Němce straší další recese a podpora Merze se propadla na dno. Odborníci vysvětlují v čem Německo zaostává

Než se stal Friedrich Merz kancléřem, navštívil Spojené státy přesně stopadesátkrát, vypočítali jeho spolupracovníci. Merz se netají tím, že Ameriku miluje. Jeho idolem je někdejší americký prezident Ronald Reagan.

Současný americký prezident Donald Trump ale nyní na Merze ostře zaútočil. Podle něj by se měl věnovat „nápravě problémů ve své zemi“, protože si „zatím vede příšerně“. Trump sice ještě nedávno o Merzovi mluvil zcela opačně, velmi ho chválil. Faktem ale je, že němečtí voliči vidí Merzovo počínání ve funkci podobně jako Trump. Kancléř, který je ve funkci přesně rok, od 6. května 2025, je rekordně nepopulární.

„Dobré roky v Německu skončily, stagnujeme či rovnou upadáme,“ řekl HN profesor Bernd Fitzenberger, ředitel německého Institutu pro výzkum pracovního trhu. Průmyslová výroba klesá už od roku 2018, ekonomika poslední tři roky stagnuje. Letos se původně čekal růst ve výši zhruba jedno procento, analytici ho ale v reakci na dopady americké a izraelské války s Íránem snížili na polovinu. A může být ještě výrazně hůř – Trump pohrozil, že na dovoz aut ze států Evropské unie do USA uvalí clo ve výši 25 procent. To by mohlo na Německo, automobilovou velmoc, citelně dopadnout. „Pokud bude výsledkem nová obchodní válka, hrozí Německu v roce 2026 recese,“ uvedl profesor Clemens Fuest, šéf mnichovského ekonomického institutu Ifo.

S Merzovým působením v úřadu je spokojeno jen necelých 30 procent Němců. Je tak na posledním místě žebříčku 20 německých politiků, jejichž popularitu pravidelný žebříček měří. Mimochodem, Merz má doma výrazně nižší podporu než Trump v USA. A to se i Trumpova obliba propadá.

Autor HN

Proč jsou Němci kaput. V češtině vychází kniha, která vysvětluje, co pokazili a jak z toho ven

21. 2. 2025 ▪ 7 min. čtení

V USA působí jen dvě hlavní strany, zatímco v Německu je jich celá řada, srovnávání politiků napříč různými stranickými systémy je tedy ne zcela korektní. Faktem ale je, že spokojenost Němců s působením současné vlády je rekordně nízká. Ukazuje to fakt, že koaliční strany, tedy Merzův konzervativní blok CDU/CSU a sociální demokraté (SPD), nyní mají nejnižší preference ve své historii. Průzkumy vede krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD).

Koalice má v parlamentu jen velmi těsnou většinu. Priority vládních stran se navíc v řadě oblastí podstatně liší. SPD odmítá sahat na sociální výdaje. Minimálně značná část CDU/CSU by to naopak udělat chtěla s odkazem na rostoucí podíl těchto výdajů na hrubém domácím produktu. Byla by taky pro snížení daní, což se jí ale v rámci vlády podařilo prosadit jen v minimální míře. Klíčové ministerstvo financí drží SPD – ministrem a zároveň vicekancléřem je její představitel Lars Klingbeil.

CDU/CSU vládla už v několika volebních obdobích. Merzova strana odmítá koaliční spolupráci s AfD s odkazem na její radikálnost – německá rozvědka stranu označila za pravicově extremistickou s tím, že se v ní vyskytují elementy ohrožující demokratické uspořádání. AfD se taky, na rozdíl od řady podobných stran v Evropě, spíše nadále radikalizuje, než že by své teze zmírňovala.

Pokud by se zrealizovaly ekonomické plány AfD, způsobilo by to německé ekonomice „ohromné hospodářské škody“, tvrdí profesor Marcel Fratzscher, ředitel Německého ústavu pro hospodářský výzkum. To je ostatně další faktor, který CDU/CSU odrazuje od spolupráce s AfD – strana chce například vystoupit z Evropské unie a z eurozóny. Na druhou stranu, takřka permanentní koalice CDU/CSU s SPD nevedou k prosazení ekonomických reforem. A podpora AfD v průzkumech roste – nyní by ji volilo víc než čtvrtina Němců.

Německá ekonomika se dostala do problémů hlavně kvůli rostoucí konkurenci z Číny – tamní firmy postupně přešly z levné výroby na podobně sofistikované produkty, jako jsou ty německé. „Svět se změnil. Německo stále zlepšovalo to, v čem bylo dlouhodobě na vrcholu. Naše auta, stroje nebo chemické produkty byly nejlepší, ale poptávka po tom všem klesá. Auta se spalovacím motorem pravděpodobně už nebudou tak žádaná jako dřív. Německo se nezhoršilo v tom, co dělá, ale jiní jsou lepší v tom, co se stává technologiemi budoucnosti. Nejsme schopni držet tempo v inovacích. V AI velmi zaostáváme,“ řekl HN profesor Fitzenberger.

Upozorňuje, podobně jako řada dalších odborníků, že hlavním důvodem německé stagnace nejsou vysoké ceny energií a další opatření související s Green Dealem, jak se často tvrdí v Česku. Jak řečeno, německá průmyslová výroba klesá už od roku 2018. Green Deal se přitom začal rodit až o rok později. „Drahé energie jsou dalším negativním faktorem, ale nezpůsobily náš nedostatek konkurenceschopnosti v inovativních oborech,“ uzavírá Fitzenberger.