První oficiální výpočet dopadů vládních důchodových přilepšení: miliardy z rozpočtu začnou odtékat už příští rok

Vláda šéfa hnutí ANO Andreje Babiše během zimy představila své plány na změny v důchodovém systému, které mají po úsporných opatřeních předchozího kabinetu penzistům opět přilepšit. Podle původních odhadů měly plány ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením Aleše Juchelky (ANO) přijít v budoucnu na více než 100 miliard korun ročně. 

Resort ale nakonec prozatím odložil avizované zastropování důchodového věku na 65 letech a nyní poprvé finanční dopad změn oficiálně vyčíslil. Podle informací HN chystané změny prohloubí důchodové výdaje už příští rok o necelé tři miliardy, na vrcholu pak vyjdou na desítky miliard ročně.

Vyplývá to ze znění novely zákona o důchodovém pojištění, které ministerstvo v těchto dnech posílá do meziresortního připomínkového řízení a které mají HN k dispozici. 

Ekonomové upozorňují, že změny zvyšující výdaje na důchody, nekryté odpovídajícími příjmy do rozpočtu, mohou příštím vládám zkomplikovat financování státního dluhu. Loni stát vyplatil na starobních důchodech 589 miliard korun. 

Důchodová novela přináší zatím jen část změn, které Babišova vláda slíbila ve svém programovém prohlášení. Nejdražší z nich je podle návrhu novely zrychlení valorizace. To se projeví až se zpožděním, nejdříve se naopak do rozpočtu obtiskne přilepšení důchodcům nad 80 let.

Celkem novela ministra práce zvýší výdaje až o 51 miliard korun ročně – to je, jako kdyby do rozpočtu přibylo jedno další ministerstvo průmyslu a obchodu. Resort práce přitom původně plánoval, že do novely zařadí i zastropování důchodového věku na 65 letech, které mělo přijít až na 77 miliard ročně. 

Proč tam není, to ministerstvo práce neobjasnilo. „Bude to realizováno druhou novelou zákona o důchodovém pojištění, která bude vládě předložena v roce 2027,“ uvedl pouze mluvčí úřadu Jakub Slavík. Druhá novela by měla zároveň rozšířit okruh náročných profesí, které budou moci odejít do důchodu dřív a bez krácení.  

Například podle analytika Národní rozpočtové rady Michala Hlaváčka není rozdělení důchodové novely do více fází vhodné. „Různé části mohou spolu interagovat a mohou mít podle toho odlišné dopady,“ upozorňuje.

Nedomnívá se, že by chtělo ministerstvo uchránit rating České republiky tím, že více než 130miliardové rozpočtové dopady oznámí postupně. „Ratingové agentury vnímají dopady změn v kombinaci a jejich časování je v rozhodování nijak neovlivní,“ říká Hlaváček. Rating má přitom zásadní vliv na to, za kolik si stát půjčuje na finančním trhu. 

„Zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech je velmi nákladné opatření, které zhorší kondici veřejných financí výrazně za horizontem současné vlády,“ upozorňuje hlavní analytik Patria Finance Dominik Rusinko. Problém s prodražováním dluhu by mohl nastat v budoucnu s tím, jak populace bude stárnout a náklady státu porostou. „Už ve třicátých letech se začnou také projevovat zvýšené výdaje ve zdravotnictví a v sociálních službách,“ hodnotí načasování důchodových změn ekonom a důchodový expert Filip Pertold z akademického pracoviště IDEA CERGE-EI.

Juchelka otočil a nechá spočítat, kolik bude stát rozebrání důchodové reformy. Ekonomové mluví o více než 120 miliardách

19. 2. 2026 ▪ 5 min. čtení

Rusinko varuje, že českou ekonomiku mohou negativně zasáhnout i šoky zvenčí, jako je aktuálně konflikt na Blízkém východě a s tím související ceny pohonných hmot a dalších dovážených surovin. „Aby nečekaným následkům mohlo čelit, mělo by Česko udržovat svůj deficit a úrokové náklady dlouhodobě pod kontrolou,“ domnívá se. 

Kdy se tedy první důchodová novela začne promítat do rozpočtu? Už příští rok se zvýšeným výdajem tří miliard projeví takzvané věkové valorizace. Důchodcům od 80. roku věku se totiž penze bude zvyšovat o fixní částku 500 korun každých pět let. Kdo se pak dožije stovky, důchod se mu zvýší o tisícovku. Věkovou valorizaci zavedla už druhá Babišova vláda, kdy důchodcům přidávala v 85 letech a ve stovce, teď opatření dál rozšiřuje. 

V roce 2028 by se pak do rozpočtu mělo začít propisovat další opatření – automatické zvyšování penze pracujícím důchodcům. Započítávat se má každý odpracovaný den navíc. Stát bude kvůli tomuto přilepšení vydávat až o 17 miliard korun ročně navíc. Vedle toho zůstává v platnosti sleva na důchodovém pojistném, kterou zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). V průměru díky ní pracujícím důchodcům loni zůstalo 2,5 tisíce korun z každé měsíční výplaty navíc, což znamenalo více než čtyřmiliardový výpadek z rozpočtu.

„Ještě neznáme efekt této slevy a už zavádíme další pobídku pro pracující důchodce. Naopak se zapomíná na motivaci těch, kteří překročili důchodový věk, nepobírají důchod a dál pracují. Ti státu ušetří nejvíc,“ podotýká Pertold.

Nejnákladnější opatření, vylepšení valorizace o polovinu růstu reálné mzdy namísto dosavadní třetiny, se ve zvýšených nákladech na penze začne projevovat až za tři roky. „Reálná mzda ještě nějakou dobu nedosáhne své zatím maximální úrovně z roku 2021,“ vysvětluje Hlaváček. Kulminovat bude rychlejší valorizace v šedesátých letech tohoto století, kdy změna zvýší výdaje o 32 miliard korun ročně. 

Na všechny změny se nicméně musí nejprve technicky připravit Česká správa sociálního zabezpečení. Brzdou se v posledních letech stal především důchodový IT systém, protože není schopen absorbovat změny ve výpočtu důchodů tak rychle, jak by si politici představovali.

Aby prosadilo zmíněné důchodové změny, navrhuje Juchelkovo ministerstvo odsunout dříve schválené sdílení vyměřovacích základů pro manžele a také již jednou odložený přechod z výplaty důchodu z klouzavého měsíce na kalendářní měsíc. Podle informací HN je právě těžkopádný IT systém důvodem, proč se strop na důchodový věk odsouvá až do další fáze změn.