Rusko se bojí. Stále méně populární Putin se schovává v bunkrech, květnová přehlídka bude bez těžké techniky

Obliba prezidenta Vladimira Putina mezi Rusy klesá. Vyplývá to už i z šetření prokremelských agentur. Důvodem je zhoršující se životní úroveň, blokování komunikačních aplikací i strach z nové mobilizace pro válku na Ukrajině. Rusko se navíc stále víc bojí kyjevských útoků ve vlastním zázemí. Ostatně obvykle bombastická květnová oslava na moskevském Rudém náměstí připomínající sovětské vítězství ve světové válce se proto letos obejde bez vojenské techniky.

V demokratické zemi by podobné výsledky politika potěšily. V nesvobodném Rusku jde o varování, které režim musí brát vážně. Podle sociologů ze státem povolené organizace FOM kremelskému prezidentovi spíše důvěřuje na 74 procent dotázaných. Ještě loni přitom podpora dosahovala 80 procent. A k podobnému závěru došla i jiná v Rusku oficiálně působící agentura, totiž VCIOM. Ta zaznamenala nejen pokles popularity, ale i souběžný vzestup neoblíbenosti.

Jak připomíná německý deník Tagesspiegel, který data analyzoval, zveřejněné výstupy jsou o to překvapivější, že zmíněné průzkumné organizace mají ke Kremlu blízko. „Bylo by možné očekávat, že tyto firmy nějak zakamuflují negativní trend týkající se Putina,“ říká pro list expert na východní Evropu Andreas Umland. A to s upozorněním, že nic takového se ale nestalo. „Lze proto usuzovat, že pokles obliby ruského prezidenta je ještě strmější, než jak naznačují publikovaná čísla,“ dodává znalec ruské politiky.

Putin si je poklesu popularity vědom, alespoň podle nezávislého serveru Meduza. Ten s odvoláním na zpravodajce tvrdí, že se kremelský hegemon dokonce obává pokusu o atentát. Respektive převrat, do kterého by mohly být zapojeny ruské elity. Přestal proto pobývat v rezidenci u Valdajského jezera a týdny prý setrvává výhradně v pečlivě zabezpečených bunkrech.

Podle stanice CNN se i Putinovi blízcí vyhýbají obvyklým moskevským adresám. Přísná opatření omezují také prezidentovo okolí. Lidé působící v jeho blízkosti nesmějí používat telefony s přístupem k internetu. A ani cestovat hromadnou dopravou – snad kvůli cílené nákaze, kterou by mohli na prezidenta přenést.

Hořící ruská rafinerie u Černého moře dusí lidi a špiní moře. Kreml se sice nebojí „vážnějších hrozeb“, svět ale vidí katastrofu

4. 5. 2026 ▪ 4 min. čtení

Překvapivé je, koho evropští zpravodajci citovaní zmíněnou americkou televizí považují ve vztahu k Putinovi za zásadní hrozbu. Je to Sergej Šojgu. Někdejší prezidentův důvěrník, exministr obrany a současný tajemník vlivné Bezpečnostní rady, která sdružuje nejvyšší zákonodárce a politiky se šéfy silových ministerstev i rozvědek. Šojgu totiž údajně udržuje pevné vazby na ozbrojené složky a jejich velení, které by puč údajně mohly provést.

Rostoucí ruský strach se projevil i při plánování jindy opulentní přehlídky, která se každoročně koná na moskevském Rudém náměstí. Prý kvůli zvýšené hrozbě ukrajinských útoků uspořádá letos Kreml pouze zredukované oslavy vítězství. Bude chybět ukázka těžké armádní techniky, která bývá zároveň demonstrací ruské síly. Květnová show je klíčovým politickým svátkem kremelského režimu, který osm dekád starou válečnou výhru považuje za zdroj své velmocenské legitimity.

Okleštěnou podobu představení se pokusil obhajovat kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. „Kyjevský režim, který den co den ztrácí na bojišti půdu pod nohama, proti nám zahájil totální teroristickou kampaň. Snažíme se proto nebezpečí minimalizovat,“ citovala ho agentura Reuters s tím, že prý navíc nejde o kulaté výročí jako loni, kdy od konce války uplynulo rovných osmdesát let. Tudíž oslavy mohou být skromnější. „Bojí se vzpoury? Nebo na Ukrajině všechna ruská technika shořela?“ nechal se podle citované agentury slyšet Abbas Galljamov, někdejší autor Putinových projevů, který se ale s Kremlem rozešel.

Je to blízko? Putin s Trumpem si podle Kremlu telefonovali o Ukrajině. Americký prezident prý věří v brzký konec války

29. 4. 2026 ▪ 2 min. čtení

Letos do Moskvy dorazí také méně zahraničních státníků než loni, kdy do Ruska putovaly téměř tři desítky hlav spojeneckých států. Letos se jich sejde patrně jen několik, slovenský premiér Robert Fico ovšem chybět nebude. „Položím květiny na hrob neznámého vojína a mám krátké setkání s prezidentem Putinem. Nejdu na žádnou vojenskou přehlídku,“ citovala jeho slova agentura ČTK. Už loni byl Fico jediným lídrem zemí EU a NATO, který se k podobnému gestu uvolil. Pro úplnost: kromě něj zřejmě přijedou jen prezidenti Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Republiky srbské, která je součástí Federace Bosny a Hercegoviny.

V nadsázce pak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí prohodil, že se nad Rudým náměstím ve slavný den možná proletí i ukrajinské drony. Ostatně o předchozí noci kyjevský bezpilotní letoun do Moskvy opravdu dolétl a narazil do domu zhruba 10 kilometrů vzdáleného od Kremlu.