Platby bez plastu, ochrana před DCC i nástup AI. Jak se mění svět platebních karet

Lidé v Česku si zvykli platit mobilem, hodinkami nebo prstenem a fyzická platební karta pro řadu z nich přestává být nezbytností. Současně ale při cestách do zahraničí dál přicházejí o peníze kvůli nevýhodným konverzím měn nebo skrytým poplatkům bankomatů. Roman Přeučil z Raiffeisenbank v rozhovoru popisuje nejčastější chyby klientů, nové možnosti digitálních plateb i to, jak by umělá inteligence mohla v budoucnu sama vyhledávat a realizovat nákupy. Zároveň shrnuje, co stálo za tím, že Raiffeisenbank zvítězila v prestižní soutěži Visa Awards.

Pokud se dnes člověk rozhodne vyjet do zahraničí, co by měl před cestou udělat se svou kartou a mobilním bankovnictvím?

Je důležité si říct, zda se bavíme o Evropě, nebo o částech světa mimo Evropu, protože na našem kontinentě možnosti plateb nejsou tak omezené. V tomto případě můžete vyjet okamžitě a nemusíte se na nic připravovat. Tokenizovanou kartu máte v mobilu, hodinkách či třeba prstenu a většinou ji všude akceptují. Nedávno jsme na našich kartách umožnili i to, že se klient může cestovně dopojistit i v dané destinaci, ne už před cestou. Tudíž s přípravou na cestu není potřeba se jakkoli zdržovat.

Pokud jedete mimo Evropu, v některých destinacích je nutné používat pouze plastovou kartu. Musíte si tedy ověřit, že ji nemáte expirovanou. Doporučujeme mít vždy také kreditní kartu, když si objednáváte třeba hotel nebo si chcete půjčit auto.

V čem je kreditní karta v zahraničí praktičtější než debetní karta a na co si dát pozor, aby se neprodražila?

Kreditní karta je pomocník, protože obchodníci, hotel či půjčovny vám zablokují danou částku. Je výhodnější nechat si zablokovat částku na kreditní kartě než na vašem běžném účtu, ke kterému je debetní karta připojená. V případě, že tam nemáte dostatečný zůstatek, nemusí se vám automaticky provést inkasa, trvalé platby a další provozní náklady. Je tak vždy výhodnější to nechat na té kreditce.

Kreditní karta je nějaký limit mimo váš běžný účet. Pokud by vás někdo okradl, riziko zneužití je vždy do limitu toho úvěru na kreditní kartě. Když nemáte spořicí účet, termínovaný vklad nebo investice a máte provozně všechno na běžném účtu, hrajete o váš celý zůstatek. Proto je lepší používat kreditku. Zároveň platí, že autopůjčovny vyžadují kreditní karty. Je to takový pozůstatek z doby minulé. Někde ve světě ta kreditková chiméra pořád funguje.

Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé při placení kartou v zahraničí pořád dělají?

Jednou z největších chyb je, že když klient platí na terminálu nebo si vybírá z bankomatu, zvolí přepočet do naší měny – nechá tu platbu přepočítat do korun. To umožňuje služba Dynamic Currency Conversion. V tu chvíli se účtuje podle kurzu provozovatele bankomatu nebo terminálu, což může být i o 15 procent více oproti střední hodnotě kurzovního lístku. Je to tedy hodně nevýhodné a klienti si toho často nevšímají.

A co surcharge fees u bankomatů – jak je ­klient pozná?

To je další způsob, jak si provozovatel bankomatu může zajistit výnos na kartách zahraničních klientů. Surcharge se v bankomatu objeví jako nabídka před transakcí, kdy upozorní klienta, že výběr bude zpoplatněný. Klient má možnost takovou transakci odmítnout. V současnosti je ale problém najít bankomaty a provozovatele bankomatů, kteří surcharge neaplikují.

Umí Raiffeisenbank klientům nějak pomoci, aby se vyhnuli nevýhodným konverzím nebo poplatkům?

Samozřejmě surcharge neovlivníme. Každopádně v rámci služby RB směnárna, kterou si klient může dnes aktivovat opět v mobilním bankovnictví, má po zapnutí této možnosti opravdu výhodný kurz, což je zhruba půl procenta od středu kurzovního lístku. V současnosti si stačí zapnout RB směnárnu a všechny transakce, které jsou uskutečněné v zahraničí, se automaticky převádí výhodným kurzem. Zároveň jsme dramaticky zvýšili měsíční limit, který je dnes 80 tisíc korun.

Co přesně znamená tokenizovaná karta a je bezpečnější platit mobilem, hodinkami nebo prstenem než plastovou kartou?

Začnu bezpečností. Je potřeba si uvědomit, že všechny karty jsou bezpečné. Hodně záleží na majiteli karty, jak moc se chová bezpečně. Když někomu sdělím PIN nebo mu dám biometrické přístupy či nechám otevřený mobil bez dozoru, tak svou kartu vystavuji nebezpečí. Když se chová uživatel bezpečně, všechny platební nástrahy jsou zvládnutelné. Nicméně je pravda, že pokud kartu ztokenizujete, tedy vytvoříte její elektronický otisk, který je šifrovaný a nikdo nevidí číslo karty, dá se říci, že taková karta je opravdu bezpečnější. Nikdo totiž nevidí platební údaje karty a nedokáže je rozšifrovat.

Co jsou recurring transakce a proč mohou být pro klienty pastí?

To začíná být velmi ožehavým tématem dnešní doby. Recurring transakce můžeme přirovnat k trvalým platbám, ale lépe se dají vztáhnout k inkasu. Představte si, že si u obchodníka uložíte vaši kartu a řeknete mu: „Můžeš mi strhávat pravidelně peníze z karty za něco.“ Obchodník si to strhává, vy vidíte historii stržených plateb, potvrzujete to v rámci té platby. Je to smlouva mezi vámi a obchodníkem. Samozřejmě dochází často k tomu, že ne všichni obchodníci jsou fér. Někteří svůj byznys staví na tom, že chtějí klienta podvést. Informaci o tom, že součástí bude nějaká pravidelná platba, dají až třeba na 10. stránku kontraktu, který vzniká mezi klientem a obchodníkem při nákupu toho zboží.

Klienti většinou takové transakce nekontrolují, všimnou si až po nějaké době, že je něco v nepořádku se zůstatkem. Pak dumají, jak vyřešit, že se jim strhávají nějaké platby, aniž by o tom věděli. To dnes lze samozřejmě jednoduše blokovat nebo udělat blokaci obchodníka v mobilní aplikaci. Zároveň připravujeme zobrazení, kde klient uvidí právě to předplatné, jak se tomu česky říká, aby to mohl řídit a případně zablokovat. Nicméně vždy platí, že se klient musí obrátit na toho obchodníka, protože je to vztah mezi nimi. My jenom zajišťujeme transakci.

Jaký je tedy rozdíl mezi trvalým příkazem a opakovanou kartovou platbou?

Trvalý příkaz je něco, co zadáte a řídíte z vaší strany. Recurring je v podstatě inkaso. Obchodník od vás de facto dostane povolení a může se to právě zvrhnout v to, že nedodrží, co si s vámi domluvil, zvětší smluvenou částku a podobně. Takže spíš je to inkaso, ale u inkasa si můžete zvolit maximální částku. Recurring je opravdu volná disciplína. Limit je vlastně stejný jako transakční limit karty. Proto se hodí to dělat na nějakou speciální kartu, nebo na kreditní kartu, protože se vejdete do maximálního limitu a můžete tak svoje peníze chránit.

Jak podle vás změní způsob, jakým budeme nakupovat a platit, umělá inteligence?

Ta věc je teprve na začátku, ale je v tom velká budoucnost a člověku to významně usnadní život. Představte si, že váš AI asistent sleduje e‑shopy a hledá vaše přesné zadání, specifikaci, co chcete koupit, za jakou cenu nebo v jakém rozmezí, v jaké kvalitě a podobně. A jakmile se taková příležitost objeví na nějakém z webů, sám tu transakci zařídí. Má od vás zadání, ví, co chcete, co potřebujete, jaké jste zadali preference a data, a jakmile to nastane, provede se obchod a vy se už jenom staráte o to, kdy vám zboží přijde. Agent je propojený s platební kartou a bránou a vše zařídí za vás.

Kdo ponese odpovědnost, když AI agent koupí něco, co klient nechtěl?

Chyba může nastat v různých situacích. Když agent nedodrží zadání, je to chyba agenta. Pokud ale agent dodrží všechno, koupí to na nějakém shopu a vám přijde něco jiného, jde o standardní proces reklamace, který se řeší jako chargeback. Reklamujete transakci, a pokud je tam očividný podvod, klientovi se peníze ihned vrací a banka si to potom s příslušným obchodníkem řeší. Problém může nastat i na straně banky. Něco například nebude fungovat a v konečném důsledku i banka může být odpovědná za chybu v té transakci. Zároveň je ale možné, že jako zadavatel nebo majitel toho agenta uděláte chybu tím, že mu prostě necháte až příliš volné ruce. Tudíž až podle toho, kde chyba nastane, se poté rozhodne, kdo ji zaplatí.

Zároveň je ale třeba říct, že jsme na začátku a legislativa se bude ještě utvářet. Do budoucna si dovedu představit, že státy vydají zákony, které to budou definovat s ohledem na ochranu spotřebitele. V tuto chvíli se však musí přesně určit, kde konkrétně proces selhal.

V nedávné době jste jako Raiffeisenbank byli oceněni ve Visa Awards. Čím jste si to zasloužili?

Stali jsme se bankou s největším podílem aktivních karet Visa. Dlouhodobě věnujeme pozornost péči o naše klienty tak, abychom jim pomáhali v každodenním životě. Snažíme se klientům nabídnout taková řešení, která je nijak nelimitují a mohou si užívat života bez překážek. Například tím, že si kartu mohou jednoduše vložit do širokého spektra mobilních peněženek. Taková karta je pak mnohem více využívaná. Zároveň nabízíme klientům velké množství odměn a produktových zvýhodnění, když nás používají jako hlavní banku. Dohromady to pak znamená, že klienti naše účty a karty používají opravdu aktivně. Je to známka toho, že cesta, kterou jsme se vydali, je pro klienty ta správná.

Text vznikl ve spolupráci se společností Visa.