Není maturita jako maturita. Proč je pro většinu studentů zkouška z angličtiny sázkou na jistotu

V pondělí odstartovaly státní maturity. Kromě povinné češtiny si studenti vybírali mezi matematikou a angličtinou a i letos si podobně jako v předchozích letech vybrala matematiku jen necelá pětina studentů. Není to ale tím, že by se maturanti chtěli učit anglicky o tolik více než počítat. Spíše „sází na jistotu“. Maturita z angličtiny se totiž sice tváří, že splňuje mezinárodní úroveň B1, ve skutečnosti to tak ale není.

Získat hodnocení „uspěl“ z angličtiny je o třetinu jednodušší než v oficiálních testech podle evropského rámce. A pro její splnění také stačí procentuálně méně bodů než pro splnění maturity z matematiky. O problému se ví už několik let, ministr školství Robert Plaga (ANO) nyní přislíbil, že se na to podívá. Řešení podle expertů ale nebude jednoduché. 

Maturitní test z angličtiny se skládá z didaktického testu, poslechu, slohu a ústní zkoušky.  Matematika oproti tomu obsahuje „jen“ didaktický test. Přesto z angličtiny pravidelně maturuje kolem 80 procent studentů. Test je sice koncipován tak, aby odpovídal mezinárodní úrovni B1, ale pro jeho splnění reálně stačí mnohem nižší úroveň.

„Zatímco evropský rámec má nastavenou hranici úspěšnosti 66 procent, pro českou maturitu stačí splnit 44 procent. Vzhledem k tomu, že v rámci náhodného skóre – tedy pokud by žáci jen tipovali –  je možné získat až 20 procent, uznáváme vlastně polovinu toho, co je běžně potřeba k certifikaci na mezinárodní úroveň B1,“ upozornil při jednání sněmovního vzdělávacího výboru bývalý ředitel Cermatu a nynější poslanec za Motoristy Miroslav Krejčí.

Žebříček škol

Maturitu z matematiky zvládli nejlépe na okresním gymnáziu, elitní PORG nemá ani „bronz“. Jak dopadla vaše škola?

6. 6. 2025 ▪ 3 min. čtení

Ministr školství Robert Plaga uvedl, že se na problém podívá. „Prvním krokem k nápravě je uvědomění si problému, nebudu tady teď vykřikovat rázná řešení,“ reagoval s tím, že za klíčovou považuje reformu středoškolských oborů, na které nyní pracuje. Ta počítá se snížením počtu oborů a zvýšením podílu všeobecně vzdělávacích předmětů – tedy i angličtiny – i v odborně zaměřených školách. 

Školský úřad o problému ví už řadu let. O tom, že bude hranice níž, rozhodlo ministerstvo školství už v době zavádění státních maturit, které se v Česku konají od roku 2011. Redakce HN o tom mluvila například s exředitelem Cermatu Jiřím Zíkou, kterého v roce 2018 za svého prvního působení odvolal právě Plaga jako ministr školství kvůli chybám v přijímacích testech a maturitách. Zíka upozorňoval na to, že výsledky testů z matematiky a angličtiny jsou proto nesrovnatelné. „Pokud by byla hranice na 66 procentech, propadalo by stejné množství žáků jako v matematice, kolem 23 procent. To jsme si spočítali,“ vysvětlil tehdy. 

Z angličtiny loni neodmaturovalo jen 3,5 procenta žáků. „Na druhou stranu žáci vědí, že je test jednoduchý, a nepřipravují se na něj. To ale zároveň způsobuje, že je mizivý zájem o matematiku. Řešení určitě není jednoduché, ale bylo by fajn, kdyby se tím ministerstvo začalo zabývat,“ říká Krejčí. 

Jenže dodatečně upravit hranici úspěšnosti je nyní problém. Z roku na rok by se tak nesrovnatelně změnily podmínky pro získání maturitní zkoušky. To si uvědomuje i Krejčí, který nyní problematiku nesrovnatelné úrovně obou testů otevřel.

Podle experta na testování Hynka Cíglera z Masarykovy univerzity v Brně je problém, že Cermat nemá analyticky zmapované, jak objektivně těžké jejich testy vlastně jsou. A v případě češtiny a matematiky chybí i jednoznačně daný standard. „Češtináři se neshodnou, co to znamená mít dostatečné znalosti, aby člověk odmaturoval. Oproti tomu každý jazykář přesně ví, co musí žák umět, aby dosáhl na úroveň B1 nebo jinou,“ vysvětluje Cígler, který je zároveň členem Rady pro dohled nad testologickými procesy Cermatu. 

Jen zvednout bodovou hranici v testu tak podle něj nestačí. Zásadní změnu v hodnocení by měla doprovázet i změna stavby celého testu. Ideálně by měl Cermat na základě analýzy zkonstatovat, že úroveň maturitního testu neodpovídá mezinárodní certifikaci B1. Pak může ministr školství říct, že chce, aby žáci této úrovně dosahovali – a třeba za tři nebo čtyři roky úroveň zvednout, aby měli učitelé čas žáky připravit.

Rozčilený Plaga překvapil poslance. Váha testů od Cermatu se má snížit, školy dostanou prostor pro vlastní přijímačky

4. 5. 2026 ▪ 5 min. čtení

„Pokud by se úroveň zvýšila takto, problém v tom nevidím. Ten nastává, když meziroční úroveň testů kolísá nekontrolovaně,“ říká Cígler. Úroveň maturitních testů by měla být z roku na rok srovnatelná, Cermat se přitom pravidelně potýká s kritikou, že tomu tak není.

Například loni si žáci stěžovali na příliš těžkou maturitu z matematiky. Zatímco v roce 2024 zkoušku z matematiky na jaře neudělalo jen necelých pět procent přihlášených, loni to bylo 12,4 procenta, což je téměř stejná hodnota jako v roce 2023 a i v předchozích letech, kdy byla míra neúspěšnosti obvykle ještě vyšší. Cermat ale hodnocení upravoval, jinak by studentů propadlo více. V roce 2024 také výrazně narostlo průměrné skóre – na 71 bodů, loni to bylo 58 bodů. „Takhle velký rozdíl rozhodně nemůže být způsoben kolísáním znalostí studentů,“ říká Cígler.