Zaujal nás charakter lidí. Ostrava má mít multifunkční stadion

Hlavním architektem projektu Nové Bazaly je Guillermo Guso García, jemuž učaroval osobitý ráz Ostravy s jejím industriálním dědictvím Dolních Vítkovic. A právě v areálu bývalých železáren, v aule Gong na místě původního plynojemu, projekt fotbalového stadionu Nové Bazaly představil v květnu na konferenci Pulse partner ateliéru L35 Alejandro Lorca. Ten na místě poskytl HN exkluzivní rozhovor.

Vyhráli jste architektonickou soutěž na nový fotbalový stadion v Ostravě. Jak jste se o ní dozvěděli?

Máme přehled o vypisovaných soutěžích, a to nejen na stadiony, ale i jiné typy staveb. Na projektu Nové Bazaly nás upoutalo už samotné zadání, které bylo velmi dobře organizované a logické. Některá zadání nemají hlavu a patu. Tady bylo vše, jak má být.

Teprve pak jsme se blíže podívali na Ostravu, protože v Česku jsme doposud nic nedělali. V této části Evropy jsme pracovali na zakázkách v Polsku, Rumunsku, Černé Hoře nebo Slovinsku… ale nikoli v Česku.

Když pak ostravská radnice zorganizovala návštěvu města a na místo fotbalového stadionu, vypravil se s ní náš zkušený architekt Guillermo Guso García. Po svém návratu nám velmi emotivně vyprávěl o Dolních Vítkovicích – industriálním areálu s jeho zrezivělými železnými konstrukcemi. Lokalita fotbalového stadionu na Bazalech se nám moc líbila. Jsou z ní krásné výhledy na město, své kouzlo má i klikaté a zvlněné okolí s domy, a řeka. Na Ostravě nás zaujala její historie, osobitý charakter jejích obyvatel, kteří jsou silní a velmi hrdí.

Jak se projekt od konce loňského roku posunul?

Stavba je komplikovanější, než si radnice zprvu myslela, na projektu se podílí více lidí, je to velmi komplexní tým. Projekty týkající se infrastruktury provází spousta výkopových prací a zapojuje se do nich hodně stavebních inženýrů. V posledních přibližně pěti až deseti letech se staví velké stadiony s přesahem do hospitality. Nacházíme pro ně stále nové způsoby využití – od restaurací přes volnočasové aktivity až po muzea.

Postavit nový stadion nebo jej rekonstruovat do současných podmínek stojí hodně peněz, proto dnes investoři preferují multifunkční haly?

Ano, jejich výstavba je velmi nákladná na to, aby byly v provozu jen 30 dní v roce. Dnes opravdu nedává smysl stavět stadion jen pro fotbalové zápasy. Multifunkci navrhujeme do všech takových staveb.

S jakým využitím se počítá na Nových Bazalech kromě fotbalu a běžných bister s občerstvením?

Bude hlavně o fotbalových utkáních. Ale nemyslete si, že stadion nebude možné konvertovat a využívat k jiným účelům – například k pořádání firemních akcí nebo konferencí, jako je tato.

Do koncepce projektu jsme zahrnuli různé funkce včetně muzea, restaurace, možností využití VIP zón k byznysovým eventům, v úvahu připadá i fitness centrum. Vždy je třeba brát v potaz, co se pro konkrétní lokalitu hodí.

Já jsem architekt, nedělám obchodní plány. Často je to o diskusích vlastníků stadionů s provozovateli, kteří jsou schopni investovat a nabídnout ten správný koncept. Například Real Madrid jednal s několika obchodními partnery a jeden z modelů – nákupní centrum s obchody na stadionu – se ukázal jako naprosto nevhodný. Postupně jsme se dostali k obchodnímu modelu, který stojí na multifunkčních akcích. Rozšířily se VIP zóny, které jsou velmi ziskové, stadion nabízí herní zónu, muzeum, restaurace. Ale každé místo je unikátní a je potřeba pro ně najít ten správný mix.

Nové Bazaly mají ambici být nejlepším fotbalovým stadionem v Česku. Bude technicky možné jej zastřešit?

Projekt je koncipovaný jako otevřený stadion bez zasouvací střechy. Ale v kruhové části je více prostorů vyhraněných pro pohostinství a VIP salonky, které lze využít i na různé menší akce. Tento krytý prostor haly se může stát multifunkčním. A samozřejmě v létě by se na stadionu mohly pořádat koncerty nebo jiné venkovní akce.

Multifunkční stadion v Ostravě

Další 3
fotografie

Na stadionu Santiago Bernabéu přišel fotbalový klub Real Madrid v průběhu výstavby s nápadem na výsuvný trávník. Tento systém je v současnosti velice populární. Díky němu je možné uprostřed sezony na stadionu pořádat tenisové zápasy nebo jiné akce a využívat kapacitu stadionu. Tento systém dává smysl ve velkém městě, kde je kritická masa lidí. Uvidíme, jestli Ostrava bude chtít výsuvný trávník. Je ale zřejmé, že dříve nebo později se bude stadion využívat i na jiné účely než fotbalové zápasy, protože fotbal se na stadionech hraje v nejlepším případě 30 dní v roce.

Do jaké míry by šlo v tuto chvíli projekt stadionu v Ostravě upravit?

Momentálně finalizujeme smlouvu, přehodnocujeme původní koncept. Soutěž jsme vyhráli v říjnu a není neobvyklé, že se několik měsíců bavíme s týmem, abychom porozuměli jejich potřebám. Určitě tam budou nějaké změny typu velikost muzea, jestli bude mít 1000, 500 nebo jen 300 metrů čtverečních. Máme tam prostor pro restauraci, a pokud bude, tak je potřeba rozhodnout, v jaké části a jak bude velká. Soutěž nastavila nějaké parametry a my je teď budeme přehodnocovat. Máme zkušenosti s jinými stadiony a zvažujeme, jestli třeba nezřídit na střeše dětské hřiště nebo zipline.

Když jsme soutěž vyhráli, řekli jsme městu, aby si ujasnilo, co chce. Nejhorší je měnit projekt uprostřed procesu, to je pak pro všechny bolestivé. Ale když to bude od začátku nastavené správně, bude to mnohem jednodušší.

Výstavba stadionu na Bazalech by měla začít v roce 2029. Je to reálné? 

Začátkem loňského roku jsme vyhráli soutěž na stadion na ostrově Gran Canaria, kde se bude v roce 2030 pořádat Světový pohár, a v prosinci stejného roku jsme již předali stavební dokumentaci. Necelý rok od vysou­těžení.

Tam půjde spíše o rekonstrukci stadionu. Není to trochu jiný případ než v Ostravě?

Velkou část projektu stadionu na ostrově Gran Canaria tvoří rekonstrukce, ale to neznamená, že to je jednodušší. Je to naopak poměrně složité. Například na střeše musíme pracovat se stávající konstrukcí, jenže ta už technicky nevyhovuje. Bude nutné ji vyztužit nebo částečně zbourat nebo ji doplnit paralelně novou konstrukcí. 

Do roku 2030 tedy musí být hotovo kvůli mistrovství světa?

Co víc. Musí být hotovo v létě roku 2029, protože stadion se musí FIFA předat rok před samotným turnajem. Na stavbu tedy máme pouhé tři roky. UD Las Palmas, který na stadionu Gran Canaria hraje, mezitím sestoupil do druhé španělské ligy, je to ale známý klub a má hodně fanoušků. Pokud jde o Nové Bazaly, první fáze by mohla být jasná koncem tohoto roku nebo v prvních měsících příštího roku a pak se pustíme do povolování projektu.

Estadio Gran Canaria bude mít spoustu udržitelných prvků od fotovoltaiky po retenční nádrž na dešťovou vodu. Na konferenci jste zmínil, že Nové Bazaly budou využívat geotermální energii, budova bude certifikovaná podle mezinárodního systému BREEAM, co dalšího v tomto kontextu?

Chtěli jsme, aby se na tribuně v maximální míře využilo sluneční záření, střecha je proto mírně zešikmená. Sluneční paprsky jsou velmi důležité pro růst trávy. Když nemá tráva dostatek světla, je nutné pořídit růstové lampy. Hřiště je velmi technická část stadionu. Lidé si myslí, že stačí trávu zasadit a sekat, ale hřiště na soutěže jsou složitá se svými systémy pro odvodnění, zahřívání a někdy se trávník na stadionech i provzdušňuje. Na krytých nebo velkých stadionech je často nutné zajistit, aby se dostal k trávě na hřišti vítr, protože jinak neporoste. Někde se pro tyto účely využívají velké ventilátory, které proudění vzduchu nahrazují.

Ale zpět k udržitelnosti na Nových Bazalech…

Budeme sbírat vodu ze střechy, což je velká plocha, a využívat ji hlavně ke splachování toalet. Navrhli jsme také využití solárních panelů.

Váš ateliér navrhl vícero velkých fotbalových stadionů. Vyhledáváte tyto projekty cíleně?

Od roku 2014, kdy jsme vyhráli soutěž na stadion Santiago Bernabéu pro fotbalový klub Real Madrid, jsme se stali experty na tyto stavby. Do té doby nebyly naším hlavním zdrojem příjmů. Jsme větší firma a vždy jsme dělali poměrně složité budovy. Nevyhledáváme například zakázky na menší rezidence.

Zrezivělá fasáda stadionu Nové Bazaly odkazuje na bývalé železárny v Dolních Vítkovicích. V čem se Nové Bazaly odlišují od jiných stadionů, na nichž jste pracovali?

Když se podíváte na naše portfolio, každý stadion je jiný. Ať už je to Santiago Bernabéu, Estadio Libertador Simón Bolívar v Bolívii, nebo stadion na Kanárských ostrovech. Vždy se díváme na specifika dané lokality. Stadion jako Nové Bazaly a podobný bychom v Madridu nebo Berlíně udělat nemohli.

Velmi se liší od betonového stadionu Simóna Bolívara v bolivijském La Pazu…

V Bolívii jsme byli velice omezeni výběrem materiálů. Když jsme se ptali, jaký materiál může být použit, řekli nám beton. Tak jsme zvolili betonové bloky, čímž se podařilo snížit náklady na stavbu.

Stavba

Stáhněte si přílohu v PDF

Zajímáte se v Česku o další zakázky?

Zatím jsme s žádným jiným investorem krom Ostravy v kontaktu nebyli. V jiných zemích spolupracujeme s investory, s nimiž se známe dlouho, a když mají projekty třeba v zahraničí tak nás rovnou oslovují. Snažíme se vždy pochopit, co developer chce, a jeho potřeby pak propsat do architektury. Díky tomu od nich dostáváme další zakázky. Máme mnoho velmi loajálních klientů, není neobvyklé, že pro stejné investory děláme pět, šest nebo i sedm budov. U veřejných investorů to je jinak, protože ti vypisují soutěže.

Zaujala vás u nás nějaká stavba?

Rád bych se jel podívat do Brna na ikonickou vilu Tugendhat od architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Ze současné architektury považuji za zdařilou například konverzi bývalých jatek v Ostravě (Galerie Plato – pozn. red.). Na Česku se mi také líbí umění ve veřejném prostoru. Nejsou to jen sochy na ulicích nebo náměstích, ale i jiné umění ve vestibulech různých budov, ale i tady (ukazuje na obraz visící na stěně v zasedačce). Pracuji v řadě zemí světa a tam to tak často vidět není.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stavba.