Rostlina chmele potřebuje 800 litrů vody ročně. Aplikace proto radí farmářům, kdy a kolik zalévat

České pivo bez tuzemského chmele? Nepředstavitelné. Jenže chmelu v posledních letech stále víc chybí voda. Plzeňský Prazdroj proto spolu s technologickou firmou Ackee vyvinul aplikaci Pro chmel. Ta pomocí dat z meteostanic, půdy i satelitů radí pěstitelům, kdy chmelnice zavlažovat. „Použít vodu v nejvhodnější moment, o tom celá aplikace je,“ říká Marek Přibáň, ředitel společnosti Ackee. Podle Jakuba Zaorala, manažera udržitelnosti z Plzeňského Prazdroje, přitom jedna rostlina potřebuje zhruba 800 litrů vody ročně.

Co iniciovalo vznik aplikace Pro chmel? Byly už před lety problémy s výnosy?

Jakub Zaoral: Už je to poměrně dlouhá historie. V roce 2019 jsme přišli v rámci celé skupiny se strategií udržitelnosti do roku 2030. Prazdroj je navíc už od roku 2000 takovým pionýrem v pivovarském průmyslu, minimálně v Česku, ať už jde o dekarbonizaci provozu, nebo odpovědnou konzumaci. Postupně se přidávaly i cíle týkající se toho, jak jednáme s dodavateli.

V plánu máme, že bychom měli být do budoucna uhlíkově neutrální a zároveň do roku 2030 snížit emise při pěstování surovin. Přemýšleli jsme proto, co konkrétně můžeme dělat s pěstiteli chmele a ječmene. V Česku i na Slovensku nakupujeme ječmen a chmel přímo od farmářů. A protože s nimi chceme mít dlouhodobý vztah a u řady značek máme chráněné označení České pivo, které vyžaduje české suroviny, hledali jsme způsob, jak jim pomoci. U chmele byl v roce 2021 největším problémem nedostatek vody.

To, hádám, pořád trvá. Letošní rok je extrémně suchý.

J. Z.: Vody v krajině ubývá velmi výrazným způsobem. Srážek je sice pořád zhruba stejně, ale během roku jsou jinak rozvrstvené. Méně vody zůstává v půdě i po zimě, například kvůli menší sněhové pokrývce. Když zemědělec vodu potřebuje, většinou není, a když je, přijde bouřka, spadne 50 milimetrů na metr čtvereční a vyschlá půda není schopná vodu absorbovat. Zvýšil se také odpar. Voda se odsává z hlubinných zdrojů a příroda ji nestíhá doplňovat. Proto jsme se tehdy ještě s Microsoftem rozhodli vymyslet nástroj, který pomůže chmelařům omezené množství vody efektivně distribuovat na chmelnice.

Jak vývoj probíhal v praxi?

J. Z.: Dala se dohromady skupina technologických firem a vybralo se šest pilotních farem, které se osázely senzory. Měřily teplotu, srážky, vlhkost a složení půdy, přidaly se údaje z dalších databází, například satelitní snímky nebo historická data. Měli jsme i speciální senzory, které měřily proudění mízy v rostlině. Na základě toho se namodeloval první prediktivní model. Dva roky se pak měřilo a sbírala data.

Co jste všechno zjišťovali?

J. Z.: Jaký objem vody rostlina skutečně potřebuje a dále v jakém období vegetační fáze je třeba dodat jaké množství vody, aby se dosáhlo požadovaných výnosů i kvality. Je to komplexní věc, která zahrnuje obrovské množství dat. Ta se zpracovávají a nalévají do prediktivního modelu. Ten je ale jen změtí čísel. Není to nic, co by se dalo ukázat chmelaři. Proto jsme potřebovali údaje zobrazit. A pak jsme dostali doporučení na technologickou firmu Ackee.

Dnes máme produkt, který funguje napříč Českem a Slovenskem a je zdarma pro všechny chmelaře. Každý si může najít nejbližší meteostanici, která mu zobrazí údaje pro danou lokalitu a chmelnici. Vybudovali jsme síť téměř sedmdesáti meteostanic, které pokrývají tři stěžejní chmelové oblasti v Česku a jednu na Slovensku.

Rozhovor

Nejhorší období za 2000 let a bude hůř. Expert vysvětluje, jak může sucho a vedro zlikvidovat českou ekonomiku

20. 8. 2026 ▪ 8 min. čtení

Přibývají vám pořád uživatelé aplikace?

J. Z.: Záleží na počasí. Vloni bylo velké sucho, proto bylo aktivních uživatelů více. I to, že aplikace ukáže, kolik má pěstitel dodat vody, má ovšem svoje „ale“. České chmelnice jsou pokryté závlahou jen z 30 procent. A pokud ji farmář má, nemá zase neomezené zdroje vody. Vždy jsou nějaké limity – ať už od povodí dané řeky či potoka, nebo v případě hlubinných vrtů. Není možné si brát neomezené množství vody. Aplikace spíš ukáže, kdy je správný čas zavlažovat. Pomáhá dělat správná rozhodnutí.

Mění se ruku v ruce s proměnou klimatu i odrůdy chmele?

J. Z.: Mění. Na českém trhu je certifikovaných 27 odrůd. Naprostá většina je ale Žatecký poloraný červeňák – tradiční česká odrůda, která je z 95 procent pěstovaná v Česku a má i ochrannou známku. Nedávno byly ale například v rámci projektu Odolchmel vyšlechtěny první odrůdy chmele, které jsou odolnější vůči suchu a změnám klimatu.

Napadá mě, jestli se do aplikace dají vnést i zkušenosti letitých farmářů, kteří mají leccos ohledně pěstování chmele odpozorované.

J. Z.: Určitě. Od začátku vývoje jsme měli jako garanta Chmelařský institut, který je nositelem znalostí z minulosti, ale zároveň dělá vývoj. Pořádá pro pěstitele celoročně velké množství přednášek a předává jim i nové myšlenky. U prvních šesti pilotních farem jsme poznatky od farmářů přímo sbírali a děláme to dodnes.

A jsou u některých farem, které aplikaci užívají, už doložitelné lepší výnosy?

J. Z.: Na to se nedá jednoduše odpovědět. Každá sezona je jiná, počasí se liší. Aplikace je jen dílkem skládačky, který má farmáři pomoct. U jedné farmy byl například výnos výrazně vyšší, přibližně o 40 procent, protože chmelař zavlažoval i přes zimu. Byla to ale mladá chmelnice, která má vždy vyšší výnos, a k tomu docela dobrá sezona. Navíc má tento chmelař výnosy vždycky vyšší. Nedá se tedy určit konkrétní číslo, protože vlivů je velká spousta. Například letošní sklizeň výrazně ovlivní vysoké teploty, které byly v průběhu celého vegetačního období. Na ty je chmel velice citlivý.

Vrátím se ještě k problematice sucha na chmelnicích: nedá se tomu, kdy dojde voda, pomoct třeba rezervoáry?

J. Z.: Někteří je mají, existují i dotační programy na vybudování závlah a nádrží. Ale je to pořád ta samá písnička: čím tu nádrž naplnit. Zásoby, které si pěstitel vytvoří přes zimu, přes sezonu nevydrží. Když ale aplikace farmáři ukáže, kdy je nejlepší zalévat, voda se tím ušetří. Jsou období, kdy chmel tolik vody nepotřebuje, ta se pak dá využít jindy a efektivněji.

Marek Přibáň: Použít vodu v nejvhodnější moment, o tom celá aplikace je. Vyvažuje, kdy zalévat a kdy ne. A z dostupných dat dává tento poznatek i méně zkušeným farmářům. Mohou tak podpořit vlastní rozhodnutí, jestli aktuálně zalévat, nebo ne.

J. Z.: Zjistili jsme, že jedna rostlina potřebuje 800 litrů vody ročně. Od toho čísla se plus minus počítá. Může to být i indikátor pro chmelaře, který přemýšlí nad vybudováním závlahy a zjistí tak, jak velkou nádrž potřebuje.

Když se teď mluví o tom, že se pije méně piva, potřebujete úměrně méně chmele a ječmene, nebo odebíráte pořád zhruba stejné množství, a případně pivo ve větší míře exportujete?

J. Z.: Držíme se zhruba na stejné úrovni, co se týče množství, které se tady vyrobí a spotřebuje. Naštěstí se nám daří pokles klasického piva nahrazovat jinými segmenty, které rychle rostou, zejména ochucenými nealkoholickými pivy. Chmel se při vaření piva samozřejmě používá pořád. Otázkou je spíš konkrétní odrůda a množství.

Z dlouhodobého pohledu jsou ale predikce poměrně jasné – množství, které odebíráme, bude plus minus pořád stejné. Naše plány tedy nemůžou výrazně klesat. Poptávka se samozřejmě přesouvá od alkoholických piv k nealkoholickým a případně i k jiným druhům nápojů, které jsou založené třeba na ječmenu. Myslím si ale, že chmelařství má v Česku budoucnost celkem dobře zajištěnou. Samozřejmě pokud ho tady úplně nezničí klimatické změny.

Jak dlouho trvalo dát aplikaci do současné podoby?

M. P.: Na první fázi jsme měli relativně málo času. Potřebovali jsme aplikaci spustit asi během pěti měsíců. Zprovoznili jsme ji proto na technologiích, které už máme osvědčené. První aplikace byla webová, ale s možností instalace do telefonu nebo tabletu, aby ji farmáři mohli nosit u sebe. Začali jsme na Google Cloud infrastruktuře, kterou používáme už roky, a to nám pomohlo zvládnout šibeniční termín. Později jsme převedli systém do Microsoft Azure, které primárně Prazdroj používá.

Budoucnost zemědělství

Stáhněte si přílohu v PDF

V posledním roce jsme se mimo jiné zaměřili na to, že máme farmáře v Česku, ale mohou přibývat i další ve světě. Proto jsme zjednodušili zavádění chmelařů do systému. Dříve byla veškerá operativa na Prazdroji, který musel zadávat všechny údaje. Aktuálně máme proces samovolné registrace. Administrativa se přenesla na koncové uživatele, případně se údaje dají natáhnout z veřejných registrů a ověřit.

Kolik farmářů tam v současnosti máte registrovaných?

J. Z.: Aktuálně je zaregistrovaná zhruba polovina, tedy 60 ze 120. To je i cíl, který jsme měli. Jde hlavně o dlouhodobé budování povědomí o přínosu aplikace a dat.

M. P.: Dovedu si představit, že adopce aplikace je postupná. Nejprve si uživatelé mohou ověřit, jestli jim doporučení dávají smysl, používat ji jako digitální záznam zalévání a predikce začít využívat až další rok poté, co se přesvědčí, že tomu mohou věřit. Aplikace běží od roku 2024, postupně se rozšířila o nové funkce a pravidelně a systematicky zvyšovala bezpečnost. Výhledově chceme udělat mezi farmáři další průzkum. Máme jich už výrazně víc, po sezoně tak můžeme ověřit, jestli je produkt pro chmelařství dostatečný, nebo ho ještě vylepšit.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost zemědělství.