Synergie architektury a technologií. KOMTERM buduje energetické centrum v secesní hale ze začátku 20. století

České teplárenství vstupuje do nové etapy. Vedle výroby a distribuce tepla začínají teplárenské společnosti investovat do technologií, které jim umožní poskytovat služby elektrizační soustavě. Kogenerační jednotky, elektrokotle, bateriová úložiště nebo akumulace tepla se postupně propojují do jednoho funkčního celku. Cílem už není pouze spolehlivě vytápět domácnosti a firmy, ale také pomáhat stabilizovat síť v době rychle rostoucí výroby z obnovitelných zdrojů.

Jeden z projektů tohoto typu vzniká v Kopřivnici. Společnost KOMTERM zde buduje moderní energocentrum, které propojí výrobu tepla s technologiemi umožňujícími flexibilní řízení výroby a spotřeby elektřiny. Součástí projektu bude i bateriové úložiště o výkonu 2,5 MW a kapacitě 5 MWh. Celková investice přesahuje 200 milionů korun.

Projekt přitom nevzniká na zelené louce. Moderní energetické centrum vyrůstá v historickém objektu bývalé turbínové haly z roku 1914. Místo, které bylo symbolem průmyslové energetiky minulého století, získává novou roli v energetice století jednadvacátého.

Flexibilita se stává novou hodnotou

Proměna teplárenství souvisí s rychlým rozvojem obnovitelných zdrojů. Fotovoltaické a větrné elektrárny vyrábějí elektřinu podle počasí, nikoli podle okamžité poptávky. Energetická soustava proto potřebuje stále více zdrojů, které dokážou na změny reagovat během několika sekund nebo minut.

Právě tuto schopnost označují energetici jako flexibilitu. Její význam bude podle odborníků v příštích letech dále růst.

„Budoucnost energetiky nebude stát jen na výrobě elektřiny. Stejně důležitá bude schopnost pružně reagovat na aktuální potřeby soustavy. Proto investujeme do technologií, které propojí výrobu tepla, výrobu elektřiny i akumulaci energie do jednoho funkčního celku,“ říká majitel společnosti KOMTERM Jan Jelínek.

Rodinná firma KOMTERM vznikla v devadesátých letech, kdy začínala s provozováním kotelen pro panelové domy, školy nebo průmyslové haly. Dnes spravuje stovky menších energetických zdrojů po celé republice a patří mezi technologické lídry v oboru. Společnost staví energetiky budoucnosti a stará se o to, aby tisíce domácností a firem měly teplo, chlad a elektřinu.

KOMTERM koupil energetiku v Tatře v roce 2005. Pára a elektřina se vyráběly na předimenzovaných uhelných kotlích a turbínách. Skladba zdrojů vůbec neodpovídala potřebě odběratelů. S hlavními odběrateli Tatrou a městem Kopřivnice se uzavírala smlouva na dodávku tepla vždy na rok bez jakékoliv jistoty na obou stranách.

„Část energií se v Kopřivnické energetice stále vyrábí na starých kotlích. To chceme aktuálním projektem nového energocentra změnit. Místo jednoho velkého uhelného kotle budou energie vyrábět více menších zdrojů, které se skvěle doplňují. Nutno říci, že potřeby odběratelů v Kopřivnici jsou velmi rozdílné nejen v různých obdobích roku, ale i dne v závislosti na výrobě Tatry. Minimální odběr tak bývá v létě kolem 2 MW tepelných a v zimě běžně až 40 MW,“ vysvětluje Jelínek.

Celý rozvoj energetiky v Kopřivnici se mohl uskutečnit díky strategickému partnerství s městem a Tatrou. Po uzavření dlouhodobých smluv mohl KOMTERM začít investovat do moderních technologií. Odběratelé mají garanci výrazně nižších cen za dodávku tepla než před uzavřením dlouhodobých smluv a firma díky jistotě odběrů v příštích letech může výrazně investovat do modernizace energetiky v Kopřivnici.

„Skvělým doplněním je i fakt, že město provedlo velkou rekonstrukci městských rozvodů tepla, čímž zásadně stoupla efektivita dodávek,“ dodává Jan Jelínek.

Komentář

Tisíc větrníků nemusí být ekologickou apokalypsou. Tolik turbín by mohlo dodat více než desetinu české spotřeby

28. 8. 2026 ▪ 6 min. čtení

Teplárny získávají novou roli

Stávající teplárny mají oproti nově budovaným zdrojům jednu významnou výhodu. Disponují rozsáhlou infrastrukturou, distribučními sítěmi, připojením do elektrizační soustavy i zkušenými provozními týmy. Namísto výstavby zcela nových energetických areálů tak často postačí modernizace stávajících provozů.

Do energetických center se proto vedle kogeneračních jednotek stále častěji instalují elektrokotle, bateriová úložiště nebo systémy akumulace tepla. Jejich společným úkolem je nejen efektivně vyrábět energii, ale také poskytovat podpůrné služby provozovateli přenosové soustavy a přispívat ke stabilitě celé energetiky.

Podle energetických analytiků bude právě schopnost poskytovat flexibilitu jedním z nových zdrojů příjmů energetických společností. Tradiční model založený výhradně na prodeji tepla nebo elektřiny se postupně mění.

„Aby centrální městská energetika byla konkurenceschopná, musí využívat moderní technologie, flexibilitu a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla,“ doplňuje Jan Jelínek.

Rekonstrukce místo demolice

Kopřivnický projekt ukazuje ještě jeden trend. Transformace energetiky nemusí znamenat vznik nových průmyslových areálů. Moderní technologie lze začlenit i do historických objektů, které díky tomu získávají nové využití.

„Největší komplikací byla statika. Muselo se důkladně posuzovat, jestli konstrukce unese plánované úpravy. Celková repase budovy se pohybovala v desítkách milionů korun a při každém umisťování nové technologie jsme museli znovu přepočítat, jestli je konstrukce unese,“ vysvětluje Jelínek. 

„Stavět na zelené louce by bylo na jednu stranu jednodušší, ale zase z pohledu umístění a napojení na sítě je tato budova skvěle lokalizovaná,“ dodává Jan Jelínek.

V případě Kopřivnice se původní průmyslová architektura zachovává, zatímco technologické vybavení odpovídá současným požadavkům na účinnost, automatizaci i řízení energetických toků. Podobné projekty mohou být inspirací i pro další města, která řeší budoucnost svých teplárenských soustav.

Energetická bezpečnost jako hlavní motivace

Ruská invaze na Ukrajinu, cenová krize i rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů výrazně změnily pohled na energetickou infrastrukturu. Vedle ceny energií se do popředí dostala také otázka spolehlivosti dodávek energií.

Energetická centra kombinující více technologií s diverzifikací paliv jsou jednoznačně spolehlivější v dodávkách energií a jsou schopna zachovat cenovou stabilitu pro odběratele.

Kopřivnické energocentrum tak není pouze investicí do jednoho města. Je příkladem širší změny, kterou česká energetika v následujících letech pravděpodobně projde.

Teplárny se postupně proměňují z dodavatelů tepla na provozovatele komplexních energetických center schopných vyrábět, akumulovat i řídit energii podle aktuálních potřeb zákazníků i celé elektrizační soustavy.

Energetika bude muset být flexibilní

V energetice je nutné se neustále učit pracovat s novými technologiemi. KOMTERM proto dělá řadu pilotních projektů, ze kterých získává zkušenosti, jež pak využívá u dalších investic. „Současně musíme být aktivní na energetické burze, sledovat vývoj cen elektřiny, plynu i ropy a vytvářet vlastní predikční modely. Právě ty nám pomáhají vybírat technologie, které mají nejen krátkodobý, ale i dlouhodobý smysl,“ říká Jan Jelínek.

Energetika je obor, kde je nutné být zároveň inovativní i konzervativní. Nelze investovat na základě aktuálních cen, protože technologie se pořizují na 10 až 20 let. Loňský boom bateriových úložišť letos už neplatí.

Vývoj energetiky směřuje k větší flexibilitě. Některé projekty, které mají ekologický přínos, zhoršují stabilitu sítě. Proto se hledají zdroje, které ji naopak dokážou stabilizovat. Jednou z možností je kombinovaná výroba elektřiny tam, kde se už dnes vyrábí teplo.

Do budoucna může hrát roli i využití odpadního tepla z datacenter. Jejich spotřeba elektřiny rychle roste a zároveň se potřebují intenzivně chladit. Je možné, že jednou budou taková datacentra vytápět celá města.

Text vznikl ve spolupráci s KOMTERM.