Požadavky na infrastrukturu se rychle mění a elektromobilita je podle Rostislava Moravce jedním z hlavních faktorů, které dnes ovlivňují podobu čerpacích stanic. „Elektromobilita se postupně stává jedním z klíčových faktorů dalšího rozvoje. Nejde jen o dobíjení, ale o změnu chování zákazníků během zastávky,“ říká Moravec. Zároveň ale neočekává rychlý ústup spalovacích motorů. Český i evropský trh podle něj zůstane ještě řadu let kombinací více technologií. „I když budou vedle sebe dlouhodobě fungovat různé typy pohonů, právě elektromobilita dnes nejvíce ovlivňuje směr, kterým naši nabídku rozvíjíme,“ dodává.

Dobíjení míří nejdříve na hlavní tahy

S rostoucím počtem elektromobilů roste význam výkonu, spolehlivosti a dostupnosti dobíjení, zejména na hlavních tazích. Orlen po spuštění první vlastní lokality Orlen Charge v Průhonicích na dálnici D1 rozvíjí síť ultrarychlého dobíjení především na dálničních trasách a v místech napojených na transevropskou dopravní síť (TEN‑T). V dubnu 2026 společnost uvedla do provozu čtyři další lokality – Cheb, Kladruby, Velkou Dobrou a Starovičky –, kde je nyní v provozu celkem 22 dobíjecích bodů. Do konce roku 2026 plánuje provozovat deset vlastních lokalit s ultrarychlým dobíjením a postupně přidat další místa, například v Berouně nebo na dálniční stanici v Osicích.

Provozní data zároveň ukazují, jak se elektromobilita promítá do fungování stanic. Průměrná doba jednoho dobíjení činí 24 minut, což zvyšuje význam zázemí stanice, občerstvení i doplňkových služeb. Při jedné návštěvě zákazníci v průměru dobijí 34 kWh, tedy energii odpovídající zhruba 200 kilometrům dojezdu. Přibližně pětina zákazníků platí za dobíjení přímo kartou, což podle ­Orlen­ potvrzuje zájem o transparentní model i bez předchozí smlouvy nebo registrace. Nejvyšší zaznamenané dobití dosud dosáhlo 517 kWh, tedy přibližně patnáctinásobku běžného průměru. Data zároveň naznačují, že se na českých dálnicích začínají pravidelně objevovat i elektrická nákladní vozidla. Tento segment tak může být do budoucna důležitý pro rozvoj dobíjecích hubů na dálnicích a hlavních tazích.

Rozvoj sítě má zároveň dlouhodobý rámec. V roce 2027 chce Orlen rozšířit síť o dalších 30 lokalit. „Do roku 2030 máme ambici vybudovat dobíjecí stanice na 130 lokalitách a do roku 2035 až na 285 lokalitách. V přepočtu na dobíjecí body to znamená více než 600 vysokorychlostních dobíjecích bodů do roku 2030 a až 1700 bodů do roku 2035,“ říká Moravec.

Nepalivový prodej dorovnává prodej paliv

Proměna stanic se neodehrává jen v oblasti pohonů, ale i v obchodním modelu. Orlen vedle dobíjecí infrastruktury rozšiřuje zázemí a služby – od občerstvení a rychlých nákupů po další doplňkové formáty. „Nepalivový prodej se v české síti stal plnohodnotným pilířem byznysu: příjmy z tohoto segmentu na čerpacích stanicích již vyrovnaly příjmy z prodeje paliv,“ říká Moravec. S nástupem elektromobility tento trend dále posiluje, protože delší pobyt zákazníků na stanici zvyšuje význam kvalitního zázemí, gastronomie i doplňkových služeb. Orlen proto dále rozvíjí svůj občerstvovací koncept Stop Cafe, rozšiřuje nabídku privátních značek a testuje i různé samoobslužné formáty. „Samoobslužné koncepty jsou u nastupující generace zákazníků velmi oblíbené a další zákazníci se přidávají. Proto zavádíme nové služby i v této oblasti. V Průhonicích u Prahy funguje na čerpací stanici pizzamat nebo prádlomat, v Panenském Týnci u dálnice D7 je samoobslužná stanice se samoobslužnou prodejnou Coop a připravujeme další novinku v naší síti, kterou bude květinomat,“ odhaluje Rostislav Moravec.

Rostislav Moravec

Rostislav Moravec, ředitel maloobchodní sítě Orlen v České republice
Foto: Orlen Unipetrol

ředitel maloobchodní sítě Orlen v České republice

V maloobchodu a řízení prodejních sítí se pohybuje přes 25 let. Kariéru začal ve společnosti Ahold, kde strávil 17 let na manažerských pozicích v oblasti obchodu a provozu. Působil také v OMV Česká republika a ve skupině Metro/Makro, kde se podílel na rozvoji konceptu convenience prodejen.

Před nástupem do skupiny Orlen pracoval také ve společnosti Sportisimo. Od listopadu 2024 vede maloobchodní síť Orlen v Česku s více než 440 čerpacími stanicemi. Věnuje se transformaci sítě, rozvoji dobíjecí infrastruktury a alternativních paliv i posilování nepalivového prodeje.

Paliva zůstávají, mix se rozšiřuje

Proměna stanic podle Moravce neznamená ústup tradičních paliv. „Paliva zůstávají důležitou součástí naší nabídky, jejich mix se ale postupně rozšiřuje. Vedle tradičních paliv proto vidíme prostor i pro pokročilá alternativní paliva, zejména pro HVO100. Jde o motorovou naftu vyráběnou z obnovitelných surovin, která pro kompatibilní dieselová vozidla nabízí okamžitě využitelné řešení bez nutnosti měnit vozový park nebo budovat novou infrastrukturu. Právě proto je HVO100 zajímavé jak pro dopravce a firemní flotily, tak pro běžné řidiče, kteří hledají dostupnou alternativu k běžné naftě,“ říká Moravec. Orlen toto palivo nabízí na vybraných čerpacích stanicích na klíčových tranzitních tazích napříč Českou republikou.

S nástupem elektromobility řidiči tráví delší pobyt na čerpací stanici. To...
S nástupem elektromobility řidiči tráví delší pobyt na čerpací stanici. To zvyšuje význam kvalitního zázemí, gastronomie i doplňkových služeb.
Foto: Orlen Unipetrol

Aplikace propojuje platby a služby

S proměnou stanic roste i význam digitálních služeb. Mobilní aplikaci Orlen v Česku používá více než milion lidí a část uživatelů ji využívá také k platbám, například přímo u stojanu. Síť Orlen počítá i s integrací plateb za dobíjení. Cílem je zjednodušit obsluhu pro zákazníky a propojit věrnostní program s platbami i dalšími službami na stanici.

Elektromobilita

Stáhněte si přílohu v PDF

Udržitelnost jako součást provozu

Udržitelnost je podle firmy spojena nejen s novými technologiemi, ale i s každodenním provozem. Patří sem energetická efektivita čerpacích stanic, nakládání se zdroji i vybrané komunitní projekty. U nově budovaných lokalit se standardně počítá s prvky, jako jsou rekuperace, fotovoltaické panely nebo retenční nádrže na dešťovou vodu. Pozornost síť věnuje také omezení potravinových ztrát. Ve spolupráci s platformou Nesnězeno dostávají neprodané, ale plnohodnotné produkty druhou šanci a zákazníci se mohou do tohoto řešení aktivně zapojit. K omezení množství neprodaných potravin přispívají také časově omezené nabídky Happy Hours.

Stanice jako víceúčelová zastávka

Čerpací stanice se tak postupně mění z míst určených především pro tankování na body, kde se propojuje více typů pohonu a širší nabídka služeb. „Chceme, aby stanice zůstaly přirozenou zastávkou – bez ohledu na to, s jakým typem pohonu zákazník přijede. Musíme reagovat na vývoj mobility a tomu přizpůsobovat zázemí,“ uzavírá Moravec.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Elektromobilita.

Text nevyjadřuje názor redakce

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist