má být zejména export. Silnější růst má potom přijít až v roce 2027, kdy již pravděpodobně odezní efekty konsolidace veřejných rozpočtů. Podle slovenského ministerstva financí však má slovenský HDP v roce 2026 stoupnout o jedno procento a tahounem růstu mají být zejména investiční výdaje.

Obě ekonomiky se ovšem vyznačují tím, že jsou malé a otevřené, tedy poměrně citlivé vůči dění v zahraničí. Zatímco české hospodářství může bezprostředně těžit z poměrně silného fiskálního impulzu přicházejícího z Německa, Slovensku tento spill-over efekt může pomoci spíše zprostředkovaně.

Na obě hospodářství však mohou potenciálně dolehnout rizika plynoucí z ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě. A v zásadě platí, že čím déle konflikt mezi USA a Izraelem na straně jedné a Íránem na straně druhé bude trvat, tím větší pravděpodobnost materializace rizik bude. A to zejména a v podobě trvale zvýšených cen energetických komodit, což může jednak zvýšit v Česku i na Slovensku inflační tlaky, jednak zbrzdit ekonomický růst.

Autorka je předsedkyně představenstva Capital Markets, o.c.p., a.s.