Ať už se 12. dubna stane cokoli, EU z maďarských voleb vyjde bez reálného plánu pro budoucnost této země. Brusel již roky sází celou svou strategii na jedinou, zoufalou sázku, že maďarský premiér Viktor Orbán bude nakonec odvolán z funkce. Pokud Orbán prohraje, dojde k uvolnění institucionálního napětí a objeví se naděje, že se země sama napraví. Pokud ne, čeká Evropu pokračování patnáctiletého cyklu hrozeb podmíněnosti a právních sporů, které nedokázaly změnit směřování režimu.

Pasivní přístup unie umožnil tomuto členskému státu fungovat jako převodový řemen pro ruské a americké zájmy přímo z nitra vlastních institucí EU. Tím, že lídři EU zacházeli s Orbánem jako s administrativní překážkou, kterou je třeba zvládnout, a nikoli jako s existenční hrozbou, které je třeba čelit, pouze přihlíželi proměně svého partnera v nepřítele.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké institucionální překážky zanechal Orbán pro nástup nové vlády.
  • Jakou podporu by měla nabídnout EU po odchodu autoritářů.
  • Jaké kroky by EU měla učinit vůči členskému státu, který funguje jako vektor nepřátelského zahraničního vlivu.
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.