Tučné mzdy v Bruselu? Třeba pro Dány jsou nízké, ale do EU se nehrnou ani Češi. Důvodem přitom není jejich odpor k unii

Nizozemská vláda, ať už ji tvoří jakékoliv strany, dělá v posledních letech všechno možné pro to, aby do Evropské komise dostala víc nizozemských občanů. Pořádá pro ně například přípravné kurzy, aby zvládli náročné přijímací testy, a snaží se práci v Bruselu všemožně propagovat. I přesto je Nizozemců pracujících v komisi méně, než by odpovídalo jejich podílu na populaci Evropské unie. A to to do Bruselu mají z domova opravdu kousek. Nedostatek „domácích“ úředníků v institucích EU mají také například Dánové nebo Švédové. „Ta práce pro ně není finančně tak atraktivní,“ řekl HN Jarolím Antal, ředitel Centra evropských studií Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.

Nejmocnější Češka v Bruselu: překonala rakovinu a dostala se na post, který Čechům dlouho unikal

14. 3. 2025 ▪ 7 min. čtení

Nižší zastoupení, než by odpovídalo počtu obyvatel, se týká hned 15 členských zemí EU, tedy většiny. Pro některé z nich, včetně Česka, by přitom měly být mzdy unijních zaměstnanců atraktivní – nástupní plat úředníka Evropské komise s místem na dobu neurčitou dosahuje v přepočtu asi 145 tisíc korun. Úředníci přitom nesmí hájit zájmy své mateřské země. Je ale jasné, že si s sebou do Bruselu odnáší zkušenosti, priority či pohled na svět, který získali doma. Prakticky každý členský stát tak stojí o to, aby v komisi působilo co nejvíc jeho občanů. Ideálně na vysokých postech.

Místa v komisi se rozdělují na základě konkurzů, tedy podle schopností uchazečů. Neexistují žádné kvóty, které by zvýhodňovaly občany té či oné členské země.

Čeští politici řadu let nechápali, že čeští úředníci v Evropské komisi mohou být státu velmi užiteční v prosazování jeho zájmů v EU. Prezident Václav Klaus jednou Čechy pracující v Bruselu veřejně nazval zrádci, premiér Petr Nečas (ODS) je zase vyzval, aby se vrátili pracovat do české státní správy. Stát tak své občany, kteří by měli zájem pracovat v unijních institucích, prakticky nijak nepodporoval. To se začalo měnit zhruba od nástupu vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), který se stal premiérem v roce 2014. Stále ale platí, že Češi jsou, vzhledem k velikosti populace, v Bruselu podzastoupení.

„V Evropské komisi jsou typicky výrazně zastoupeni Francouzi nebo Italové, tedy země, které tradičně mají velmi silnou státní správu. Práce úředníka tam je vnímaná jako velmi atraktivní a dobře placená, kvalitní úředníky si vychovávají třeba i na odborných vysokých školách. Pak mají větší šanci uspět v náročných výběrových řízeních pro práci v komisi,“ říká Jarolím Antal. Ten spolu s Kateřinou Kočí a Nicole Grmelovou publikoval odborný článek v prestižním časopise Journal of Common Market Studies, v němž důvody pro nižší zastoupení jednotlivých zemí mezi zaměstnanci Evropské komise analyzují. Zdůrazňují, že žádnou větší roli nehraje údajný nezájem – česká podzastoupenost tak není odrazem českého euroskepticismu, který je vyšší než u velké většiny občanů ostatních členských zemí.

Ředitelé Evropy

Český odborník na migraci nastoupil na špičkový post v Bruselu. Bude mít vliv na podobu společné migrační politiky EU

9. 4. 2026 ▪ 7 min. čtení

Pro zvýšení počtu Čechů v Evropské komisi je podle nich nutná skutečně systematická podpora státu. Ta se postupem času zlepšuje – Univerzita Karlova a Vysoká škola ekonomická například otevřely kurz, který má zájemce připravit na výběrové řízení. Přípravu na testy organizuje nyní taky Diplomatická akademie ministerstva zahraničí. Státní rozpočet navíc financuje vysílání českých úředníků do Evropské komise. Tam pak několik let působí a následně tak díky nabytým znalostem a zkušenostem mají větší šanci uspět v konkurzu o stálá úřednická místa. Případně se i s nabytými znalostmi vrátí zpět do Prahy.

Podle informací HN ale nyní ministerstvo financí usiluje o snížení prostředků vyčleněných na tyto výjezdy v rámci ministerstva zahraničí. Což by však šlo přímo proti deklarované snaze současné vlády zvýšit český vliv v EU.

Češi jsou podle Antala v konkurzech o místa v Bruselu často úspěšní, základním problémem je ale fakt, že se jich prostě hlásí málo. Jak už bylo řečeno, důvodem není euroskepticismus, ale často například potřeba přestěhovat se do Bruselu či výše tamních životních nákladů.

Podle Antala ale může některé zájemce odrazovat i to, jak je EU v Česku politiky a dalšími elitami často prezentována: „Když si tady budeme dokola opakovat, že s unií je všechno špatně, tak to nebude motivovat lidi, aby se doma nebo v okruhu přátel pochlubili, že se ucházejí o práci zrovna v Bruselu. Přitom uspět v konkurzu a takovou práci získat je velmi náročné a jedná se o velký úspěch.“

V Evropské komisi pracuje něco přes 30 tisíc lidí. Má obdobnou strukturu jako vlády jednotlivých zemí – dělí se na tematická generální ředitelství. Ta se zabývají ekonomikou, vnitřními věcmi, zemědělstvím či třeba životním prostředím nebo energetikou.