Mrtvolná koruna v neklidném světě. Jakou roli hraje neviditelná změna mechaniky trhu?

Vyhrocená geopolitická situace nikdy nebyla dobrou zprávou pro riziková aktiva. V očích zahraničních investorů do této kategorie patří i česká koruna, jež historicky reagovala na podobné typy událostí velmi citlivě. Od minulého roku ale vykazuje kurz koruny vůči euru – navzdory geopolitickým turbulencím – extrémně nízkou míru volatility, připomínající období kurzového závazku v letech 2013 až 2017.

Co stojí za tak stabilním kurzem koruny? Za prvé, zlepšené makro fundamenty tuzemské ekonomiky – od nízké inflace přes solidní růst HDP až po přebytkovou vnější bilanci, s nimiž by ani konflikt na Blízkém východě neměl výrazněji otřást. Za druhé hraje koruně do karet stále atraktivní úrokový diferenciál. Za třetí jsou silným stabilizačním prvkem vysoké devizové rezervy ČNB. Tedy masivní palebná síla, která odrazuje investory od sázek proti tuzemské měně.

Jenže tím příběh nekončí. Vedle lepších makro fundamentů se v posledních letech změnila i mechanika korunového trhu – především způsob, jakým se zajištují tuzemští exportéři a importéři. Namísto jednoduchých forwardů roste podíl zajišťování pomocí opčních struktur, často navázaných na určité pásmo kurzu, které z trhu fakticky vysávají volatilitu.

Komentář Luďka Vainerta

S korunou na věčné časy. Vláda ruší poslední rituály spojené s „příjímáním“ eura, skutečná šance zmizela před 20 lety

14. 5. 2026 ▪ 4 min. čtení

Finanční instituce, které tyto produkty prodávají, totiž své riziko průběžně přezajišťují na trhu. A právě tyto operace mají jeden zásadní důsledek: v běžných časech tlumí rozkolísanost a vrací korunu zpět do úzkého koridoru. Na mělkém trhu, jakým je ten český devizový, to platí dvojnásob.

Výsledkem je režim potlačené volatility. To ale neznamená, že koruna už nemůže výrazněji oslabit nebo posílit. Tento režim bude jen platit do chvíle, než přijde opravdu velký šok. Poté mohou zajišťovací produkty při proražení bariér naopak krátkodobě rozkolísanost zesílit.