Rusko stupňuje tlak na Evropu, varují experti. Incidenty v Německu či Polsku jsou součástí Putinova plánu, který má jediný cíl

Německé bezpečnostní složky jsou v pohotovosti. Po sérii několika sabotáží energetické sítě a poté, co vláda v Berlíně označila Rusko za původce pokusu poškodit v srpnu drony ukrajinská letadla v Lipsku, se žháři ve čtvrtek ráno pokusili zapálit jedno ze sídel společnosti Rohde & Schwarz v Mnichově. Firma mimo jiné vyrábí také radary nebo protidronové rušičky.

Policie v této souvislosti zadržela dva občany Bulharska, ale ve čtvrtek nebylo jasné, zda lze pokus o založení požáru přiřadit k sérii posledních dní, která nese rysy ruské hybridní války.

A Německo není v posledních týdnech jedinou zemí, která je cílem takových útoků. Dánská tajná služba PET ve středu večer v rozhovoru pro deník Berlingske Tidende uvedla, že má důkazy o plánovaných ruských útocích na dánské a ukrajinské firmy obranného průmyslu v Dánsku prostřednictvím osob najatých na sociálních sítích. „Rusko plánuje a provádí sabotáže proti obranným firmám a obrannému průmyslu v Evropě,“ citovala agentura Reuters Emila Gresholma, šéfa kontrarozvědné části PET.

Polsko mezitím vyšetřuje několik požárů, které souvisejí s firmou WB Electronics, předním domácím soukromým výrobcem dronů a spojovací techniky.

A rumunské úřady poté, co nedávno letoun F-16 rozstřílel v Černém moři ruský námořní dron naložený výbušninami blízko těžební plynové plošiny, našly v polích „zatoulaný“ ruský dron Geran.

„To, co vidíme, je nová úroveň eskalace ruských útoků na Evropu,“ tvrdí v rozhovoru s HN Carlo Masala, profesor Univerzity bundeswehru a přední německý obranný expert. „V zásadě jsme předtím viděli už všechno možné, ale ozbrojené drony v Lipsku jsou novinkou, k níž je možné připočítat námořní dron v Rumunsku.“

komentář Martina Ehla

Putin nemusí útočit armádami. Stačí mu naklepávat Evropany jako řízek, který se pak usmaží v oleji vlastní neschopnosti

3. 9. 2026 ▪ 4 min. čtení

Německá vláda v úterý Rusko potrestala veřejně tím, že nařídila uzavřít ruský konzulát v Bonnu a Ruský dům v Berlíně, který je oficiálně kulturním centrem. Moskva v reakci na to nařídila uzavřít Goethe instituty v Rusku. Méně viditelné, ale pro Rusy ještě bolestnější jsou podle Masaly další připravované kroky Berlína. Mezi ně patří například nové dodávky dronů nebo sdílení zpravodajských informací s Kyjevem, které umožní lepší zacílení ukrajinských útoků.

Ruské útoky ale podle Masaly nejsou zaměřené jen na Německo. „Putin ví, že nemůže válku na Ukrajině vyhrát vojensky, tak se snaží Ukrajinu zbavit podpory Evropanů, kteří vyplnili díru po Američanech. Ty už se Rusům podařilo odstavit,“ řekl Masala.

Podle něj jsou součástí eskalace nyní dvě strategie: Ta první je bombardování ukrajinských měst a logistických uzlů, aby příští válečná zima byla pro Ukrajince nesnesitelná. „A druhá je snaha vyvolat strach v Evropě a oslabit podporu pro Ukrajinu. Obě ve svém důsledku znamenají snížení schopnosti Ukrajinců bojovat a bránit svoji zemi,“ tvrdí Masala.

analýza

Příští měsíce budou napínavé, varuje polský premiér. Varšava vyšetřuje několik nových podezření na ruskou sabotáž

2. 9. 2026 ▪ 4 min. čtení

V Německu se konají v neděli klíčové zemské parlamentní volby v Sasku-Anhaltsku, kde poprvé může proruská, krajně pravicová Alternativa pro Německo získat samostatnou většinu a možnost sestavit zemskou vládu. Útoky na energetickou infrastrukturu mohou být součástí ruské kampaně, jak voliče demokratických stran znejistět.

Dánsko je také logickým cílem možných ruských operací, protože je jedním z nejbližších spojenců Ukrajiny a umožnilo některým ukrajinským firmám na svém území vyrábět zbraně či jejich součásti.

Německo chce do roku 2035 vybudovat nejsilnější pozemní armádu v Evropě a nálada Němců se v posledních letech změnila od pacifismu k větší ochotě bránit svoji zemi a pomáhat spojencům. Do Litvy se na trvalé rozmístění stěhuje celá jedna obrněná německá brigáda.

Polsko také zásadně posiluje svoji armádu a staví na hranících s Kalinigradskou oblastí protitankové překážky. Všechny tři zmíněné země jsou páteří koalice, která podporuje Ukrajinu, i když to vlády stojí doma velký politický kapitál.

Někteří politici jako bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis odmítají tvrzení, že ruské útoky jsou hybridní válkou, ale definují je jako skutečnou ruskou válku proti demokratickému Západu. A Rusko a jeho prezident budou podle takových názorů ochotni ustoupit jen tehdy, narazí-li na tvrdý odpor. Jinak se mohou ruské útoky ještě stupňovat.

„Z posledních incidentů by měl vyplynout závěr, že podprahová válka je trvalou součástí evropského bezpečnostního prostředí,“ tvrdí analýza polského think-tanku Polityka Insight. „Státy musí změnit jak postupy, tak způsob uvažování o hrozbách: ruské sabotáže, kyberútoky a destabilizační aktivity nejsou ojedinělými incidenty, ale součástmi kampaně vedené pod prahem války. Problém spočívá v tom, že její rozsah nemusí být veřejností ani elitami vnímán až do okamžiku závažného útoku s více obětmi.“